Česko má za sebou volby do Poslanecké sněmovny, v nichž propadl dosud nejnižší počet platných hlasů. Pro strany, které nepřekročily hranici 5 procent nutnou pro vstup do sněmovny, hlasovalo 316 659 lidí. To je 6,14 procenta ze všech platných hlasů. Hned tři subjekty přitom překročily pětiprocentní hranici jen těsně, kdyby se jim to nepodařilo a zůstaly těsně pod ní, mohly se tyto volby zapsat do historie naopak dosažením počtu nejvíce propadlých hlasovacích lístků.
Procentuálně nejméně propadlo odevzdaných hlasů (5,85 %) při volbách v roce 2006, kdy voliči odevzdali neúspěšným stranám 319 153 hlasů. Naproti tomu nejvíce propadlých hlasů si přerozdělovaly vítězové o čtyři roky později. Při sněmovních volbách z konce května 2010 propadlo 18,74 procenta hlasů od bezmála milionu voličů (985 075).
Tehdy sahala po klice od dveří Poslanecké sněmovny třeba Strana práv občanů Zemanovci, která dostala 4,33 procenta hlasů, nebo také lidovci se 4,39 procenta. Suverenita – blok Jany Bobošíkové získala 3,67 procenta a Zelení 2,44 procenta hlasů.
K vyššímu zisku mandátů nemělo letos ANO vůbec daleko
Sčítání hlasů během sobotního odpoledne napjatě sledovali příznivci hned tří politických subjektů – lidovců, Starostů a nezávislých (STAN) a TOP 09. KDU-ČSL si v celkovém součtu vysloužila přízeň 5,8 procenta voličů a pohoršila si oproti roku 2013 o 4 sněmovní křesla. TOP 09 získala 5,31 procenta hlasů a hnutí STAN má 5,18 procenta.
Postupný zisk hlasů všech těchto tří subjektů při sčítání nepochybně napjatě sledovali také ve volebním štábu hnutí ANO, protože do poslední chvíle nebylo jisté, že STAN a TOP 09 hranici pěti procent pokoří. Kdyby oba subjekty dostaly třeba každý o pouhé půlprocento méně hlasů, rázem by se ve výsledcích ukázalo dalších zhruba 8,5 procenta propadlých hlasů. A z těch by díky přepočítávací metodě volebního systému Česka nejvíce připadlo vítězi voleb.
Největší zájem o hlasování ve sněmovních volbách měli Češi v roce 1996, tedy při prvním rozhodování o složení dolní komory parlamentu v historii samostatné ČR. Tehdy byla volební účast 76,41 procenta, poté ve dvou sněmovních volbách po sobě klesala. V roce 1998 přišlo k volebním urnám 74,03 procenta lidí a o čtyři roky později 58 procent voličů.
Znovu se účast zvýšila v roce 2006, a to na 64,5 procenta, v roce 2010 se ovšem opět snížila na 62,6 procenta. Zatím nejvyšší volební účast byla zaznamenána krátce po pádu totalitního režimu v roce 1990, kdy se parlamentních voleb zúčastnilo 97 procent voličů.
