Letošní ročník festivalu Divadelní svět měl jako téma svobodu a její křehkost. I kvůli tomu zařadili dramaturgové dvě inscenace chorvatského režiséra Olivera Frljiče, které vyvolávají silné reakce i v zahraničí. „Přiznám se, že jsme netušili, že to, kde jsou hranice našich občanských svobod, bude vystaveno tak silné zatěžkávací zkoušce,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel festivalu Martin Glaser. Odpůrci představení totiž po deseti minutách vnikli na jeviště a bránili hercům pokračovat. Roman Joch z Občanského institutu označil některé scény ze hry za extrémně urážlivé. Podle něj je ale největším problémem, že byla hra uvedena na festivalu, který dostal podporu od daňových poplatníků.
Divadelní kontroverze v Brně? Svět je plný násilí, upozorňuje Jan Burian. Ovšem ne za naše daně, oponuje Joch
Devadesátka ČT24: Představení, které budí vášně (zdroj: ČT24)
Radikálové z hnutí Slušní lidé protestovali v sobotu v Brně přímo na jevišti. Vadila jim nahota, scéna, kde si herečka ze svého přirození vytahuje státní vlajku, i předem diskutovaný výjev s postavou Krista znásilňujícího muslimku. Ten ovšem sami na jevišti nemohli vidět, odešli totiž ještě před ním za asistence policie.
„Vůbec nezpochybňuji právo všech občanů ČR protestovat proti uvedení nějaké hry, proti kvalitě toho, jak je téma zpracováno. Myslím si, že před Divadlem Husa na provázku mohlo být třeba 50 demonstrací, bylo by to v pořádku. V pořádku je, že lidé píší petice, v pořádku je, že se o tom diskutuje v médiích,“ uvedl ve vysílání ředitel festivalu Martin Glaser.
Jedním dechem ale dodává: „V pořádku určitě není, když část publika vtrhne na jeviště hned po deseti minutách ve chvíli, kdy se tam odehrává něco, co se v evropském divadle běžně děje několik desítek let. Že se herec obnaží, není žádným důvodem k tomu, aby někdo začal pískat, křičet, a když není jeho hlas vyslyšen, tak vtrhne na jeviště – za herce i tu druhou část publika – že se na to prostě nebudou dívat,“ kritizoval ve vysílání Glaser.
Uvedl, že extremisté reagovali podle vzorce: toto je naše divadlo, protože my platíme daně. A my nechceme, aby vy jste se na to dívali, protože si myslíme, že je to nemravné.
Hnutí Slušní lidé podalo v pondělí i trestní oznámení: „Ve hře znásilní Ježíš Kristus muslimku. Jak ještě silněji může být hanobeno křesťanství? Co by se muselo stát, aby byl tento trestný čin naplněn?“ uvádí k trestnímu oznámení předseda hnutí Zdeňek Pernica. Podle něj není omluva, že se tak stalo na jevišti.
Ředitel Národního divadla: Svět je plný násilí a divadlo na to reaguje extrémním způsobem
Šéf pražského Národního divadla Jan Burian v Devadesátce ČT24 připomněl, že se hra snaží velmi naturalistickými prostředky zobrazit hrůzu ze světa plného násilí, což je téma, které v současném světě velmi rezonuje.
„Když si otevřeme noviny nebo se podíváme na zprávy, tak se nejdřív dozvíte, kde koho zabili, na jakou dětskou školku kde spadla bomba. V pořadu od 20:00 je hned v prvním záběru rozstřílené lidské tělo, načež je po dalších deseti minutách sexuální scéna a teprve pak začne příběh,“ uvedl Burian. Podle něj se svět v tomto směru strašně změnil a divadlo na to reaguje velmi drsně.
Navíc prý celá kauza kolem přerušené inscenace nastavuje nelichotivé zrcadlo i české společnosti a médiím: „Jestliže nejlepší reklamou pro divadlo je situace, kdy nějací lidé v kraťasech a tričkách přijdou na jeviště zabránit představení, které neznají, a teď o tom všichni diskutujeme, tak to svědčí o tom, že nás vlastně umění jako společnost moc nezajímá. Že nás zajímají spíš ty aférky,“ kritizoval Burian.
