Nejen Čapí hnízdo. Z eurofondů mají zmizet další desítky podezřelých projektů

Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Týká se to nejen dotace pro Čapí hnízdo, ale i dalších čtyř desítek projektů v několika regionech i v resortu životního prostředí.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že její resort navrhne vyjmout farmu Čapí hnízdo z projektů financovaných z evropských fondů. K tomu vyzvala i závěrečná zpráva OLAFu, kterou však ministerstvo financí s výjimkou této informace odmítá zveřejnit. Podle Schillerové by to mohlo narušit vyšetřování.

Z informací, které o zprávě OLAF shromáždil server Neovlivní.cz, podle něj vyplývá například to, že v žádosti o dotaci byly nepravdivé údaje. OLAF je prý přesvědčen, že Čapí hnízdo patřilo ve skutečnosti do Babišova holdingu Agrofert, nikoli jeho dětem.

Porušeny byly údajně právní předpisy ČR i Evropské unie. Podle zprávy OLAF neměla farma na dotaci nárok, tvrdí server. EU má prý dotaci vymáhat zpět a české policii doporučuje OLAF případ důsledně vyšetřit.

Komise navrhla vyjmout 44 projektů

Ministerstvo uvedlo, že Evropská komise navrhla vyjmout 44 projektů ze šesti programů. V případě ROP Severovýchod jde o pět projektů, u ROP Jihovýchod o tři, u ROP Střední Čechy o dva, u ROP Moravskoslezsko o jeden, u ROP Střední Morava o 19 a u Operačního programu Životní prostředí o 14 projektů k vyjmutí. Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise. 

„Ministerstvo financí se dnes obrátilo na úřady regionálních rad pěti regionů soudržnosti (ROP Jihovýchod, ROP Moravskoslezsko, ROP Střední Čechy, ROP Střední Morava a ROP Severovýchod) a ministerstvo životního prostředí s návrhem akceptovat dopis Evropské komise,“ uvedl resort.

Pokud by Česko s návrhem nesouhlasilo, vystavuje se podle ministerstva možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet. „Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni, ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace,“ napsal resort.

Posouzení, zda byly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je podle ministerstva financí plně v kompetenci poskytovatele dotace. Ten v takovém případě zahájí správní řízení nebo se připojí jako poškozená osoba s nárokem na náhradu škody v trestním řízení.

„Případné vynětí z evropského financování v uvedených případech nijak nepoškozuje Českou republiku a její fiskální zájmy. Jedná se o běžný postup, který byl naposledy využit například u Operačního programu Doprava,“ dodalo ministerstvo.

Vyjmutí z evropského financování podle ministerstva umožní definitivní účetní a finanční uzavření operačních programů minulého programového období ze strany Evropské komise a úplné proplacení peněz vyhrazených z rozpočtu EU příslušným operačním programům.

MŽP vyřadí 14 projektů, Střední Morava 19

Například ministerstvo životního prostředí vyjme z evropského financování 14 projektů za 5,8 milionu eur. Jde o projekty, které vyšetřuje OLAF nebo jsou předmětem správního či trestního řízení, uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

Všechny projekty jsou podle ní z minulého Operačního programu Životní prostředí 2007-2013. Jejich vynětí umožní ministerstvu program řádně uzavřít. O jaké konkrétní projekty jde, ministerstvo nesdělilo.

„Čistě teoreticky, pokud by u nich šetření prokázalo pochybení, stát může po žadateli vymáhat vrácení prostředků až do výše 100 procent poskytnuté dotace,“ popsala další možný krok mluvčí. 

V Regionálním operačním programu Střední Morava auditoři zjistili nesrovnalosti u dvou desítek projektů v celkové hodnotě čtyři miliony eur (102 milionů korun). Na seznamu jsou podle ředitele Úřadu Regionální rady Ivana Matulíka projekty v Olomouckém a Zlínském kraji zaměřené na dopravu, cestovní ruch i školství. „Většinou jsou to problémy s veřejnými zakázkami. Řekl bych, že je to tak na 95 procent,“ uvedl.

Podle něj se akce na seznam projektů s otevřenými nesrovnalostmi dostaly například kvůli tomu, že je posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V některých případech byl podán podnět policii, která prověřuje, zda byl spáchán trestný čin.

Policie stíhá kvůli uplácení při rozdělování evropských dotací přes ROP Střední Morava zhruba deset lidí. K původním pěti, kteří byli obviněni na jaře 2015, postupně přibylo dalších pět lidí. Mezi obviněnými jsou úředníci, kteří se na rozdělování milionů podíleli, i žadatelé, kteří za ně stavěli či opravovali hotely a penziony. Dotace činily několik desítek milionů korun. Projekty, kterých se vyšetřování týkalo, byly podle Matulíka už dříve vyjmuty a na aktuálním seznamu projektů s nesrovnalostmi nejsou. 

