Svaz bojovníků za svobodu věří, že o dotace nepřijde. Nic prý neporušuje

Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) se ohradil proti vyjádření ministra obrany Martina Stropnického (ANO), který chce zvážit finanční podporu svazu. ČSBS tvrdí, že neporušuje žádné zákony a v médiích probíhá na jeho adresu pomlouvačná kampaň.

Stropnický ve středu připustil, že ministerstvo obrany přestane svaz podporovat. Možnosti ministra jsou ale omezené. Úřad podporuje konkrétní projekty v případě, že splní stanovená kritéria. Svaz proto věří, že na dotace pro příští rok dosáhne.

„Na žádném z jednání vedení našeho spolku nejsou v žádném případě porušovány zákony. (…) Na ústředí ČSBS nebyl oficiálně doručen žádný dotaz pana ministra obrany, kterým by si vyžádal podání vysvětlení toho, co se nyní hojně objevuje v masmédiích jako pomlouvačná kampaň vůči ČSBS,“ reagovalo předsednictvo svazu na svých webových stránkách.

ČSBS: Ministr by neměl podléhat tlakům médií

ČSBS v září poslal na ministerstvo žádost o dotaci na čtyři projekty, které plánuje na příští rok. Odborná komise o nich bude rozhodovat v polovině prosince. „Projektům, které splní kritéria, jsou pak podle dosaženého počtu bodů uděleny dotace,“ popsala hodnotící proces Jana Zechmeisterová z odboru komunikace. Žádosti ale každoročně převyšují finanční možnosti resortu. „Ne všechny projekty, byť by splnily základní kritéria, dotaci obdrží,“ dodala.

Předsednictvo ČSBS si je vědomo, že ministerstvo nemusí projekty automaticky podpořit, věří ale, že se tak stane. „Bezesporu by ministr Stropnický jako první muž tak významného resortu neměl podléhat mediálním tlakům a zkratkovitým informacím. (…) Pokud nám to bude umožněno, rádi se k panu ministrovi dostavíme k vysvětlení dané situace,“ stojí ve stanovisku svazu.

Pro příští rok žádá organizace o peníze například na besedy o významných výročích Československé republiky, na Memoriál Antonína Sochora nebo na „tvorbu souboru obrazů o domácím odboji za druhé světové války v každém kraji“.

ČSBS je v poslední době zmiňován zejména v souvislosti s odchodem či vylučováním členů, kteří kritizovali jeho vedení za nedemokratické praktiky. Svaz kvůli tomu následně opustil například válečný veterán Pavel Vranský, ženy spojené s vyvražděním Ležáků nebo dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová.

Ve čtvrtek oznámil odchod i vojenský historik a ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík. Rozhodl se tak kvůli zrušení kladenské organizace a také po reportáži z pořadu 168 hodin, ve které zaznělo, že místopředseda svazu Milan Andres před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě.

Načítání...