Dlouho očekávaný rozsudek Nejvyššího soudu v kauze Davida Ratha vrátil do hry klíčový důkaz o jeho vině. Policejní odposlechy, na kterých si dělí peníze se svými spolupracovníky. A to i přesto, že je Vrchní soud v Praze označil za nezákonné. Reportéři ČT ale dohledali případy, kdy podobné odposlechy stejný soud a stejný senát připouštěl. Vede to k otázce, zda pro bývalého vysokého politika platí jiná pravidla než pro neznámé lidi. Více zjišťovali reportéři Aneta Snopová a Michael Fiala.
Dvojí metr v justici? U Ratha odposlechy vadily, v jiných kauzách je stejní soudci uznali
Rovní a rovnější (zdroj: ČT24)
Klíčové policejní odposlechy, které dokazovaly Rathovu vinu, označil za nezákonné senát pražského vrchního soudu vedený Pavlem Zelenkou. Soudce nyní poprvé vystoupil v televizi a pro pořad Reportéři ČT vysvětlil, proč senát rozhodl tak, jak rozhodl.
„Ve vší stručnosti, protože nelze zabíhat do podrobností. Zvláštní povahou příkazu oproti jiným rozhodnutím je z pochopitelných důvodů to, že se proti nim nemůže odposlouchávaná a sledovaná osoba bránit, protože se o nich nesmí dozvědět. Proto podle našeho názoru je nutné klást zvýšené požadavky na zákonnost a ústavnost těchto příkazů. Proto jsme dospěli k závěru, že jednotlivé příkazy nesplňovaly zákonné podmínky,“ uvedl Zelenka.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová má ale na věc jiný názor. V době, kdy byl soud požádaný o povolení ke sledování, už podle ní měla policie zadokumentováno, že se podezřelí baví v kódované řeči. „Že jsou jim známy metody policejní práce, že vědí, jak probíhá policejní odposlech. Připravovali se na situaci, že budou zadrženi a budou se muset před policií hájit. Všechny tyto informace jsme soudu prokazatelně doložili,“ hájí postup policie i žalobců.
Pavel Zelenka
Postup vrchního soudu se nelíbil ani ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO), který také proti zrušení rozsudku podal stížnost. „Zůstává mi rozum stát nad tím, jak to vrchní soud posoudil,“ řekl Reportérům ČT.
Rozhodnutí na objednávku? Nehorázná drzost
Po verdiktu vrchního soudu se také ihned objevila podezření, že senát soudce Zelenky rozhodl ve prospěch Ratha na objednávku. Soudce ale jakékoliv nátlaky popřel. Šlo podle něj o snahu znevěrohodnit nezaujatost rozhodování: „Dokonce jsem kuloárně slyšel, že jsem měl dostat 10 milionů, kolegyně po 4 milionech korun… Osobně neznám ani jednoho obžalovaného, a dokonce neznám ani obhájce. Takové myšlenky ve vztahu k senátu vrchního soudu jsou nehorázná drzost.“
Zelenkův senát zrušil zákazem používat policejní odposlechy původní rozhodnutí Krajského soudu v Praze. Ten před dvěma lety poslal Davida Ratha nepravomocně na 8,5 roku za mříže za přijetí 16milionového úplatku.
Případ se tak dostal k Nejvyššímu soudu, který ale stížnosti ministra vyhověl a odposlechy vrátil v případu opět do hry. V příštích měsících se tak kauzou znovu bude zabývat Krajský soud v Praze, který už jednou Ratha a dalších deset obžalovaných na základě odposlechů odsoudil.
Beru to jako vítězství zdravého rozumu. Vítězství v podstatě obsahu nad formou, což je důležité. A sdělení pro občany této země, že to je návrat spravedlnosti do našich končin.
„Soud prvního stupně by měl respektovat náš názor o použitelnosti těchto důkazů,“ konstatoval předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Veselý. Po rozsudku krajského soudu ale případ s největší pravděpodobností znovu skončí u vrchního soudu, a to dost možná přímo před senátem soudce Zelenky.
„Bylo by nepoctivé, kdybych řekl, že z rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme byli nadšeni, protože a priori nevyhotovujeme rozhodnutí, kde předpokládáme, že porušíme zákon,“ řekl v reakci na rozhodnutí NS Zelenka. V uplynulých dvou letech ale jeho senát rozhodoval v pěti případech, kdy se odposlechy povolovaly podobně jako u Ratha. Ani v jednom z nich to soudu nevadilo.
Reportéři ČT našli obhájce, kteří obviněné v těchto případech zastupovali. V prvním případě senát na základě odposlechů odsoudil pražského podnikatele obžalovaného z pokusu o loupež. „Dá se říct, že odůvodnění ohledně odposlechů jsou identická. V mé věci to dopadlo tak, že se tím nikdo nezabýval. U Ratha se rozhodlo tak, že je to nezákonné. Nevím, co si o tom mám myslet,“ uvedl advokát Narcis Tomášek.
Soudce podle advokáta tehdy povolil a odůvodnil odposlechy slovy: „Sledovaného účelu nelze v tomto stadiu řízení dosáhnout jiným způsobem. Zjišťování výše uvedených důležitých skutečností jinými způsoby lze považovat za neúměrně zdlouhavé až neefektivní.“ Stejné odůvodnění odposlechů bylo i u Ratha.
Identické zdůvodnění, ale závěry odlišné
Případ advokáta Tomáška navíc není jediný. Bývalý vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký obhajoval u vrchního soudu 47letého muže z Prahy, který se měl pokusit podvodem vylákat peníze z cizího účtu v Komerční bance. I v tomto případě hrály hlavní roli odposlechy povolené opět stejně jako u Ratha. Senát soudce Zelenky je ale za nezákonné neoznačil a muže odsoudil.
„Mám-li se vyjádřit ke srovnání těchto dvou případů, tak zdůvodnění je naprosto identické. Proč vedou závěry jednou k tomu, že to lze a že se s tím soud ztotožňuje, a jednou k závěru, že to nelze?“ ptá se Kříženecký.
Podle Zelenky je v případech zásadní rozdíl v tom, že v nich nebyla namítána nezákonnost provedených odposlechů. „Což do určité míry spoluurčuje rozsah naší přezkumné povinnosti. A navíc v těchto věcech jde o týmovou práci. A pokud mi kvalitní kolega říká, že je všechno v pořádku, nikdo nic nenamítá, tak jsem toho názoru, že odposlechy v těch věcech byly v pořádku,“ tvrdí soudce.
Rovní a rovnější
Reportéři ČT ale našli případ, kde námitka proti odposlechům zazněla. Šlo o finanční podvody 42letého muže, kterého zastupoval advokát Daniel Prouza. „Namítali jsme nedostatečné skutkové okolnosti. Soud, když povolil příkaz k odposlechu, tak neodůvodnil, na základě kterých skutečností, důkazů a příčin vůbec o takovém příkazu rozhodl. Nedostatečně popsal skutek a neuvedl také, proč nemůže informace získat jinak,“ řekl Prouza. Vrchní soud přesto odposlechy akceptoval.
„Záležitost, řekl bych, obyčejných lidí, je posuzována jinak než záležitost exponovaného politika,“ poznamenal advokát Kříženecký. Zelenka je přesvědčený, že jeho senát rozhodl v souladu s právem. „Samozřejmě jsme ale nyní v postavení, že máme povinnost respektovat závěry Nejvyššího soudu a nemáme s tím žádné problémy,“ dodal.