Do sedmi let má v Česku začít platit zákaz skládkování. Většina odpadů by se měla třídit a recyklovat, zbytek spalovat. Některé obce chtějí množství odpadků snížit už dnes a raději podporují třídění.
Skládky za sedm let skončí. Obce motivují ke třídění odpadu a plánují stavbu spaloven
Události: Do sedmi let v Česku skončí skládkování (zdroj: ČT24)
Města a obce musí řešit, jak naloží s odpadem po roce 2024, kdy začne nový zákon platit. Například Jablonec nad Nisou chce odpady zpracovávat v bývalé centrální výtopně, která dříve zásobovala teplem celé město, ale po revitalizaci sítě už je nepotřebná. Radnice počítá, že v areálu vznikne sběrný dvůr, překladiště a kompostárna.
„Areál, z hlediska jeho původní funkce, to je výroba páry, je už bez funkce a je vypnut,“ říká ředitel Jablonecké energetické společnosti Petr Roubíček. Teplárna stojí v průmyslové lokalitě, v blízkosti žádné domy nejsou. Přeměna na centrum pro nakládání s odpady je plánovaná na několik let. Celkové náklady přesahují 40 milionů korun.
Místo skládek vzniknou překladiště a spalovny (zdroj: ČT24)
„Budeme moci vystavět a vybudovat nové technologie, je to příležitost, jak zmodernizovat odpadové hospodářství,“ nastínil Pavel Borůvka, obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen, která má odpadové hospodářství v Jablonci na starosti.
Když už by se do areálu bývalé centrální výtopny odpad měl svážet, radnice zvažuje i myšlenku zřídit v areálu také kompostárnu. „Vznikla by tady městská kompostárna. Odpad by se zpracovával a dál by se prodával,“ popsal náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele.
Je třeba určitý mezník, který říká: Měl by ses občane zamyslet, zda musíš v takovém množství produkovat odpady, jestli není lepší je třídit a znovu využívat.
V současné době vozí lidé z Jablonce a okolí odpad do překladiště v Proseči nad Nisou, tedy na okraj města. Ročně tam skončí přes 10 tisíc tun komunálního odpadu, asi dva tisíce tun vytříděného skla a zhruba 3200 tun papíru a plastů.
Místním se však tamní skládka a s ní mimo jiné spojená dopravní zátěž nelíbí. „To místo je historicky nevhodné a je pravda, že už jsme několikrát hledali vhodnější místo,“ přiznal náměstek jabloneckého primátora Vele.
Popelnici až pod nos nebo peníze za třídění
Aby odpadků na skládkách a ve spalovnách končilo co nejméně, zkoušejí některé obce motivovat lidi ke třídění odpadu. Třeba v Českém Brodě příští rok zdarma přidají popelnice na tříděný odpad před každý dům, který si o to řekne. „Aby lidé třídili, jsme ochotní jim dát popelnici co nejblíž, dá se říct až pod nos,“ vysvětluje starosta Jan Nekolný (ODS).
Teď mají v Českém Brodě popelnice na tříděný odpad zhruba na 86 místech. Vzdálené jsou od sebe maximálně 120 metrů. „Lidé jsou pohodlní. Kdyby to měli daleko, tak třídit nebudou,“ hodnotí ředitel českobrodských technických služeb Miroslav Kruliš.
Čím víc se třídí, tím víc se i šetří. Třeba likvidace bioodpadu je daleko levnější než místo na skládce. Český Brod jen takto ušetří přes 800 korun za tunu.
O úspory z třídění odpadu se radnice s místními dělí třeba ve Vedrovicích na Znojemsku. Tomu, kdo chce, pošle obec pytle na třídění odpadu přímo před dům, navíc s čipy. Za každý vytříděný kilogram dostanou lidé body a za ně potom peníze.
Lépe třídit ve Vedrovicích stejně jako v Českému Brodu pomáhají dotace. Jen ministerstvo životního prostředí na to v příštím roce uvolní dalších 800 milionů korun. Na skládkách má do sedmi let skončit co nejméně odpadu. V roce 2024 pak bude většina odpadů recyklována, zbytek se spálí. Ukládat ho na skládky už nebude možné.
Jak dlouho se rozkládají odpadky?