Kešky v tunelu Motolského potoka jsou dočasně „vypnuté“. Lidé by se měli dál vyhýbat podzemí, varují odborníci

Obě kešky v tunelu Motolského potoka, kde došlo v sobotu k tragédii, jsou zatím „pozastavené“ – aby hráči věděli, že je nemají lovit. Česká asociace geocachingu ale varuje, že nadšenci by se měli vyhnout všem keškám v podzemí. Riziko bouřek totiž stále trvá. Nehoda, při které se jedna dívka utopila a dva lidé se zranili, by se tak mohla opakovat.

Keškaři i policie radí, aby se lidé při hledání řídili hlavně zdravým rozumem. Důležité je sledovat předpověď počasí a řádně si nastudovat trasu i popisku dané kešky.

Konkrétně kešky z tunelu Motolského potoka o nebezpečích při dešti informovaly: mají zašedlou ikonku, to je signál pro hráče, že by se jim měli vyhnout. Obě jsou zatím pozastavené. Není jisté, zda se vypnou úplně. „Dohledat se dají, mají ale jinou, zašedlou ikonku, což je signál, že je keš pozastavena a neměla by se lovit,“ říká Karel Kilián z Klubu přátel geocachingu. 

Jednu kešku vypnul už v sobotu sám její tvůrce, tu druhou až v pondělí takzvaný reviewer – kontrolor kešek. Reviewerů je po celé republice šest. Každý má své území. Před umístěním nové kešky vždy schvaluje, jestli se na místo může dát. Například do kanalizace nebo na hřbitov keška nepatří.

„V kanalizační síti nikdy nebyly kešky povoleny, nicméně je potřeba rozlišovat mezi splaškovou kanalizací a zaklenutým vodním tokem, jako třeba v tomto případě,“ vysvětluje bývalý reviewer Stanislav Šesták.

I když obě motolské kešky před deštěm varovaly, přesto se do útrob potoka pro ně v sobotu vydali čtyři mladí lidé. Zasáhl je prudký déšť. Jedna dívka utonula, další dva utrpěli zranění. Jeden muž se dosud pohřešuje.

Podobným místům by se lovci kešek měli vyhýbat i nadále. „Pokud platí nebezpečí velkých dešťů, tak bych se do podzemí rozhodně nevydával,“ varuje Slávek Hoblík z České asociace geocachingu. Některé kešky podle něj patří mezi náročné. „Určené jsou třeba pro potápěče nebo horolezce. I takové keše jsou však bezpečné, pokud se dodržují pravidla,“ říká Hoblík.

Podle něj jsou i mnohem nebezpečnější místa. Třeba vysoko na stromech. Při sobotním incidentu podle něj ale mladí lidé udělali chybu a vydali se do podzemí, když se čekaly bouřky a přívalové deště. 

Hoblík i policie se proto shodují, že hlavní je řídit se zdravým rozumem. A to při výběru místa i následném hledání. „Lidé by si měli detailně prostudovat trasu, přečíst si řádně informace k popisu a poloze dané kešky, sledovat meteorologickou předpověď v souvislosti s konkrétním umístěním kešky,“ upozorňuje mluvčí policie Ivana Nguyenová.

Policie zatím nechystá žádná konkrétní bezpečnostní opatření. „Provozovatelé geocachingu by sami měli především jednat tak, aby předešli jakémukoliv úrazu a mohli bezpečně tento koníček provozovat,“ uzavírá Nguyenová.  

Zakročit chce Praha 5. Do konce týdne začne s kontrolou kešek po celé městské části. Cílem je najít všechna nebezpečná místa. „Chceme zabránit dalším případům a varovat hráče,“ říká Jakub Večeřa, mluvčí Prahy 5. Zatím se podle mluvčího vše řeší jen administrativně a hledá se externí firma. Městská část nemůže sama žádnou z kešek vypnout, ale může se zkusit domluvit s jejím provozovatelem. 

V národních parcích se keškaři chovají zodpovědně

Pravidla pro položení kešek se během doby mění. V současnosti už proto keška nejde umístit třeba na most. Kolemjdoucí se totiž domnívali, že jde o bomby. S keškaři měly zpočátku problémy také národní parky. To se ale změnilo. V posledních letech nezaznamenávají, že by lidé byli nezodpovědní a umisťovali kešky do zakázaných území. Naopak se snaží s parky spolupracovat. 

„V počátcích geocachingu jsme řešili několik problémů, kdy lidé umístili kešku na místo, které je veřejnosti nepřístupné. Nyní už s keškaři spíš spolupracujeme. Často nám pomáhají i s úklidy, pořádají akce,“ líčí mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov. 

Na spolupráci s keškaři se shodují i další parky. Navíc by podle nich případné odstranění kešky ničemu nepomohlo. „Samozřejmě bychom ji mohli odstranit sami, ale k čemu by to bylo? Zůstala by označená v systému a lidé by k ní stejně chodili a hledali ji. Proto se snažíme spíš domluvit se správci systému, aby kešky přesunuli. Vycházejí nám vstříc,“ uzavírá mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...