Policie obvinila lobbistu Romana Janouška. Stíhání souvisí s transakcemi kolem společnosti Chambon, která zajišťovala krevní testy, zjistila Česká televize. Český rozhlas již v lednu upozornil na obvinění několika lidí z Janouškova okolí, kteří údajně zajišťovali firmě příliš vysoké úhrady od pojišťoven za testy pro nemocnice.
Policie obvinila Janouška kvůli firmě Chambon a platbám za krevní testy
Roman Janoušek poprvé čelí trestnímu stíhání v ekonomické kauze (zdroj: ČT24)
Roman Janoušek stál u zrodu společnosti Chambon a ve firmě, která zajišťovala krevní testy, měl podíl. Když ale policie obvinila první čtyři lidi v souvislosti s tím, že firma údajně získávala v letech 2009 až 2010 neoprávněně velké úhrady od pojišťoven za testy pro nemocnice, zdálo se, že se ho nová kauza nedotkne. Nyní však podle informací České televize obvinili policisté i Janouška. Současně přibylo další obvinění u zmíněné čtveřice.
„Došlo k zahájení trestního stíhání u celkem pěti osob pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Šlo o doplnění trestního stíhání, které už ve věci je vedeno, pro trestný čin podvodu a trestný čin nedovoleného podnikání,“ uvedl státní zástupce Alexandr Dadam. Policisté tvrdí, že obviněná pětice měla získat prospěch 176 milionů korun. Dodal, že obviněným by hrozilo tři až osm let vězení, pokud by byli odsouzeni.
GALERIE
Obvinění Janouška 20. 3.
Jak upozornil redaktor České televize Jiří Hynek, je Roman Janoušek poprvé obviněn v ekonomické kauze. Okolnosti jeho stíhání jsou přitom neobvyklé, protože Janoušek nebyl ve společnosti Chambon v pozici statutárního zástupce, nýbrž pouhého akcionáře. Sám již dříve řekl, že policejní vyšetřování považuje za účelové.
Janouškův advokát Lukáš Trojan potom hovoří o absurdních obviněních. „V prvé řadě se nejedná o příběh pana doktora Janouška. Pan doktor Janoušek je v celém příběhu účasten pouze v pozici jakéhosi apendixu,“ řekl.
Policie pracuje s tím, že legalizace výnosů z trestné činnosti měla být formou, že si statutární zástupci měli vyplácet nadměrné finanční prostředky, a tím legalizovali peníze, které do společnosti přišly.
Média uvedla, že nástupnická firma Chambonu – Synlab Genetics – má Všeobecné zdravotní pojišťovně splatit zhruba deset milionů korun. Podle VZP totiž firma Chambon uplatňovala proplacení peněz za úkony, které neměla ve smlouvě.
Policisté se kauzou zabývali nejméně od roku 2013, zasahovali v laboratoři i ve zdravotní pojišťovně a Janouška v minulosti také vyslýchali. Zajímalo je mimo jiné to, jestli někdo nedostal provize za uzavření pojistných smluv. Na počátku stál rozsáhlý zátah, který mimo jiné předznamenal pád Nečasovy vlády. Po něm policie hovořila o zabaveném zlatu, jehož část našla u Luboše Paška – Janouškova blízkého spolupracovníka, který působil v představenstvu Chambonu.
Zlato se Paškovi dosud nevrátilo, ačkoli je advokát Toman přesvědčen, že není důvod blokovat je. „Nevidím pro to jakýkoli důvod,“ uvedl. S obviněním ale policisté dlouho váhali, protože pojišťovny tvrdily, že jim nevznikla škoda.
Jeden rozsudek, mnoho podezření
Nynější obvinění je první, které Romana Janouška vážně zatáhlo do některé ekonomické kauzy, přestože se policie v minulosti zajímala například o jeho napojení na zakázky státních a polostátních podniků. Jednomu trestnímu stíhání unikl Janoušek podle nynějších žalobců díky svému přátelství s Liborem Grygárkem, jenž býval náměstkem vrchního státního zástupce v Praze. Grygárek sám nyní čelí obvinění ze zneužití pravomoci, protože nedal pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz.
