Pokud prezident Miloš Zeman do týdne neodvolá ministra financí Andreje Babiše (ANO) z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou příští úterý projednání ústavní žaloby na hlavu státu. Po jednání organizačního výboru to oznámil předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Hrad mluví o nepřijatelném vyhrožování.
Senát dal Zemanovi na odvolání Babiše týden. Jinak otevře cestu k ústavní žalobě
Štěch: Pokud Zeman Babiše neodvolá, připojím se k žalobě (zdroj: ČT24)
Spor mezi Pražským hradem a parlamentem vyvolalo Zemanovo váhání nad Babišovým koncem ve vládě. Podle Ústavy „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ a to bez zbytečného odkladu. Premiér Sobotka navrhl odvolat šéfa státní kasy kvůli kontroverzím kolem jeho privátních obchodů k 9. květnu, Hrad se ale nechal slyšet, že tak neučiní dřív než po prezidentově návštěvě Číny – čili až po 18. květnu.
Zemanova výhrada je dvojí: Vadí mu, že nezná Babišova náhradníka v čele ministerstva, vedle toho argumentuje koaliční smlouvou. Ta podmiňuje návrh na odvolání ministra vlády souhlasem vedení jeho strany. K právoplatnému odvolání Babiše je tak podle Zemana nutné vypovězení koaliční smlouvy.
Senátorka Horská: Je to společné tažení za ústavu
Tuto intepretretaci ale většina politické scény odmítá a žalobou Zemanovi už v pátek pohrozila skupina 27 senátorů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL uvedla, že tato skupina se průběžně rozrostla na 34 členů horní komory. Nejaktivnější jsou právě lidovečtí zákonodárci spolu se zástupci Starostů, jako jednotlivci ve skupině hradních kritiků vystupují také sociální a občanští demokraté.
Návrh žaloby by podle Horské mohl být připraven v řádu dnů. „Toto není politická otázka. Je to důležité společné tažení za ústavu, aby z ní nebyl trhací kalendář,“ vysvětluje s tím, že nyní iniciátoři ve spolupráci s ústavními právníky začnou text žaloby připravovat, ve středu bude o věci jednat i komise pro ústavu a pokud v hradním postoji nedojde ke změně, bude svoláno zasedání Senátu.
Sám předseda horní komory Milan Štěch se se Zemanem záležitost projednávat nechystá. „Mám zato, že pan prezident příliš nestojí o stanoviska sociálních demokratů, ale že mu především záleží na stanovisku Andreje Babiše. To je zcela zřejmé,“ prohlásil a dodal: „Pokud žaloba bude splňovat veškeré náležitosti a potvrdí to ústavní právníci, tak se k ní připojím – za předpokladu, že prezident do té doby neodvolá Andreje Babiše, jak požaduje předseda vlády.“
Kritika: Zeman není smluvní stranou, námitky jsou vrchnostenské
Mezi kritiky prezidentova lavírování patří například zelená senátorka a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Námitky prezidenta jsou mimoústavní (vypovězení koaliční smlouvy) a vrchnostensky mentorské (požadavek nástupce Andreje Babiše), v postupu prezidenta absentuje povinná loajalita k partnerským ústavním orgánům a funkcím,“ uvedla.
„V tomto případě je prezident jen cosi jako notář, který potvrzuje úkon předsedy vlády,“ připojil se senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). „Rozhodně to nemůže podmiňovat koaliční smlouvou, protože ta nemá vyšší právní závaznost a pan prezident ani není smluvní stranou.“
Skeptický je k Zemanovu odkladu i občanskodemokratický senátor Miloš Vystrčil: „Pokud by vedle formulace ‚bez zbytečného odkladu' existoval nezbytečný odklad, pan prezident by měl říct, co za odklad to je. Pokud říká, že to je koaliční smlouva, tak je to legrační – protože ta nezbytečným odkladem není. A rozhodně to není ani cestování po Libereckém kraji, ani cesta do Číny.“
Události, komentáře: Spor o Zemanovo pojetí ústavy. Kdy odvolat Babiše? (zdroj: ČT24)
Hrad mluví o nepřijatelném vyhrožování
„Vyhrožování prezidentu republiky je v demokratické společnosti nepřijatelné a neakceptovatelné. Už jsme to v historii jednou zažili,“ komentoval postoj senátorů mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
- Prezidenta republiky nelze v době, kdy je v úřadu, zadržet ani trestně stíhat. Senát však na něj podle ústavy, základního zákona České republiky, může podat ústavní žalobu za „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, nebo za velezradu. Tou se míní specifický delikt, který může spáchat pouze prezident, na rozdíl od vlastizrady, jíž se může dopustit i běžný občan. Dle její přesné definice je velezrada jednání „směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
- Aby byla ústavní žaloba Senátem přijata, musí se pro ni vyslovit tři pětiny senátorů, kteří jsou přítomní hlasování, přičemž v horní komoře jich zasedá celkem 81. S ústavní žalobou musí souhlasit i Poslanecká sněmovna. Ta ji musí podpořit taktéž třípětinovou většinou, ovšem všech poslanců, nikoliv pouze těch přítomných. Poslanců je dohromady 200, pro žalobu tudíž musí zvednout ruku minimálně 120 z nich. Navíc tak musí učinit nejpozději tři měsíce ode dne, kdy Senát o souhlas požádá, jinak se návrh považuje za odmítnutý.
- V případě, že je žaloba popsaným způsobem schválena oběma komorami parlamentu, dostane ji na stůl Ústavní soud. Po přednostním projednání může rozhodnout, že je prezident žaloby zproštěn, v opačném případě ztratí svůj prezidentský úřad i možnost jej v budoucnu znovu nabýt. Krom toho také pozbyde nárok na prezidentský plat a další výhody, kterých se dostává prezidentům po skončení jejich mandátu.
- Proti rozhodnutí Ústavního soudu je možná jistá forma „odvolání“. Řízení lze obnovit. Může o to požádat sám prezident, který byl funkce zbaven, po jeho smrti také jeho příbuzní. Podmínkou je, že se vyskytnou nové důkazy nebo že byl původní nález Ústavního soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby. Podstatné je, že i pokud by byl v novém řízení bývalý prezident žaloby zproštěn, ztraceného prezidentského úřadu už nenabude.
- Ústavní žaloba na prezidenta republiky za velezradu již byla v minulosti jednou podána. Stalo se tak v únoru roku 2013, kdy dal Senát najevo nesouhlas s kroky prezidenta Václava Klause, především s vyhlášením amnestie 1. ledna téhož roku. Petici, která žalobu podpořila, podepsalo přes 70 tisíc lidí. Řízení však bylo bez věcného projednání zastaveno, neboť Klaus již v tu dobu nebyl ve funkci prezidenta republiky. Postupovalo se totiž podle odlišných pravidel, než jaká stanoví aktuální právní řád. Dnes by k projednání žaloby došlo i po skončení prezidentského mandátu.
- Zdroje: Ústava České republiky, Wikipedie, ČT24
Komentátoři Honzejk a Kamberský: Zeman na vládní krizi nevydělává (zdroj: ČT24)