Šéf občanských demokratů Petr Fiala se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny. O obsazení posledního, pátého křesla rozhodli zákonodárci v tajném hlasování na aktuální schůzi – a povedlo se to až napotřetí. Ve dvou kolech první volby, která se konala minulý týden, Fiala ani jednou neuspěl, třebaže stojí v čele druhé nejpočetnější sněmovní strany.
Úspěch až napotřetí. Poslanci zvolili Fialu do vedení sněmovny
Rozhodující pro úterní volbu byl podle všeho postoj poslanců nejsilnější frakce – hnutí ANO. Fialu během vstupního hlasování nepodpořili, třebaže hnutí údajně slibovalo respektovat poměrné zastoupení, a touto optikou by občanská demokracie coby druhá nejsilnější frakce dolní komory měla mít na křeslo ve vedení sboru nárok.
Podle dřívějšího vyjádření šéfa sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) se straníkům příčilo, že blok čtyř středopravicových stran včetně ODS odmítal volbu Radka Vondráčka z ANO do čela komory.
Šéf poslanců Babišova hnutí Jaroslav Faltýnek nicméně už minulý týden avizoval, že bude apelovat na své kolegy, aby pro Fialu příště zvedli ruku – a podporu deklaroval i před stávající schůzí. „Nemáme závazné hlasování, ale předpokládám, že většina poslanců bude volit Petra Fialu. Jestli to budou všichni, za to ruku do ohně dát neumím, bude to tajné hlasování,“ řekl. On sám i předseda ANO Andrej Babiš ale prý na klubu na poslance ANO apelovali, aby byli konstruktivní.
Fiala dostal 116 hlasů
Jediný, kdo se nyní explicitně stavěl proti usednutí Petra Fialy ve sněmovním vedení, je tak v současnosti Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Vadilo jí, že ODS ve volbě místopředsedy na oplátku nepodpořila Okamuru (třebaže její hlasy nakonec nebyly potřeba) – a nerespektovala tím poměrné zastoupení jednotlivých stran ve sněmovně. Proto se SPD necítila být vázána tím, aby v případě Fialy poměrné zastoupení respektovala.
Podporu Fialovi naopak přislíbila TOP 09, která je spolu s ODS, KDU-ČSL a STAN součástí Demokratického bloku, který při volbě orgánů sněmovny postupuje společně. Pro Fialu se chystali hlasovat i Piráti a ČSSD. Předseda sociálnědemokratického poslaneckého klubu Jan Chvojka prohlásil, že ODS vzhledem ke svému volebnímu výsledku právo na místopředsedu má a že nezvolení Fialy minulý týden bylo zbytečné.
Reportáž: Sněmovna do svého vedení napotřetí zvolila Petra Fialu (zdroj: ČT24)
K volbě přistoupilo 186 poslanců a poslankyň, tři z nich hlasy neodevzdali. Pro zvolení Fiala potřeboval 94 hlasů, získal jich 116. „Některým, kteří mě volili, musím poděkovat i třikrát, protože mě volili třikrát, a to je privilegium, které žádný z kolegů nemá a je to určitě pevný mandát,“ reagoval na své zvolení Fiala. „Jsem schopný dobře rozlišovat mezi pozicí předsedy ODS a procesní a nadstranickou funkcí místopředsedy Poslanecké sněmovny a podle toho se zde budu chovat.“
Nové vedení Poslanecké sněmovny
Tři nováčci a rozhodování o výborech
Hned v úvodu schůze složili do rukou šéfa dolní komory svůj slib tři noví poslanci: Milan Pour, Eva Matyášová (oba ANO) a Petr Pávek (STAN). V dolní komoře střídají středočeskou hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou, bývalého senátora Jiřího Hlavatého (oba ANO) a hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (STAN). Mandátů se vzdali v pátek na závěr ustavující schůze.
Sněmovna odpoledne rovněž odsouhlasila složení jednotlivých výborů. Dílčí kontroverze na plénu vzbudila jen nominace poslance SPD Radka Kotena do čela bezpečnostního výboru. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová svého sněmovního kolegu vyzvala k tomu, aby požádal o bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.
„Proruská propaganda nám dlouhodobě destruktivně rozkládá důvěru v demokracii, ve vládu, v Evropu. Bylo by na místě, abychom rozptýlili obavy, že vy sám jste bezpečnostním rizikem,“ prohlásila. „Panu Kotenovi budeme doporučovat, aby si nechal udělat prověrku a osvědčil to, že není bezpečnostním rizikem a že bude dobrým předsedou bezpečnostního výboru,“ reagoval poslanec SPD Radim Fiala.
Stejně jako v uplynulém volebním období se i tentokrát počítá s osmnácti výbory, strany si místa rozdělily podle poměrného zastoupení. K volbě vedení se výbory sejdou vesměs ve středu, plénum v tento den zasedat nebude. Mandátový a imunitní výbor zvolil předsedu už minulý týden, stal se jím Stanislav Grospič z KSČM.
Komunistům připadlo také vedení rozpočtového výboru, povede ho Miloslava Vostrá. Vostrou navrhl její stranický kolega Jiří Dolejš, jiný kandidát nebyl. Vostrá zasedá v rozpočtovém výboru od roku 2006, byla i jeho místopředsedkyní. V minulém volebním období výboru předsedal sociální demokrat Václav Votava, který ale svůj mandát neobhájil.
- Sněmovna má v tomto volebním období 18 výborů. Každý bude mít od 17 do 24 členů. Jejich počty vycházejí z dohody poslaneckých klubů.
- 24 členů: rozpočtový, hospodářský, sociální, zdravotnický, školský, pro veřejnou správu
- 22 členů: ústavně právní
- 19 členů: mandátový a imunitní
- 18 členů: organizační, volební, evropský, zahraniční, zemědělský, bezpečnostní, branný, pro životní prostředí
- 17 členů: kontrolní, petiční
Většina výborů zatím není plně obsazena, volná vždy zbývají až dvě místa, která bude potřeba naplnit dodatečně. Hnutí ANO totiž do některých výborů nominovalo Pokornou Jermanovou a Hlavatého, kteří mezitím sněmovnu opustili, Starostové naopak navrhovali nového poslance Pávka dřív, než se poslancem stal.
Ve výborech také dosud nejsou sociálnědemokratičtí ministři dosluhující vlády, kteří obhájili poslanecký post. Patrně pro ministra vnitra Milana Chovance sociální demokracie „drží“ volnou pozici v bezpečnostním výboru a pro ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v zahraničním výboru. Na volné místo v ústavně-právním výboru by mohl zamířit nynější ministr pro legislativu Jan Chvojka.
SPD nebude sedět v koutě
Úterní jednání poznamenal i spor mezi frakcemi Pirátů a SPD o zasedací pořádek v jednacím sále. Okamurovo hnutí totiž odmítlo původní návrh, podle kterého mu měla připadnout místa v pravém koutě sálu; argumentovalo tím, že ho nikdo nepozval na jednání o obsazení lavic. Piráti protiargumentovali tím, že jsou středové hnutí a jako takové mají sedět uprostřed proti řečništi.
Spor muselo rozhodnout až hlasování dolní komory. Piráty podpořila část poslanců ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, ve prospěch SPD hlasovalo v orientačním hlasování 93 členů dolní komory, podpořily jej ANO a komunisté. Piráti tak byli usazeni do pravého rohu sálu poblíž Demokratického bloku, zatímco lukrativnější pozice připadly Okamurovi.