Vystudovaný právník Roman Janoušek, který však vzdělání získal až po revoluci a před ní se živil jako číšník, sám sebe v tisku charakterizoval jako „politického podnikatele“. Častěji se však v souvislosti s ním skloňovalo slovo „kmotr“, jak je kdysi definoval Mirek Topolánek – tedy podnikatel bez významné politické funkce, který však prostřednictvím svých přátel-politiků výrazně ovlivňuje společenské dění.
Roman Janoušek a Pavel Bém
Blízký vztah měl zejména s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS), se kterým se spřátelil ještě před jeho vstupem do politiky. Janoušek v 90. letech vyhrál výběrové řízení na provozování kina Blaník v Praze na Václavském náměstí, kde se mimo jiné pořádaly protidrogové přednášky a na nich přednášel mimo jiné Bém, v té době známý především jako odborník na drogovou problematiku.
Jejich přátelství s lety neochladlo, naopak. V roce 2012 publikovala Mladá fronta Dnes odposlechy Bezpečnostní informační služby, která se na Janouška zaměřila v roce 2007 (tj. v době, kdy byl Bém na politickém vrcholu). Z nich podle deníku vyplývalo, že měl Janoušek velký vliv na rozhodování o důležitých obchodech na pražském magistrátu, například údajně úkoloval úředníky, když rozhodovali o prodeji pozemků na Palmovce. Z odposlechů také vyplývalo, že Janoušek pořizoval úředníkům dárky, například drahé bundy. Přímo s Bémem pak podle toho, co deník s odkazem na odposlechy napsal, zase Janoušek probíral, kdo bude mít vliv v developerské firmě Navatyp.
I v odposleších se vyskytuje odkaz na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Janoušek s Bémem v nich ladili strategii, jak ovlivnit výběrové řízení na ředitele VZP pro Prahu a střední Čechy.
V odposleších figurovali mimo jiné bývalí vysoce postavení městští úředníci Jiří Toman a Peter Ďurica. Jejich jména spolu s Janouškovým se objevila v případě, kterým se ale nezabývají úřady české, nýbrž švýcarské. Obstavily konto firmy Botanic Finance se 13 miliony franky (asi 220 milionů korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Podle Hospodářských novin měli všichni tři jmenovaní ke kontu podpisová práva.
Nehoda dala zapomenout na odposlechy
Kauzu s odposlechy záhy poté, co začala MF Dnes zveřejňovat jejich obsah, přehlušil jiný případ s tímtéž aktérem – Janouškova nehoda. Koncem března 2012 Roman Janoušek zezadu naboural svým porsche do jiného auta a ujel. Řidička druhého vozu jej dojela na nedaleké světelné křižovatce, vystoupila a postavila se před Janouškovo auto. Porsche se však rozjelo, ženu srazilo a ujelo. Policie později Janouškovi při dechové zkoušce naměřila přes dvě promile alkoholu.
obrázek
Podle soudu se Roman Janoušek dopustil těžkého ublížení na zdraví (žalobkyně jeho čin považovala za pokus o vraždu, svůj názor ale neprosadila). Prvoinstanční soud ho poslal na tři roky do vězení, odvolací soud pak trest ještě o polovinu zpřísnil.
Janoušek později nastoupil do vězení, nicméně opakovaně žádal o přerušení trestu kvůli zdravotnímu stavu a loni uspěl. V současnosti platí roční přerušení, které soud schválil v listopadu. Již dříve mohl z vězení odejít kvůli operaci hlavy.
Soud s Janouškem měl neobvyklou dohru. V jeho prospěch svědčili dva znalci a soudce dal podnět k prošetření, zda se nedopustili křivého svědectví. V roce 2015 policie jednoho z nich obvinila a koncem minulého roku podal státní zástupce obžalobu. Znalci hrozí až tři roky vězení a zákaz činnosti. Jméno obžalovaného znalce státní zastupitelství neuvedlo. Posudky pro Janouška nicméně zpracovával dopravní znalec Jiří Doleček a dále také společnost Dekra Automobil.