Dostatek peněz je základní podmínka pro to, aby se kvalita českého školství zlepšila – je zkrátka potřeba zvyšovat platy učitelů, domnívají se exministři tohoto resortu Petr Fiala, Jan Sokol a Ondřej Liška. Shodli se na tom ve středečním vydání pořadu Události, komentáře.
„Když se podíváte, jaká je to profese, jak je náročná a jakou potřebuje kvalifikaci, a srovnáte to s tím, jak jsou placeny jiné vysokoškolské skupiny, tak učitel je prostě podhodnocen. A to nezměníme, pokud tam nepřidáme finanční prostředky,“ tvrdí Petr Fiala, šéf ODS a ministr školství v Nečasově vládě v letech 2012–2013.
Podle vysokoškolského profesora Jana Sokola, který byl v křesle ministra za éry úřednického kabinetu Josefa Tošovského, navýšení pomůže. „Minimálně tím, že vznikne tlak. To je ten slavný finský příklad. Ten se radikálně liší tím, že tam se chytří lidé cpou do škol a uchází se o to stát se učiteli. A toho je potřeba dosáhnout. Přece je důležité, aby učitelé byli chytří lidé,“ podotýká Sokol.
„Finance jsou základní podmínkou pro to, aby se kvalita českého školství zlepšila. Bez investic do podpory učitelů, proto aby byli učitelé kvalitní, spokojení, motivovaní a ve své práci viděli smysl, toho nedosáhneme,“ zdůrazňuje Ondřej Liška, někdejší ministr školství v Topolánkově vládě v letech 2007–2009. Podle něj by měl podíl financí směřujících do školství činit kolem pěti procent HDP, tak jako to je ve vyspělých západních zemích. V Česku je to v současnosti 3,4 %.
Akademik za 26 tisíc hrubého
Učebnicovým příkladem nízkého finančního ohodnocení ve školství jsou mzdy vysokoškolských pedagogů. „Když vyjdu z platů na vlastní univerzitě, tak medián akademického pracovníka, který pracuje na plný úvazek, se pohybuje ve výši 26 tisíc hrubého, a to včetně výkonnostních odměn a příplatku za vedení,“ říká Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě.
Podle Tuleji čísla hovoří za vše i co se týče rozpočtu tuzemských veřejných VŠ, jehož navýšení rektoři vehementně požadují a jako takové jim bylo opakovaně přislíbeno Sobotkovou vládou i odstupující ministryní Kateřinou Valachovou. Na platy učitelů původně slíbila přidat 4,5 miliardy korun, jedna miliarda měla jít na investice vysokých škol a další miliarda na růst stipendií doktorandů ze 7500 na 15 tisíc korun měsíčně.
„Podíváme-li se na rozpočet vysokých škol, tak se pohybujeme nominálně někde na úrovni roku 2012. Při pohledu na reálná čísla se však dostáváme někam k roku 2007. Podle mých propočtů to vychází tak, že pokud bychom se chtěli dostat na úroveň roku 2007 z hlediska financování, tak by do rozpočtu vysokého školství muselo být nalito zhruba 4 miliardy korun,“ dodává Tuleja.
Vyjednat s ministerstvem financí posílení rozpočtu pro vysoké školy bude jedním z klíčových úkolů nového ministra školství Stanislava Štecha. S ministrem financí Ivanem Pilným se ve čtvrtek setkají i zástupci České konference rektorů, aby mu předložili své argumenty.
„Rozumím neklidu a znepokojení rektorů českých vysokých škol. Navýšení peněz se slibovalo několik let, zatím jsme dosáhli jakéhosi dorovnání velmi složitými a nesystémovými přístupy. Domnívám se, že má-li skutečně novela vysokoškolského zákona přinést nějaký efekt směrem k diferenciaci kvality, je jednoznačně nezbytné, aby byly zvýšeny prostředky tzv. institucionálního financování. Dále hovoříme i o děsivé situaci doktorandů pokud jde o jejich stipendia,“ konstatoval Štech po svém jmenování.
Ohodnocení doktorandů na VŠ? Nižší, než je minimální mzda
Na dlouhodobé podfinancování tuzemského vysokého školství upozornili v nedávném otevřeném dopise premiérovi české vlády také zástupci České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD). „Doktorandská stipendia jsou toho křiklavým příkladem. Jejich výše stagnuje již patnáct let, takže dnešní prezenční doktorandi dostávají za svou vysoce kvalifikovanou práci finanční ohodnocení, které je nejen nižší než minimální mzda v Česku, ale které je dokonce nižší než stanovená hranice příjmové chudoby,“ praví se v dopise.
