Armádní kaplani pomáhají vojákům už 20 let. Daleko od domova s nimi prožívají radost i smutek

Tisíce kilometrů od domova pomáhají vojákům zvládat radostné i bolestné chvíle – 33 kaplanů je připraveno naslouchat 24 hodin denně. Duchovní služba Armády České republiky v pátek oslaví dvacet let od svého znovuobnovení. A už v úterý se bude v Praze sloužit veřejná ekumenická bohoslužba. Začíná také výstava, která mapuje historii Duchovní služby.

  • Práci vojenských kaplanů veřejnosti přiblíží výstava před Generálním štábem. Začíná v úterý 19. června ve 14:00 a bude přístupná až do 23. srpna. V úterý v 16:00 se pak se bude v Praze ve vojenském kostele svatého Jana Nepomuckého sloužit veřejná ekumenická bohoslužba.

Před dvaceti lety, 22. června 1998, byla po skoro 50 letech obnovena činnost armádní duchovní služby. Ta tehdy začínala s pěti kaplany: dnes jich má 33 včetně jedné kaplanky. Stavy armádních kaplanů přesto nejsou plně obsazené. Podle tabulek jich má být 36.

Nedostatek duchovních ale podle hlavního kaplana Jaroslava Knichala jejich zapojení do zahraničních misí neovlivňuje. „Všechny zahraniční mise jsou pokryty. Složitější je to u posádek v České republice, v tuto chvíli nemáme obsazená dvě nebo tři místa,“ dodává Knichal.

Kaplani v armádě slouží na základě dohody mezi církví a ministerstvem obrany. Vojenskými kaplany jsou 8 až 12 let. Před vstupem do armády prochází stejným výcvikem jako vojáci. Podstupují základní výcvik, musí mít lékařské osvědčení a musí splnit psychické testy i testy zdatnosti.

Vojenští kaplani jsou potřební zejména při zahraničních misích, které trvají v průměru šest měsíců. „Práce kaplana v zahraniční misi je plnohodnotná, protože s vojáky tráví dvacet čtyři hodin denně. Je to nepřetržitý kontakt. Hlavní službou je služba přítomnosti, to znamená, že se s nimi neustále setkáváme a nasloucháme jejich radostem i starostem. Zvlášť tomu, co přijímají od svých příbuzných z domova. Byl jsem na misi, kde bylo 200 vojáků a na bohoslužbách bylo pravidelně 30 až 50 vojáků“ řekl hlavní kaplan Jaroslav Knichal.

Vojáci s kaplany často mluví o intimních tématech. Je pro ně proto důležité, že kaplani jsou vázáni zpovědním tajemstvím. „Příběhy se týkají osobního života. Bavíme se o tom, že se vojákům během zahraniční mise narodí syn nebo dcera, jejich děti dělají první krůčky nebo jdou poprvé do školy. Přicházejí i smutnější události, jako jsou úmrtí v rodině, kdy voják nemá možnost přijet na poslední rozloučení. To všechno jsou silné momenty, zvlášť když jste vzdáleni tisíce kilometrů,“ popisuje Jaroslav Knichal.

Duchovní službu využívají i samotní kaplani. „Vypomáháme si mezi sebou navzájem, každý kaplan má navíc svého kamaráda, svého duchovního, se kterým o svých věcech hovoří. Mezi vojenskými kaplany děláme i krizovou intervenci a supervizi,“ řekl Jaroslav Knichal.

Po válce fungovala duchovní služba jen pár let

Duchovní služba vznikla v roce 1919 a fungovala jako prostředek mravní výchovy vojáků. Mezi její kompetence spadalo i vedení vojenských matrik, správa vojenských kostelů a hřbitovů. Duchovní upevňovali kázeň a charakter, učili věrnosti k vlasti a úctě k životu.

Za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 duchovní služba nechtěla být součástí vládního vojska, a proto přerušila svoji činnost. Zasloužil se o to generál duchovní služby Metoděj Kubáň, jedna z nejvýznamnějších osobností historie duchovní služby.

Dnes je po Metoději Kubáňovi pojmenovaná pamětní medaile, která slouží jako ocenění pro kaplany duchovní služby.

Znovuobnovení duchovní služby přišlo v letech 1945 a 1946. „Bylo to období, kdy nastával velký zlom ve společnosti. V roce 1950 duchovní služba ukončila svoji činnost. Nedošlo k žádnému zvláštnímu rozhodnutí, ale jednotlivým vojenským kaplanům nebyly prodlužovány jejich závazky a na jejich místo nebyl přijímán nikdo nový,“ vysvětluje Jaroslav Knichal.

Od roku 1950 do roku 1998 tak pro vojáky duchovní služba nefungovala. Až v roce 1996 s českými vojáky vyjel na operaci IFOR do Bosny a Hercegoviny duchovní Tomáš Holub, dnes plzeňský biskup. Po svém návratu byl požádán, aby sestavil materiály k obnovení duchovní služby. Základní dokumenty s ním připravil i duchovní Jaromír Dus. Rozkaz ministra obrany o zřízení duchovní služby nabyl účinnost 22. června 1998.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...