Kešky v tunelu Motolského potoka jsou dočasně „vypnuté“. Lidé by se měli dál vyhýbat podzemí, varují odborníci

Obě kešky v tunelu Motolského potoka, kde došlo v sobotu k tragédii, jsou zatím „pozastavené“ – aby hráči věděli, že je nemají lovit. Česká asociace geocachingu ale varuje, že nadšenci by se měli vyhnout všem keškám v podzemí. Riziko bouřek totiž stále trvá. Nehoda, při které se jedna dívka utopila a dva lidé se zranili, by se tak mohla opakovat. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24 Autor: ČT24

Keškaři i policie radí, aby se lidé při hledání řídili hlavně zdravým rozumem. Důležité je sledovat předpověď počasí a řádně si nastudovat trasu i popisku dané kešky.

Konkrétně kešky z tunelu Motolského potoka o nebezpečích při dešti informovaly: mají zašedlou ikonku, to je signál pro hráče, že by se jim měli vyhnout. Obě jsou zatím pozastavené. Není jisté, zda se vypnou úplně. „Dohledat se dají, mají ale jinou, zašedlou ikonku, což je signál, že je keš pozastavena a neměla by se lovit,“ říká Karel Kilián z Klubu přátel geocachingu. 

Jednu kešku vypnul už v sobotu sám její tvůrce, tu druhou až v pondělí takzvaný reviewer – kontrolor kešek. Reviewerů je po celé republice šest. Každý má své území. Před umístěním nové kešky vždy schvaluje, jestli se na místo může dát. Například do kanalizace nebo na hřbitov keška nepatří.

„V kanalizační síti nikdy nebyly kešky povoleny, nicméně je potřeba rozlišovat mezi splaškovou kanalizací a zaklenutým vodním tokem, jako třeba v tomto případě,“ vysvětluje bývalý reviewer Stanislav Šesták.

I když obě motolské kešky před deštěm varovaly, přesto se do útrob potoka pro ně v sobotu vydali čtyři mladí lidé. Zasáhl je prudký déšť. Jedna dívka utonula, další dva utrpěli zranění. Jeden muž se dosud pohřešuje.

Podobným místům by se lovci kešek měli vyhýbat i nadále. „Pokud platí nebezpečí velkých dešťů, tak bych se do podzemí rozhodně nevydával,“ varuje Slávek Hoblík z České asociace geocachingu. Některé kešky podle něj patří mezi náročné. „Určené jsou třeba pro potápěče nebo horolezce. I takové keše jsou však bezpečné, pokud se dodržují pravidla,“ říká Hoblík.

Podle něj jsou i mnohem nebezpečnější místa. Třeba vysoko na stromech. Při sobotním incidentu podle něj ale mladí lidé udělali chybu a vydali se do podzemí, když se čekaly bouřky a přívalové deště. 

Hoblík i policie se proto shodují, že hlavní je řídit se zdravým rozumem. A to při výběru místa i následném hledání. „Lidé by si měli detailně prostudovat trasu, přečíst si řádně informace k popisu a poloze dané kešky, sledovat meteorologickou předpověď v souvislosti s konkrétním umístěním kešky,“ upozorňuje mluvčí policie Ivana Nguyenová.

Policie zatím nechystá žádná konkrétní bezpečnostní opatření. „Provozovatelé geocachingu by sami měli především jednat tak, aby předešli jakémukoliv úrazu a mohli bezpečně tento koníček provozovat,“ uzavírá Nguyenová.  

Zakročit chce Praha 5. Do konce týdne začne s kontrolou kešek po celé městské části. Cílem je najít všechna nebezpečná místa. „Chceme zabránit dalším případům a varovat hráče,“ říká Jakub Večeřa, mluvčí Prahy 5. Zatím se podle mluvčího vše řeší jen administrativně a hledá se externí firma. Městská část nemůže sama žádnou z kešek vypnout, ale může se zkusit domluvit s jejím provozovatelem. 

V národních parcích se keškaři chovají zodpovědně 

Pravidla pro položení kešek se během doby mění. V současnosti už proto keška nejde umístit třeba na most. Kolemjdoucí se totiž domnívali, že jde o bomby. S keškaři měly zpočátku problémy také národní parky. To se ale změnilo. V posledních letech nezaznamenávají, že by lidé byli nezodpovědní a umisťovali kešky do zakázaných území. Naopak se snaží s parky spolupracovat. 

„V počátcích geocachingu jsme řešili několik problémů, kdy lidé umístili kešku na místo, které je veřejnosti nepřístupné. Nyní už s keškaři spíš spolupracujeme. Často nám pomáhají i s úklidy, pořádají akce,“ líčí mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov. 

Na spolupráci s keškaři se shodují i další parky. Navíc by podle nich případné odstranění kešky ničemu nepomohlo. „Samozřejmě bychom ji mohli odstranit sami, ale k čemu by to bylo? Zůstala by označená v systému a lidé by k ní stejně chodili a hledali ji. Proto se snažíme spíš domluvit se správci systému, aby kešky přesunuli. Vycházejí nám vstříc,“ uzavírá mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.