Varování Českého hydrometeorologického ústav před úterními vysokými teplotami se naplnilo. Úterý bylo s 37,3 stupně naměřenými ve Staňkově na Domažlicku nejteplejším dnem roku v Česku. Místní teplotní rekordy padly, nebo byly vyrovnány na 35 ze 145 meteorologických stanic měřících přes 30 let. Odolal ale celorepublikový rekord z roku 1994, který pro 1. srpen činí 39,2 stupně. Na dalších čtyřech místech s nejvyššími teplotami v republice již bylo 36,7 až 36,9 stupně. Večer prošly severozápadem Čech silné bouřky.
Úterý bylo nejteplejším dnem roku, absolutní rekord ale nepadl
Rekordy ve středních Čechách
Ve středních Čechách padly teplotní rekordy na dvou ze 13 stanic, které jsou v provozu 30 a více let. Dosavadní maxima byla pokořena v Průhonicích u Prahy a v Příbrami. Nejtepleji v regionu bylo v Průhonicích, kde teploměr ukázal 36,9 stupně Celsia.
V Průhonicích padl dosavadní rekord - 32 stupňů z roku 1943. Stanice v Průhonicích měří od roku 1932, ale není to spojitá řada. Celkově je v provozu 37 let.
Další rekord byl podle překonán na stanici Příbram, která je umístěna v nadmořské výšce 555 metrů. Hodnota tudíž není tak vysoká, meteorologové tam naměřili 34,2 stupně. Předchozí maximum bylo 32,7 stupně Celsia. Hodně teplo bylo také v Brandýse nad Labem a Neumětelech na Berounsku, teploměr tam shodně ukázal 36,8 stupně Celsia. V těchto případech ale nešlo o rekordní hodnoty.
Pražští záchranáři řešili kolapsy z horka
I přes horké úterní počasí nezaznamenala pražská záchranná služba nadprůměrný počet výjezdů. Za dopoledne vyjely sanitky podle mluvčí záchranářů Jany Poštové ke čtyřem kolapsům z horka.
„Často jsou to lidé, kteří nedbají doporučení, jak se chovat v horku. Nejstarší lidé nebo malé děti,“ řekla. Odborníci také doporučují nejvíc ohrožené osoby, jako jsou senioři, několikrát denně kontrolovat, třeba po telefonu.
Horké počasí podle zdravotníků nejvíc ohrožuje děti do čtyř let, seniory nad 65 let, těhotné a dlouhodobě nemocné. Větší riziko je také u lidí užívajících některé léky na depresi či nespavost.
Nebezpečí požárů trvá
Na Moravě a ve Slezsku budou teploty i ve středu přesahovat 31 stupňů Celsia. „Vysoké teploty se budou zejména na jihovýchodě a východě vyskytovat i v dalších dnech,“ upozorňují meteorologové. Výraznější srážky by se podle meteorologů měly vyhnout jihovýchodu republiky, kde kvůli déletrvajícímu suchu existuje zvýšené riziko nebezpečí požárů.
Zatímco do soboty, kdy hasiči vyjížděli k 59 požárům, se jejich počet držel kolem průměru (51), od neděle už jejich počet roste. V úterních dopoledních hodinách požár trávy na Novojičínsku v Jeseníku nad Odrou ohrožoval i blízký sklad nábytku. Hasičům se ho ale před plameny podařilo uchránit. Oheň podle hasičů založil senior, kterému při vykuřování včel upadl do suché trávy uhlík, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
Na místě podle něj zasahovaly čtyři jednotky. Hasiči dostali oheň na ploše 400 metrů čtverečních a na střeše kravína pod kontrolu během devíti minut, dohašování, doprovázené kontrolami zasažených míst termokamerou, jim zabralo půlhodinu. Díky tomu že oheň nezničil sklad, je škoda podle hasičů minimální.
V neděli likvidovali hasiči 66 požárů a v pondělí 89. Vedle vysokých teplot stojí za jejich nárůstem lidská nedbalost a práce na polích, sdělila mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Podle ní převažují požáry v přírodním prostředí, mezi velké se řadí ty, které souvisí se žňovými pracemi na polích. Jejich častou příčinou je technická závada na zemědělské technice nebo nedbalost, kdy například chytne sláma od rozžhaveného výfuku.
„Hasiči se setkávají i s požáry, které způsobí kámen nebo jiný cizí předmět, jenž se dostane do techniky, a vzniklé jiskry zapálí zralou úrodu,“ uvedla mluvčí. Velmi výbušnou a snadno zapalitelnou směs dokáže se vzduchem vytvořit také obilný prach, dodala.
V pondělí u Zhoře na Tachovsku hořelo rozlehlé pole. Policie kvůli příjezdu hasičů krátce zastavila i dopravu od dálnice D5 až do obce. O den dříve, tedy v neděli, vzplálo například pole o rozloze zhruba 60 hektarů u Bystřice na Benešovsku. Požár, který se rychle šířil k blízké obci, likvidovalo 20 jednotek hasičů a vyžádal si vyhlášení třetího stupně požárního poplachu.
Škodu za více než čtyři miliony korun způsobil v pondělí večer požár kombajnu u obce Donín na Lounsku. Od stroje chytla i část pole. Při sklízení pšenice shořel v pondělí také kombajn v katastru ostravské městské části Stará Bělá.
Škoda se pohybuje okolo tří milionů korun, kombajnista utrpěl popáleniny na rukou a hlavě. Další pondělní požár, a to balícího stroje na slámu v Kaplici na Českokrumlovsku, způsobil předběžnou škodu 1,5 milionu Kč. Příčina vzniku požáru je v šetření.
