Přesně po půl roce bude odpoledne na Pražském hradě šéf hnutí ANO Andrej Babiš podruhé skládat premiérský slib. Jeho první jednobarevný kabinet v lednu nezískal důvěru sněmovny, nyní prezident Miloš Zeman využije svou druhou možnost danou ústavou a opět jmenuje Babiše předsedou vlády. Tentokrát hnutí ANO skládá vládu s ČSSD, ve sněmovně by ji měli podpořit i komunisté. Společnou koalici ale ještě musí členové sociální demokracie posvětit ve vnitrostranickém referendu.
228 dní od voleb: Babiš bude podruhé jmenován premiérem, koalici pořád nemá jistou
Andrej Babiš bude na Hradě podruhé jmenován premiérem (zdroj: ČT24)
Po středečním jmenování by pak měl Babiš prezidentovi v krátké době předložit návrh na složení nové vlády. Miloš Zeman zřejmě bude chtít alespoň s některými kandidáty mluvit. Jména ministrů však zatím Babiš neoznámil, pravděpodobně tak učiní až po skončení referenda ČSSD – jeho výsledky se veřejnost dozví 15. června.
Jisté je, že v nové vládě už nebudou pokračovat stávající ministři ANO Martin Stropnický či Robert Pelikán, kteří se tak sami rozhodli. Spekulace pak panují kolem budoucnosti ministryně obrany Karly Šlechtové a ministra dopravy Dana Ťoka.
Jasno už je naopak o nominantech ČSSD: Sociální demokraté by měli v nové vládě obsadit post ministra zahraničí, vnitra, práce a sociálních věcí, zemědělství a také kultury. Prezident Zeman ovšem dopředu avizoval, že má velký problém s tím, aby se stal ministrem zahraničí europoslanec Miroslav Poche.
Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček byl v úterý u prezidenta na Hradě a probírali i jména ministrů, žádné alternativy za Pocheho však podle Hamáčka neřešili.
„Prezident má relativně omezené možnosti, jak ovlivnit složení vlády. Může tlačit na to, že se mu některý kandidát nelíbí a bylo by dobré ho v podstatě vyměnit. Hodně to ale záleží na tom, jak budou silní straničtí politici,“ uvedl politolog Lubomír Kopeček.
Ve Studiu 6 připomínal, že se Zeman snažil ovlivnit personální složení Sobotkovy vlády v roce 2014, výhrady měl například vůči tehdejšímu ministrovi obrany Martinu Stropnickému či vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi, ale v praxi to nakonec žádný efekt nemělo.
Zeman nakonec po Babišovi nechce záruku 101 hlasů ve sněmovně
Miloš Zeman v uplynulých měsících několikrát měnil názor na podmínky, za kterých jmenuje nového premiéra. Zatímco před prvním jmenováním po Babišovi 101 hlasů ve sněmovně nepožadoval, pro druhý pokus oznámil, že je chtít bude, pak ale od tohoto požadavku ustoupil.
Na konci května pak prezident oznámil, že se jmenováním Babiše nebude čekat na výsledek vnitrostranického referenda ČSSD. Podle jeho slov tím chce urychlit vznik kabinetu. Tento krok je podle něj tlakem na ČSSD i na šéfa hnutí ANO.
Prezident nicméně už loni avizoval, že Babišovi svěří i případný druhý pokus na sestavení vlády, což vyvolalo kritiku některých stran, které odmítají Babiše coby premiéra kvůli jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Osoba Babiše se stala terčem kritiky také u některých sociálních demokratů, ostře proti němu vystoupil například senátorský klub sociálních demokratů v čele s Milanem Štěchem. Nicméně se zdá, že sociální demokraté nakonec vládní spolupráci s hnutím ANO v referendu schválí.
Rekordně pomalé skládání vlády
Pokud by ČSSD vstoupila do vlády, pak by mohla sněmovna podle Babišových předpokladů hlasovat o důvěře do 11. července. „Záleží na panu prezidentovi, jak bude mít čas se seznámit s novými ministry a kdy by jmenoval novou vládu,“ uvedl Babiš při úterní návštěvě Jihočeského kraje.
Také zmíněný termín se už několikrát posouval, původně měl být kabinet s důvěrou na jaře, potom do konce června. Babiš tak zřejmě překoná i Mirka Topolánka, který po volbách v roce 2006, které skončily patem 100:100 hlasů ve sněmovně, složil vládu s důvěrou až 230 dní po skončení voleb. Ve středu uplyne od posledních sněmovních voleb 228 dní, na kabinet s důvěrou si ale Česko ještě musí počkat.
Až prezident jmenuje Babiše podruhé premiérem, skončí také druhé nejdelší období v samostatném Česku mezi podáním demise vlády a jmenováním nového premiéra. Déle trvalo jen střídání Bohuslava Sobotky za Jiřího Rusnoka. Během toho se ale musela rozpustit sněmovna a uskutečnily se nové volby.
GALERIE
Babiš jmenování
Podle ústavního právníka Jana Kysely se dnešním jmenováním vracíme do ústavních kolejí: „Poslední ústavní akt, kterého jsme byli svědky, bylo přijetí demise vlády a pověření této vlády prozatímním výkonem jejích funkcí v lednu. Andrej Babiš pak vyjednával podporu pro svou případnou budoucí vládu, ale to dělal na základě politického pověření prezidenta, celý ten proces tak měl mimoústavní povahu,“ uvedl.
Kysela upozorňoval, že celý proces trvá s ohledem na čtyřleté volební období sněmovny velice dlouho. Navíc prezident Zeman už dopředu avizoval, že oba své pokusy svěří Andreji Babišovi. „To jsou neuralgické body, které mohou vytvářet určité pochybnosti, protože takhle by to asi úplně probíhat nemělo.“