Protest v Brně proti výrokům SPD o táboře v Letech
Lidé v průvodu se svíčkami prošli Brnem, chtěli pokojně připomenout oběti romského holokaustu a odmítnout výroky představitelů SPD Tomia Okamury a Miloslava Roznera.
Organizátoři průvodu výroky považují za nepřijatelné popírání romského holokaustu, nehorázně hrubé vůči obětem a jejich rodinám.
Předseda SPD Tomio Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. To však historici vzápětí vyvrátili jako nepravdy. Okamura později vzal zpět vyjádření o chybějícím plotu. Uvedl však, že tábor většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.
Okamurův spolustraník Miloslav Rozner zase kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech a použil slova „neexistující pseudokoncentrák“.
Protest bez hesel a skandování
„Je to naše národní ostuda,“ řekl na čtvrtečním protestním pochodu o výrocích politiků SPD romský hudebník Gejza Horváth. Varoval před vyvoláváním strachu a protiromských nálad a před rozeštváváním společnosti populistickými politiky.
Výroky na setkání odsoudil i brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). „Byť jsme si to asi málokdo připouštěli, stále ještě existuje riziko, že mezi námi jsou lidé, kteří se na základě tohoto populismu snaží posílit svoji moc,“ řekl Vokřál.
V čele průvodu drželo několik lidí romskou vlajku. Jinak žádné transparenty, žádné skandování. „Chceme, aby to byla pokojná připomínka obětí holocaustu,“ uvedl koorinátor akce Robin Stria.
Průvod skončil u památníku židovských a romských obětí na náměstí 28. října. Pořadatelé tam například přečetli svědectví lidí, kteří táborem v Letech prošli.
Oba představitelé SPD čelí kvůli výrokům trestním oznámením, lidovci navrhují odvolání Okamury z funkce místopředsedy sněmovny. Okamura obvinění z popírání holocaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa. V dopise Židovské obci v Praze se distancoval od zpochybňování utrpení obětí v letském táboře, Romům se ale zatím za své výroky přímo neomluvil.
Za výroky o Letech v minulosti čelili kritice také někdejší prezident Václav Klaus a nynější premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
Koncentrační tábor v Letech
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.