Ten zároveň upozorňoval, že celý festival nabídl padesátku představení: „Festival uvedl 50 inscenací a tato měla v kontextu pro festivalové publikum představit jeden názor z padesáti. Jako divadelníka mě mrzí, že se nemluví o celém festivalu – zcela jistě tam byly inscenace, které prezentovaly úplně opačný názor. Mrzí mě i to, že se předmětem hlavních zpráv stala taková poměrně hloupá a ne zas tak vzácná aféra.“
- Za kontroverzní hrou stojí 42letý chorvatský režisér původem z Bosny Oliver Frljić. Ten na univerzitě v Záhřebu vystudoval filozofii a náboženskou kulturu a na Akademii dramatických umění pak absolvoval divadelní režii.
- Získal řadu ocenění včetně těch mezinárodních: v roce 2011 jedna z jeho her dokonce získala nejvíc ocenění v dějinách chorvatského divadla. Režisér se ale nevyhýbá kontroverzím: svými hrami například otevřel téma čistek ve Slovinsku nebo participaci Poláků na holocaustu v Polsku.
- Často se také osobitým způsobem zaměřuje právě na náboženská témata, což budí patrně největší kontroverze. Velkou kritiku si například vysloužil, když na jevišti nechal oběsit figurínu papeže Jana Pavla II. s cedulkou „obránce pedofilů“.
Roman Joch: Je nefér urážet daňové poplatníky za peníze daňových poplatníků
Ředitel Občanského institutu Roman Joch nevidí problém v samotném uvedení zmiňovaných her, ale že se tak stalo v rámci festivalu, který podporuje ministerstvo kultury i Jihomoravský kraj.
„To, co mi vadí, je, že takto urážlivé dílo dostalo podporu z peněz daňových poplatníků. Kdyby tuto hru uvedlo nezávislé divadlo, které by si našlo sponzora - kdyby si zájemci o takovýto typ umění zaplatili lístky ze svého, tak je to ve svobodné společnosti naprosto v pořádku,“ uvedl Joch ve středeční Devadesátce ČT24.
Joch označil scénu s českou vlajkou i znásilňování muslimky Ježíšem za extrémně urážlivé a zneklidňující velkou část české populace. „Urážet daňové poplatníky za peníze daňových poplatníků mi přijde jako dost nefér.“
Podle něj by se historické osobnosti, které jsou většinou lidí vnímány jako ušlechtilé a úctyhodné, neměly zesměšňovat a urážet. „Opakovaně jsme slyšeli, že chorvatský režisér provokuje, no tak provokoval, až některé lidi vyprovokoval k protestu, naštěstí nenásilnému. A teď se pan ředitel diví, že k tomu vůbec došlo – ale když provokujete lidi, tak se nesmíte divit,“ dodal Joch.
Milan Knížák: Co se stane příště? Stane se na jevišti skutečná vražda?
Podle výtvarníka a bývalého šéfa Národní galerie Milana Knížáka už je podobné provokativní umění passé. „Já si myslím, že je to zastaralý způsob vnímání umění, současnost už spěje k něčemu jemnějšímu. Toto je něco, co známe posledních skoro 200 let a připadá mi trochu jako nuda. Co se stane příště? Zabijí tam někoho opravdu na tom jevišti? No a co – zase bude další skandál,“ tázal se ve vysílání Knížák.
„Abych řekl pravdu, tak už mě nudí umění, které si hraje na revoltu, které neustále hledá něco, co by pobuřovalo. Připadá mi, že je to typický odraz toho, co se děje ve společnosti: mizí normy a limity. Společnost by měla hledat nějaký kód, podle kterého se bude dobrovolně sama chovat, a to proto, že tak bude pěstovat – zákony to nezachrání. A pak možná nebude nutné dělat takovéto drastické scény, které možná mají smysl, možná ne.“
Knížák kritizoval i financování umění ze strany státu a udělování grantů: „Já mám s veřejnými penězi problém. Myslím si, že systém grantů, který je dnes v umění, ale i ve školství, je strašně nemravný. Souhlasím s tím, že ve svobodné společnosti má mít místo všechno. Ale samozřejmě člověk – ať je to herec, režisér, výtvarník nebo třeba prezident – má mít za své činy stejnou odpovědnost. Čili umělec má určitě právo udělat něco provokativního, ale musí za to také brát odpovědnost,“ uzavírá bývalý šéf NG.