Pátého března uplyne 65 let od smrti bývalého sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Podle historiků to byl jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách lidstva. Jeho vláda je spojena s čistkami, popravami i hladomorem. Přesto ho dnes část Rusů obdivuje a někteří jej dokonce považují za jednu z historicky největších osobností. Stalin a jeho činy byly tématem pořadu 90' ČT24 s odborníkem na Rusko a komentátorem Liborem Dvořákem, historikem Alexejem Kelinem, ruským politologem Michailem Chazinem a filozofem Michaelem Hauserem.
Popravy, hladomor a porážka Německa ve válce. Stalin je pro Rusy osobnost, pro historiky ale krutý diktátor
90’ ČT24: Stalin – 65 let od smrti diktátora (zdroj: ČT24)
„Značná část ruské společnosti má velkou slabost pro silné, řekl bych až tyranské vládce. Začíná to už Ivanem Hrozným, přes Petra I.,“ míní Libor Dvořák, odborník na Rusko a komentátor Českého rozhlasu Plus.
„Pamatuji si na doby perestrojky, druhou polovinu 80. let, to byla doba velkých odhalení, která poměrně rychle skončila. V těchto letech byl Stalin označován za hlavního zloducha a Lenin byl naopak očišťován,“ říká Dvořák s tím, že během více než třiceti let se jejich vnímání postupně změnilo.
Podle historika, zástupce ruské komunity v Česku a člena Rady vlády pro národnostní menšiny Alexeje Kelina však mezi nimi velké podstatné rozdíly nebyly. „Josif Vissarionovič, stejně jako Lenin, Dzeržinskij a všichni další, to byli nejhorší zločinci 20. století. Pro mě osobně jsou to největší nepřátelé Ruska, protože se jim z Ruska podařilo udělat impérium zla,“ říká Kelin.
„A navíc to byl zdroj infekce, odkud se toto zlo šířilo po zeměkouli. Za drahé peníze, které chyběly ruskému národu, který si musel o to víc utahovat opasky,“ připomíná skutečnost, že Rusové vzápětí exportovali svou revoluci do světa.
„Prakticky všude, kde se tento režim dostal k moci, tak došlo k poklesu životní úrovně, všude probíhaly politické procesy,“ uvádí Kelin. Například Československo patřilo před druhou světovou válkou mezi nejvyspělejší země světa, zavedením sovětského modelu státu se ale o desítky míst propadlo.
„Názorný je rozdíl mezi Severní a Jižní Koreou, mezi východním a západním Německem. Je to prostě zločinecká ideologie,“ dodává Kelin.
- Podle průzkumu, který vloni zpracovalo nezávislé středisko Levada, považují Rusové Josifa Stalina za historicky největší osobnost. Veřejnost ho pořád považuje za strůjce vítězství ve druhé světové válce.
- Hned za Stalinem se o druhé a třetí místo dělí současný prezident Vladimir Putin s básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem. Další příčku obsadil komunistický politik a revolucionář Vladimir Iljič Lenin a za ním byl car Petr I.
- Při obdobném průzkumu před pěti lety se v první pětici žebříčku objevila stejná jména, jen prezident Putin tehdy skončil až pátý.
- Do první desítky největších Rusů se probojovali ještě kosmonaut Jurij Gagarin, spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, sovětský maršál Georgij Žukov, carevna Kateřina II. a básník Michail Lermontov.
Lidé pozvedají obraz Stalina jako výraz nespokojenosti, míní ruský analytik
Jinak to vidí ruský analytik, politolog, televizní a rozhlasový moderátor Michail Chazin, který působí v rámci Ruského střediska vědy a kultury. To je pobočkou státní agentury, která si klade za cíl šíření informací o ruské historii a současnosti v zahraničí.
„V současném Rusku jsou různé síly v rámci politických elit, které mají velice různé pohledy na Stalina. Neexistuje jednotný pohled,“ upozorňuje Chazin. „V době Stalina počet vězňů na sto osob byl nižší než dnes a je nižší než v USA. U společnosti není pocit hrozby, že by se znovu zhmotnil obraz Stalina, nicméně v rámci elit ano,“ míní Chazin.
„Současná moderní společnost v elitách, které vznikly v rámci privatizace 90. let, má samozřejmě vztah jiný. Jejich logika je – Stalin byl ten, kdo střílel zloděje. A společenský pohled na věc je, že těch zlodějů střílel málo,“ domnívá se Chazin. Přičítá to politice v Rusku, včetně té, která podle něj probíhala „pod vedením amerických poradců“.
„Stalin dnes je mystický obraz. To, co vidíme, je pouze to, že systém vlády, který vznikl v 90. letech, nebyl pro dnešní dobu pravděpodobně nejlepší. Takže lidé jako výraz své nespokojenosti pozvedají obraz Stalina, který nicméně není stejný, jako byl ten Stalin historický,“ tvrdí ruský analytik a politolog Chazin.
90' ČT24 o roli Josifa Stalina a jeho dnešním vnímání v Rusku
Že existuje Stalinův mýtus odlišný od skutečnosti, si myslí i filozof, zakladatel sdružení Socialistický kruh a člen Rady ČT Michael Hauser. „Nesouhlasím s psychologickým vysvětlením, že Rusové volají po silné ruce, protože v sobě skrývají jakýsi masochismus, chtějí být oběti, chtějí, aby je někdo popravoval,“ říká.
Důvody jsou podle něj jiné. „Vytváří se mýtus Stalina, ale zároveň jsou to důvody zcela reálné – že během Stalinovy éry se ze zaostalé země stala supervelmoc s kosmickým výzkumem a zadruhé že Spojenci by bez Stalina nebo Rudé armády prostě neporazili Německo. Byla industrializace, i když měla své oběti, ale vzestup byl velký. Popularita Stalina nepochází z toho, že v něm jeho obdivovatelé vidí diktátora nebo tyrana. Ale naopak z toho, kdo povznesl Rusko,“ myslí si filozof.
Stalin byl zločinec bez zábran, říká historik
Takovou interpretaci ale v pořadu ČT24 odmítl jak Libor Dvořák, tak i Alexej Kelin. „Cokoliv se vykládá o tom, jak zvedl Rusko a udělal z něj průmyslovou velmoc, to jsou opravdu jenom prázdné kecy. Tohle všechno proběhlo přesto, že tam byl Stalin. Kdyby tam nebyl, tak bylo daleko méně obětí,“ konstatoval historik Kelin.
Odmítá i dělit působení Stalina na lepší a horší období. „Stalin nikdy nepřestal být zločincem. Začínal loupežemi, na základě přání své matky studoval teologii, odkud ho vyrazili a začal těžce nenávidět církev. Byl to zakomplexovaný prcek, takže mu museli dávat bedničku pod nohy. Tihle lidé v sobě mají trpkost. Člověk, který byl zbaven jakékoli morálky, etiky, slušnosti. On šel za svým cílem naprosto bez zábran, likvidoval všechny svoje konkurenty. I ti, kteří mu pomáhali k moci, postupně všichni skončili na popravišti,“ připomíná Kelin.