Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě přijal předsedu sociální demokracie Jana Hamáčka. Hovořili spolu o sestavování nového kabinetu. Ten chce vedení ČSSD složit společně s hnutím ANO za podpory komunistů, o čemž členové sociální demokracie rozhodují ve vnitrostranickém referendu. Zeman už dříve řekl, že mu vadí kandidát ČSSD na ministra zahraničí Miroslav Poche. Alternativa za něj však tématem hovoru nebyla, sdělil Hamáček.
Hamáček na Hradě: Alternativy za Pocheho jsme neřešili. Hlava státu přitom chce slyšet nové jméno
3 minuty
Události: Jan Hamáček jednal s prezidentem Milošem Zemanem
„Hovořili jsme o všech sociálnědemokratických kandidátech na ministry, to znamená i o našem kandidátovi na ministerstvo zahraničí,“ uvedl po asi hodinovém rozhovoru s hlavou státu Hamáček. Neřekl ale, jaký byl výsledek.
„Žádné alternativy jsme neřešili,“ odpověděl pouze na dotaz, zda spolu se Zemanem diskutovali alternativy za Pocheho na ministerstvo zahraničních věcí. Podotkl jen, že stále platí usnesení vedení sociální demokracie, které pětici nominantů včetně europoslance Pocheho schválilo.
Zeman Pocheho nechce
Když vedení ČSSD schválilo kandidáty na pozice ministrů, odpor Hradu vyvolalo právě jméno Miroslava Pocheho. Zeman mu vyčítá, že se v minulosti vyslovil příliš vstřícně v otázce přijímání uprchlíků, a média připomínají, že Poche v prezidentské volbě podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.
Zeman žádal, aby ČSSD navrhla někoho jiného. „Považoval bych to za gesto dobré vůle respektující to, že podle ústavy prezident reprezentuje Českou republiku v zahraničí,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Zeman také před dvěma týdny řekl, že Hamáček porušil jejich dohodu, že na ministra zahraničí navrhne místo Pocheho jiného kandidáta. Hamáček prý před prezidentem mluvil o dalších třech kandidátech na šéfa diplomacie.
„Pan Hamáček se bude snažit tlačit na tuto pilu co nejvíce, ale pokud bude pan prezident neoblomný, ustoupí,“ odhaduje politolog a filosof Daniel Kroupa. „Z hlediska prezidenta je to labutí píseň, protože v okamžiku, kdy vláda bude jmenována, tak ztrácí hlavní páky,“ vysvětlil s tím, že případný třetí pokus o vznik kabinetu by již byl v rukou předsedy Poslanecké sněmovny, nikoliv hlavy státu.
Komentátor Petr Honzejk se domnívá, že Miloš Zeman se snaží mít ve vládě co nejvíce svých lidí, upřednostnil by proto v Černínském paláci například bývalého ministra zahraničí z Rusnokovy vlády Jana Kohouta nebo šéfa svého zahraničního odboru Rudolfa Jindráka.
GALERIE
Hamáček po Zemanovi
Po Hamáčkovi Babiš
Vláda je paralyzována a nemůže přijímat důležité zákony. Je řada věcí, které když vláda neudělá na začátku volebního období, tak už je nestihne. Dlouhodobější věci jsou stranou pozornosti, politická scéna vede žabomyší války, které upoutávají pozornost k nepodstatným věcem. Stáváme se provincií, která se neustále hrabe jen ve vlastních záležitostech a na vnější svět se dívá jako na cosi nepřátelského.
Zda sociální demokracie do kabinetu premiéra Andreje Babiše vstoupí, rozhodují v těchto dnech členové strany v referendu. Hlasují na schůzích jednotlivých místních stranických sdružení. Čas mají do pátku 14. června, o den později pak budou zveřejněny výsledky.
Šéf ČSSD chtěl na schůzce znát prezidentův názor na další postup ohledně sestavování vlády a informoval ho o průběhu vnitrostranického referenda. Hamáček poznamenal, že se s prezidentem shodli, že pokud referendum vyzní pro vstup do vlády, „nic nebude bránit k tomu přistoupit k dalším ústavním krokům“.
Nemalé části straníků se sice vládní nabídka nezamlouvá a odmítají ji, podle zpráv médií ale po sečtení první části výsledků vítězí zastánci vzniku kabinetu a prezident očekává, že ČSSD nakonec do Strakovy akademie zamíří. „Nepředpokládám, že by referendum nedopadlo. Jsou důvody předpokládat opak,“ poznamenal již v minulosti Miloš Zeman.
Ještě předtím ale bude mít Česká republika staronového ministerského předsedu. Andrej Babiš, předseda menšinového kabinetu v demisi, bude prezidentem jmenován premiérem již ve středu 6. června. Stane se tak půl roku poté, co byl jmenován poprvé.
„Je to protahování lhůt, které neodpovídají ústavě. Ústava ponechává stranám možnost k jednání, ale toto je nesmyslné. Prezident má jednat pokud možno bez jakýchkoliv průtahů,“ zkritizoval Kroupa.
„Může se stát, že ani tento pokus nevyjde, že nevyjde ani ten další, prezident jmenuje třeba úřednickou vládu, bude protahovat lhůty s vypsáním mimořádných voleb. To by znamenalo, že demokratické hlasování nemá pro politickou orientaci vlády prakticky žádný význam,“ zauvažoval Kroupa a situaci označil za „pohyb na hraně ústavy“.
Podmínky komunistů
Sestavení vlády s důvěrou však mohou zkomplikovat i komunisté, kteří si pro podporu a toleranci Babišova kabinetu kladou podmínky. KSČM požaduje především zdanění náhrad církevních restitucí. Příslušný zákon už ve sněmovně prošel prvním čtením, podpořili jej krom zástupců vznikající koalice ještě poslanci Okamurovy SPD. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona se budou bránit u Ústavního soudu.
Další sporný bod – přítomnost českých vojáků v Pobaltí – by mohla nakonec vyřešit úprava programového prohlášení. Pasáž o vysílání vojáků k ruským hranicím by podle informací šéfa poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika měla nakonec zmizet úplně, ke komunistické spokojenosti.
„Pan Babiš má skrytou zálohu v SPD, může být tvrdší vůči komunistům. Nebude vyhrocovat konflikty, jak vyplývá z dosavadního jednání, bude se snažit jim vyjít vstříc, kam až to půjde, ale v hlavních věcech si prosadí své,“ míní Kroupa. „Bylo by naivní se domnívat, že komunisté nebudou přicházet s dalšími požadavky,“ dodává však.
Zda se Andreji Babišovi podaří získat pro svoji druhou vládu důvěru, by mohlo být jasné rovných pět týdnů po jeho jmenování premiérem. Během návštěvy Jihočeského kraje řekl, že by chtěl poslance o důvěru požádat 11. července.
