Úřední název pro nejzranitelnější skupinu migrantů, tedy děti bez rodičů, zní „nezletilí uprchlíci bez doprovodu“. Dostávat se jim má zvláštní péče a ochrany. Jenže někdy není jasné, jestli se kvůli výhodám nevydávají za děti i dospělí migranti.
Podle nejnovější zprávy Dětského fondu OSN se v 80 zemích nacházelo 300 tisíc dětí, které cestovaly bez rodičů nebo blízkých. Jejich počet celosvětově roste, dnes je migrujících dětí bez rodičů pětkrát víc než před šesti lety.
Řada z nich se navíc stala obětí obchodu s lidmi. UNICEF apeluje na vlády, aby přijaly program, který nejmladším uprchlíkům zajistí bezpečí a ochranu. Jenže někdy se za mladší vydávají i dospělí migranti. Odborníci a politici proto mluví o povinných testech věku.
Odhalit věk pomáhá rentgen zápěstních kůstek. U dětských pacientů lékaři nahlížejí i do atlasu. „Hodnotí se nejen velikost kostí, ale několik různých plošek. Je to metoda, která je určena pro období pro ukončení růstu,“ vysvětluje dětská lékařka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jitka Kytnarová.
Česko věk testuje jen u mladých migrantů bez dokladů
Taky v Česku se někteří migranti vydávají za mladší. Mají pak šanci dostat se z detence či vazby třeba do školního zařízení. Tuzemská praxe je taková, že pokud policie zadrží nezletilého, přijedou na místo pracovníci sociálně právní ochrany dětí. Když nezjistí totožnost cizince, následuje zdravotní vyšetření.
Podle úřadů žije v Česku momentálně třicet nezletilých, kteří přišli bez doprovodu. Od vrcholu migrační krize jich ubývá. Dosud všichni zůstávali v ústavním zařízení. Nově se dostávají i do českých rodin třeba na víkendy.
„Nabízí jim to možnosti nových sociálních vztahů i stabilizaci jejich emočního prožívání. Rodiny je mohou provázet jejich krizovými situacemi,“ říká ředitelka Zařízení pro děti - cizince Zuzana Chmelířová Vučková.
„Je to celoevropský trend, snažíme se děti dávat do náhradní rodinné výchovy oproti ústavní péči, pomáhá to v integraci,“ potvrzuje sociální pracovník z Organizace pro pomoc uprchlíkům Tomáš Knězek.
Jeho sdružení chystá v polovině ledna první větší debaty se zájemci o hostitelskou péči. Dobrovolníci ale budou muset projít i kontrolou domácnosti, a než se dětského uprchlíka ujmou, předložit výpis z rejstříku trestů.
Jedním z těch, kteří se dostali do české rodiny, je sedmnáctiletý Ata z Afghánistánu. V Česku chce zůstat a studuje tu v prvním ročníku na učilišti. S rodinou tráví hlavně víkendy, teď poprvé i celé Vánoce. „Mě baví všechno, protože mi moc pomáhají. Naučil jsem se lyžovat, česky taky,“ říká Ata.
Debata o testech věku migrantů v Německu komplikuje jednání o koalici
Jenže někteří mladí uprchlíci o svém věku lžou. O tom, jestli zavést lékařské testy věku pro všechny, se přou v Německu odborníci i politici. Pro plošné testy je třeba bavorská CSU, naopak sociální demokrati je odmítají. Zákon, který v případě pochyb o věku prohlídky umožňuje, už existuje. Praxe je ale v rukou jednotlivých spolkových zemí a jejich přístup se liší.
Zatímco například v Sasku prověřili během dvou let jen čtyři desítky migrantů, v Hamburku nebo Sársku jsou kontroly rutina. „Od roku 2016 jsme v pětatřiceti procentech případů zjistili, že jde o plnoleté, a nikoli nezletilé,“ říká předsedkyně vlády Sárska Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Na plošném zavedení testů, jejichž součástí je i kontrola pohlavních orgánů nebo rentgen rukou a hrudi, se neshodnou ani lékaři. Podle jedněch lze provést jen hrubý odhad, jiní obhajují rentgen jako spolehlivou metodu. „Nemůžu s přesností na den, týden ani měsíc určit, jak je někdo starý. Doopravdy konstatovat lze jen minimální hranici,“ tvrdí soudní lékař Reinhard Urban.
Naopak forenzní lékař Marcel Verhoff se domnívá, že věk lze určit velmi přesně. „Pokud je vývoj stoliček kompletní, dané osobě je nejméně osmnáct let. Ve spojení s plně vyvinutou klíční kostí můžeme každopádně říci, že je starší jednadvaceti let,“ zdůrazňuje.
Úřady se v Německu starají o 33 tisíc nezletilých migrantů. Na rozdíl od dospělých mají jednodušší přístup ke vzdělání a ubytování a obvykle jim nehrozí vrácení do vlasti. Ovšem ve Švédsku podobné testy odhalily, že tři čtvrtiny běženců, kteří se vydávali za nezletilé, jsou ve skutečnosti dospělí.
Extrémním případům, jako je zabití mladé dívky jejím přítelem, který tvrdil, že je mu patnáct let, by ale ani test věku nejspíš nezabránil. Přinesl by jen spravedlivější soudní proces.