Hasiči proto vyzývají zemědělce, aby si svou techniku ještě přede žněmi zkontrolovali, a to včetně elektroinstalace a palivové soustavy. Promazat by měli třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a k požáru. Stroje by měly mít lapače jisker a funkční přenosné hasicí přístroje.
V Brně kropí ulice
Aby centrum Brna nebylo v těchto dnech tak žhavé, rozhodla se radnice, že v úterý a ve středu bude od 11:00 do 16:00 kropit ulice historického centra. Podobně se zachovaly i některé městské části, například Jundrov. Vedrem trpí lidé i zvířata.
V některých profesích proto dostávají od zaměstnavatele iontové nápoje či minerálky, v zoologické zahradě skrápějí některé zvířata vodou a dobytek či prasata vyhledávají co nejchladnější místa. Problémy mohou mít i tramvaje, proto v některých rizikových úsecích jezdí jen čtyřicítkou.
Kropení ulic má zpříjemnit pobyt v centru Brna, kde není prakticky žádná zeleň a horký vzduch ještě více ohřívají rozpálené silnice, chodníky i domy. „Budeme kropit dnes a ve středu. Pokud budou tropické teploty pokračovat, budeme kropit dále,“ uvedla mluvčí městské části Kateřina Dobešová.
Ochlazování si užívají také zvířata v brněnské zoo. Lachtani zase k jídlu dostávají mražené ryby. Akvaristi musejí chladit akvária, aby nevzrostla teplota vody, kvůli níž by mohly uhynout ryby. Na teplo jsou podle Gremlicová obecně náchylnější zvířata, která svoji tělesnou teplotu řídí podle teploty okolí, například pásovci. Ve vedru se necítí dobře například i severské druhy zvířat jako sobi, losi či lední medvědi.
Co nejvíce zpříjemnit se snaží tyto dny zvířatům i v zemědělském podniku Agrospol, agrární družstvo z Knínic u Boskovic. „Dáváme jim víc vody na pití, naplno jedou větráky. Zvířata si hledají místo, kde je nejchladněji, prasata leží například na betoně,“ řekl předseda Ladislav Menšík. Někteří zemědělci ochlazují zvířata kropením či mlžením. „Na to my nejsme zavedení a například mlžení zase přináší negativa, jako jsou mouchy či prach,“ poznamenal Menšík. V horkých dnech se také snižuje u dojnic množství mléka.
Brněnský dopravní podnik se snaží vyjít vstříc řidičům. Samozřejmostí je již dávno klimatizace. „Dostávají také iontové nápoje a k uniformě si mohou nafasovat sluneční brýle, čepice či sukně,“ sdělila mluvčí podniku Barbora Lukšová. Za každý tropický den ve službě také dostanou příplatek 50 korun.
V horku hrozí také deformace kolejí, což se stalo například v pondělí v zastávce Osová. „Koleje se pravidelně kontrolují. Denně chodí pochůzkáři, jedna četa průměrně za den ujde 11 kilometrů,“ uvedla Lukšová. Když teplota překročí 30 stupňů, dávají dispečeři řidičům pokyn, aby na otevřeném kolejovém svršku, který ještě neprošel rekonstrukcí, jeli maximálně 40 kilometrů za hodinu.
- Už rok vědci měří vliv stromů na ochlazení města v brněnské Otevřené zahradě. Zjistili, že jeden strom dokáže svoje okolí ochladit o několik stupňů. Měří to na javorech, na které umístili čidla, a zjišťují kolik strom přijme vody kořeny a kolik odpaří. „Jeden javor dokáže v těch nejteplejších dnech odpařit denně až 90 litrů vody a tím svoje prostředí ochladí o 3-5 stupňů,“ řekl vedoucí výzkumu z Mendelovy univerzity Petr Maděra.
- Podobný efekt mají i zelené střechy, které zadržují vodu. „Podle měření z jedné zelené střechy odteklo za celý rok jen 10 litrů vody. Z běžné střechy 30 tisíc litrů. Zelená střechy vlastně funguje jako klimatizace a ochlazuje vnitřek budovy,“ vysvětlil Vlastimil Rieger správce areálu Otevřená zahrada.
- Denně vypijte dva až tři litry tekutiny a dohlížejte na pitný režim osob, které nemusejí žízeň citlivě vnímat, tedy dětí a seniorů.
- Vhodné tekutiny: stolní voda nebo voda z kohoutku, slabě mineralizované vody, džus ředěný alespoň 1:1, neslazený čaj, mléko, ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy, polévky.
- Nevhodné tekutiny: dětské slazené a barvené nápoje, slazené a granulované čaje, silně mineralizované vody, káva ve větším množství, neředěné džusy, kolové nápoje, alkohol, soft drinky, iontové nápoje, energy drinky.
- Jezte lehká snadno stravitelná jídla. Vyhýbejte se naopak snadno se kazícím potravinám, které (lahůdky, měkké salámy atd.) mohou být zdrojem infekce.
- Nepobývejte na přímém slunci v poledních hodinách, noste pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku).
- Omezte tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zahřátím organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin. Vyhněte se stresu a těžké fyzické námaze.
- Nenechávejte děti v autech na parkovištích.
- Nenechávejte děti v kočárku na přímém slunci.
- Při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezte vycházky, zejména pak v poledních a odpoledních hodinách.
- Místnosti větrejte nejlépe ve večerních, nočních a ranních hodinách.
- Zdroj: Krajská hygienická stanice