Respektovaná americká organizace Freedom House vydala v dubnu svoji každoroční studii o úrovni demokracie v zemích bývalého komunistického bloku. Analýza zahrnuje celkem 29 států od střední Evropy až po střední Asii. Česko si oproti předchozímu roku opět mírně pohoršilo – kvalita demokracie je v tuzemsku nejnižší od roku 2004. Studie ale varuje, že se úroveň demokracie pomalu propadá i v dalších postkomunistických zemích.
Demokracie je na ústupu v Česku i dalších postkomunistických zemích, varuje studie
Studio 6: Stav demokracie v Česku (zdroj: ČT24)
Freedom House hodnotí země na stupnici od jedné do sedmi – čím je číslo nižší, tím demokratičtější země. Česko si za události roku 2017 vysloužilo celkovou známku 2,29 a v hodnocení je tak místní úroveň demokracie čtvrtá nejlepší v regionu. Lépe jsou na tom jen Slovinsko, Lotyšsko a Estonsko. Poslední jmenované je podle Freedom House vůbec nejdemokratičtějším postkomunistickým státem.
Pravidelná studie hodnotí celkový stav demokracie podle sedmi faktorů. Česko si oproti předchozí zprávě pohoršilo v kategorii státního demokratického vládnutí. Důvodem byla loňská vládní krize spojená s odchodem Andreje Babiše z vlády Bohuslava Sobotky. Ke snížení hodnocení přispěla v závěru roku 2017 i neúspěšná povolební jednání o sestavení vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny. Ta přitom stále nejsou u konce.
V ostatních šesti oblastech měření – například svobodě voleb či nezávislosti justičního systému – si Česko zachovalo stejnou známku jako v roce 2017. Z měření už tradičně vychází nejhůře místní stav korupce, nezávislost médií a právě vládnutí.
Podíl faktorů na demokratickém skóre v ČR
Česká demokracie je nejslabší od roku 2004
Z dlouhodobého srovnání vyplývá, že horší známku kvality si česká demokracie vysloužila naposledy v roce 2003 a 2004. Starší data už nelze srovnávat z důvodů pozměněné metodiky analýz.
Právě v letech 2003 a 2004 doznívaly důsledky tzv. opoziční smlouvy, která umožnila menšinové vládnutí kabinetu Miloše Zemana za tolerance ODS. Tato vláda byla přitom charakteristická například svými útoky na občanskou společnost. Dále byla zavedena volební reforma, která měla za cíl posílit zisky obou velkých stran a kromě jiného ztížila možnost vytvářet volební koalice.
Stav české demokracie se ale zhoršoval i v dalších letech. Hodnocení z roku 2010 potvrdilo zhoršující se podmínky občanské společnosti i nezávislosti médií. V roce 2014 se pak dále prohloubila krize vládnutí, když v předchozím roce sestavil vládu Jiří Rusnok navzdory existující koalici v tehdejší Poslanecké sněmovně.
Demokracie pomalu ustupuje ve většině zemí
Studie Freedom House ukazuje, že uvadající úroveň demokracie je trendem ve většině zkoumaných zemí. Mezi lety 2017 a 2018 se demokratická známka propadla v 19 z 29 států, což je vůbec nejvíce v historii měření.
Názorně je tento ústup demokracie vidět na příkladu střední Evropy. Před 10 lety byly všechny země Visegrádské čtyřky – tedy Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – v podstatě na stejné úrovni konsolidované, tedy stabilní demokracie. Nejprve se ale s premiérstvím Roberta Fica v hodnocení propadlo Slovensko a už 10 let v řadě klesá s vládnutím Viktora Orbána i úroveň maďarské demokracie. V roce 2015 se pak vlády v Polsku ujala strana Právo a spravedlnost, která znamená soustavný úpadek tamní demokracie.
Demokratické skóre v zemích V4
Nejvarovnější je současná situace právě v Polsku a Maďarsku. U našich severních sousedů studie Freedom House varuje před narůstající korupcí, oslabováním nezávislosti justice a krizí demokratického vládnutí. Také v Maďarsku je velkým problémem korupce a navíc je značně ohrožena nezávislost médií.
Více autoritativních než demokratických zemí
Státy je možné podle jejich demokratického skóre rozdělit do několika skupin. Nejlepší hodnocení mají tzv. konsolidované, neboli ustálené demokracie – do této kategorie patří i Česko. O něco hůře jsou na tom země s tzv. semikonsolidovanou demokracií, kde už je demokracie určitým způsobem vážně narušená.
V hybridním režimu je možné najít prvky demokratického i autoritativního vládnutí. V semikonsolidovaných a konsolidovaných autoritativních režimech je už demokracie velmi omezená, respektive převážně potlačena. Jako příklad autoritativních režimů uvádí zpráva Rusko, Bělorusko, Ázerbájdžán nebo Turkmenistán.
Demokratické skóre v postkomunistických zemích
Už druhý rok po sobě přitom trvá stav, kdy se v regionu bývalých komunistických států nachází více autoritativních než demokratických států. Současný politický vývoj přitom nenaznačuje, že by v tomto ohledu mělo dojít k podstatnější změně.