Přísnější trest pro Janouška: Ve vězení má strávit 4,5 roku

Praha – Lobbista Roman Janoušek půjde za sražení ženy do vězení na 4,5 roku. Nesmí také sedm let řídit. Odvolací soud tak zpřísnil verdikt městského soudu, který lobbistu poslal do vězení na tři roky. Dnešní verdikt je pravomocný. Incident se stal v roce 2012, kdy opilý lobbista porazil v pražské Michli řidičku, která s ním chtěla řešit jejich předchozí dopravní nehodu. Z místa srážky pak navíc ujel.

„Zvolená sankce není zcela přiměřená, jeví se mírná ve vztahu k okolnostem, za jakých byla tato trestná činnost spáchána,“ uvedla k původně uloženému trestu předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová. Za těžké ublížení na zdraví lobbistovi hrozilo až deset let vězení, soudy však přihlédly mimo jiné k tomu, že muž zatím nemá záznam v trestním rejstříku a projevil snahu napravit následky činu. I proto ho poslaly do mírnějšího typu věznice s dozorem.

Janoušek odmítl rozsudek komentovat a kolem novinářů jen rychle prošel. Jeho advokát Vít Široký se také zdržel komentáře s tím, že ještě nemá písemné vyhotovení rozsudku. Potom prý zváží podání mimořádného opravného prostředku - tím by bylo dovolání k Nejvyššímu soudu.  

Žalobce Vlastimil Kraus trval na tom, že lobbista spáchal pokus o vraždu, a proto pro něj požadoval desetiletý trest.„Soud prvního stupně zcela nedůvodně přecenil dosavadní bezúhonnost obžalovaného a to, že uhradil způsobenou škodu. Ignoroval skutečnost, že jeho jednání se blížilo vraždě. Obdobné jednání se navíc neúměrně rozmáhá, a je na něj proto třeba reagovat i z hlediska generální prevence,“ prohlásil žalobce.

Podle senátu se ale Janoušek nepokusil ženu zavraždit. „Pokud by chtěl vyvolat fatální následek, mohl zvolit mnohem vyšší rychlost. Pak by poškozené nebylo pomoci. Šlo mu primárně o to, aby se vyhnul kontaktu s poškozenou a dalšími osobami,“ konstatovala soudkyně.

Archivní snímek - Roman Janoušek u soudu
Zdroj: ČTK

Janouškův advokát kritizoval nasazení odposlechů

Ohbajoba naopak požadovala vrácení případu k novému projednání a maximálně podmíněný trest. Znalecké posudky prý nebyly zcela objektivní. Janouškův advokát Vít Široký navíc znovu kritizoval, že byly v soudním řízení využity policejní odposlechy lobbistova telefonu z doby krátce po střetu. Podle právníka tento postup porušil právo jeho klienta na spravedlivý proces. Odposlechy Janouškovi přitížily, mimo jiné prokázaly, že o sražení ženy věděl. Do telefonu třeba řekl, že mu sražená žena v klíčový okamžik „hodila šipku na kapotu.“

Ke slovu se krátce dostal i sám Janoušek – přiznal svou chybu. Sražené ženě se znovu omluvil a připomněl, že už jí vyplatil odškodné 900 tisíc korun. „Udělal jsem chybu, už dva roky se s tím snažím vypořádat, ale nejde mi to. Vrátit to nemůžu. Snažil jsem se minimalizovat škody, a to i v lidské rovině. Neudělal jsem to úmyslně, kdybych věděl, že jsem někomu ublížil, bezpochyby bych mu pomohl,“ prohlásil před soudem lobbista.

obrázek
Zdroj: ČT24

Janoušek prý ženu neviděl, posudek tvrdí opak

Podle obžaloby narazil lobbista 23. března 2012 v pražské Vyskočilově ulici svým porsche do volva, které řídila jedenapadesátiletá žena. Kolizi neřešil, a když ho rozčilená řidička na následující křižovatce doběhla a postavila se mu před kapotu, srazil ji a ujel. Krátce poté mu policisté v dechu naměřili přes dvě promile alkoholu. Žena se zhruba měsíc a půl léčila v nemocnici s otokem mozku a zlomenými žebry.

Janoušek se původně hájil tvrzením, že ženu ve chvíli střetu neviděl a že ji zřejmě zachytil jen zpětným zrcátkem. Takovou variantu ale vyvrátil revizní znalecký posudek, podle nějž žena stála před pravým předním světlem startujícího auta. „Řidič vozidla porsche zahájil rozjezd v okamžiku, kdy před pravou přední částí byla chodkyně. Po nárazu do chodkyně řidič pokračoval dále se zrychlením,“ konstatoval v dubnu soudní znalec Robert Sedlák. K jinému závěru došli znalci oslovení obhajobou, podle nich stála žena vedle auta.

Vybrané momenty minulosti Romana Janouška:

  • Podnikatel a multimilionář označovaný za lobbistu a pražského kmotra, který podle českých médií v minulosti finančně prosperoval díky nadstandardním vztahům s politiky. Známá je aféra kolem telefonických odposlechů z roku 2007, zveřejněných o pět let později, s jeho blízkým přítelem a někdejším primátorem Prahy Pavlem Bémem, kde se oslovují jako „Mazánek“ a „Kolibřík“.
  • Do světa podnikání vstoupil bývalý číšník v červnu 1993, kdy s Karlem Stejskalem, Josefem Regnerem a Ladislavem Dvořákem založili společnost Medea Real. Na jejích kontech v následujících letech měla skončit část peněz ze zhruba půlmiliardy korun, které stát určil na protidrogové programy. Pavel Bém byl mimochodem před vstupem do politiky známý odborník právě na drogovou problematiku. 
  • V srpnu 2000 se vlastníky Medea Kultur stali Karel Stejskal a Roman Janoušek, každý s podílem 50 procent. V listopadu stejného roku pak založili Stejskal s Janouškem akciovou společnost, z níž po Janouškově odchodu z orgánů společnosti v únoru 2002 vznikla firma Ora Print. Ta získala od VZP zakázku na vydávání časopisu Svět pojištěnce. V roce 2002 uzavřela Medea Kultur s VZP dlouhodobou smlouvu na propagaci s ročním rozpočtem 12 milionů korun.
  • V březnu 2002 se stal místopředsedou představenstva nově založené akciové společnosti Chrisi Praga, která získala o dva roky později 40procentní podíl ve společnosti Tardus, která ve stejném roce získala od magistrátu zakázku na vydávání Listů hlavního města Prahy.
  • V listopadu 2003 svůj podíl ve společnosti Media Kultur Stejskalovi prodal. V červenci 2004 rezignoval na funkci jednatele společnosti Medea Real a prodal svůj podíl Karlu Stejskalovi.
  • Hospodářské noviny v únoru 2009 upozornily, že firmy blízké Janouškovi „mají mimořádné štěstí na lukrativní zakázky od VZP“. Podle deníku jim jen v roce 2008 vyplatila pojišťovna asi 120 milionů korun.
  • Po několika auditech projektu Opencard se zjistilo, že dopravní podnik na projektu nic nevydělává a zisk jde osmi firmám s neznámým majitelem, z nichž minimálně ve dvou (Grand Princ a Chrisi Praga) figuroval v představenstvu Janoušek.
  • Prošetřování aktivit Romana Janouška a kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga policii dovedlo k činnosti někdejší šéfky kabinetu Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.