OLAF odmítl vydat zprávu europoslancům

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zároveň odmítl vydat českým europoslancům zprávu o vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo. Napsaly to Hospodářské noviny. Dokument mohou zveřejnit jen české úřady nebo Evropská komise, uvedl podle vyjádření lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové ředitel úřadu OLAF Nicholas Ilett.

„Ředitel OLAF Nicholas Ilett odpověděl, že mi zprávu ani její závěry nebo doporučení vydat nemůže. Zveřejnit ji podle něj může Evropská komise nebo české orgány,“ uvedla podle HN Šojdrová.

Europoslankyně se proto hodlá obrátit na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Není podle ní problém respektovat, že některé části dokumentu mohou být neveřejné. „Ale třeba o závěry a doporučení stojím právě proto, že je to tak politicky citlivé,“ dodala.

Zprávu OLAF se snažil získat i další europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) či místopředseda Strany zelených Petr Kutílek. Se žádostí neuspěla ani česká média.

Podobná kauza se stala minulý rok v Maďarsku, kam OLAF poslal zprávu o vyšetřování dotací pro budapešťské metro. Také Maďarům OLAF vzkázal, že případné zveřejnění je jejich věc a bruselský úřad do toho nehodlá zasahovat. Nakonec ale byla zpráva zveřejněna a je přístupná na internetu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci ve druhém čtení projednávají návrh státního rozpočtu

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Ve čtrnáct hodin dolní komora jednání na hodinu přerušila.
03:23AktualizovánoPrávě teď

Ve Španělsku zastřelili Čecha podezřelého z podílu na vraždě

Ve Španělsku někdo zastřelil Čecha, píší ve středu server BBC a lokální média. Policie zastřelení muže potvrdila. Čin se stal v neděli v obci Torrevieja na jihu země. Tuzemský občan byl podezřelý z podílu na předloňské vraždě Brita ve Španělsku.
13:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 20 mminutami

Komunikace jako za covidu, kritizoval Hřib vládu za repatriační lety. Podle Babiše má jít k psychiatrovi

Způsob, jakým vláda zajišťuje repatriaci Čechů z oblastí Blízkého východu, se stal ve sněmovně předmětem hádky mezi předsedou opozičních Pirátů Zdeňkem Hřibem a premiérem, předsedou ANO Andrejem Babišem. Poté, co premiér informoval o aktivitách dopravních společností a přepravě lidí do Česka, vystoupil Hřib s názorem, že Babiš nemá dělat dispečera a že činí z vystoupení před poslanci cirkus. Premiér reagoval tvrzením, že Hřib trpí „anektickou psychózou".
12:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla v Praze přistály ve středu ráno dvě letadla společnosti Smartwings s Čechy, kteří uvázli v Dubaji a ománském Maskatu kvůli úderům na Blízkém východě. Na palubě každého z nich bylo zhruba 200 lidí. Další lidi dopravily dva armádní repatriační lety, letoun Casa přiletěl s 39 cestujícími z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pronajal další letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot. Velký armádní airbus odletěl také dopoledne z Prahy do egyptského Šarm aš-Šajchu.
05:16Aktualizovánopřed 26 mminutami

ŽivěSenát schválil odklad superdávky

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.
10:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

V krizi myslete hlavně na bezpečí a ověřené informace, radí psychoterapeut

Lety mezi Blízkým východem a zbytkem světa ohrožuje dopravní chaos, který způsobily bojové operace USA a Izraele nad Íránem i odveta Teheránu. Vzdušné útoky se od soboty dotkly mnoha turistů, kteří v oblasti tráví dovolenou a uvázli i na velkých letištích v regionu. Řada z nich se sdružuje v hotelech nebo se snaží dostat domů pomocí cestovních kanceláří nebo vlád jednotlivých států. Nejdůležitější je podle odborníků v takových situacích zajistit pro sebe a své blízké bezpečí a také základní potřeby, jako je jídlo a pití. A v neposlední řadě sledovat ověřené informace, ale v přiměřeném množství.
před 2 hhodinami

VideoVíc než půlku služeb veřejné správy čeká digitalizace. Původně měla být hotová loni

Stát zatím dokázal plně digitalizovat čtyřicet dva procent svých služeb, uvedla zodpovědná vládní agentura. Loni v únoru to bylo osmnáct procent. Původně mělo být stoprocentně hotovo loni. Zákonodárci ale nakonec termín odložili. On-line komunikaci s úřady dávají přednost asi dvě třetiny lidí. Přesto se většina dotázaných vyslovila i pro zachování klasického osobního vyřízení. Digitální služby dle oslovených respondentů fungují průměrně, výhrady mají hlavně k datovým schránkám. Ty využívá přes pět milionů lidí. Víc než milion registrovaných uživatelů by letos měl dostat také digitální občanský průkaz. Širší využití bude mít připravovaná evropská digitální peněženka.
před 7 hhodinami
Načítání...