Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka po večerním jednání stranických špiček oznámil záměr otevřít nestraníkům kandidátky pro následující sněmovní volby – a učinit tak sociální demokracii „volitelnější“. Strana tak reaguje na propad přízně v krajských volbách, když neobhájila prim v devíti z jedenácti krajů.
ČSSD se chce zatraktivnit a na sněmovní kandidátky přizvat nestraníky
Sociální demokraté nevstupovali do voleb v nejsnadnější pozici, stojí sice v čele relativně populární vlády, kraje ale k dnešnímu dni řídí už osmým rokem – po volbách v roce 2008, kdy jim kampaň postavená na slibu zrušit zdravotnické poplatky získala všechna hejtmanství bez výjimky, obhájili většinu svých pozic i v roce 2012. Výjimku představovalo jen Liberecko, dva podkrušnohorské kraje a Plzeňsko (a jak ve Varech, tak v Plzni nakonec hejtmana beztak získali).
Po letošním hlasování o složení krajských zastupitelstev ale důvody k oslavám neměli. Prvenství se jim podařilo obhájit jen na Vysočině a v Jihočeském kraji, a když ústecký volební lídr Jaroslav Foldyna přicházel v neděli vpodvečer na jednání stranického grémia, odmítal mluvit o prohře kvůli ještě tvrdšímu odsudku: „Volební výsledek není prohra. Je to debakl. Až si řekneme důvody chyb, tak by z nich určitě měl vyvodit odpovědnost ten, kdo je zavinil.“
Příčiny prohry nejasné: Je vina v regionech, nebo v centru?
Hledání viníka ale nemusí být snadné. Podle Sobotky výsledky voleb v jednotlivých krajích odvíjí od toho, jakou zde měla sociální demokracie pověst a jestli byli její kandidáti „dostatečně atraktivní pro voliče“. Této interpretaci by mohl nasvědčovat například výsledek z Olomouckého kraje, kde čelí obvinění z korupce hejtman Jiří Rozbořil. Byť už ho ČSSD do voleb nenasadila, nezískala v regionu ani čtrnáct procent hlasů, a v zastupitelstvu přišla o víc než polovinu křesel (z devatenácti na devět).
Ve Středočeském kraji ale naopak před čtyřmi lety dokázala obhájit prvenství, přestože se volby odehrávaly relativně záhy po zatčení Davida Ratha, a o kraj přišla teprve letos. Prezident Miloš Zeman tak v rozporu se Sobotkou soudí, že za propadem nestojí hejtmani, a důvod vidí „na celostátní úrovni“ – čili ve stranickém vedení. To po posledním sjezdu tvoří výlučně Sobotkovi přívrženci z někdejší vnitrostranické války s Michalem Haškem.
Jiří Zimola, který svého času patřil k Haškovu křídlu a jemuž se podařilo potřetí v řadě vyhrát socialistům jih Čech, ovšem k vedení až tak kritický není. „Byť se mi někteří snaží nasadit hlavu někoho, kdo je velekritický k panu premiérovi, tak já jsem přesvědčený, že dobře odvádí svou práci. Náš program ve vládě plníme, ale my ho prostě neumíme prodat,“ řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. A přestože se o něm po volbách začalo mluvit jako o Sobotkově možném vyzyvateli pro březnový sjezd, on sám to „v tento moment“ vyloučil.
obrázek
Situace v ČSSD je tak momentálně navzdory neúspěchu ve volbách do krajů odlišná oproti posledním sněmovním volbám, kdy ČSSD vyhrála (byť s podstatně nižším ziskem, než čekala), a část vedení v čele s tehdejším druhým mužem Haškem se pokusila předsedu a volebního lídra Sobotku od dalšího rozhodování odstavit.
Když Hašek nyní sám jako poražený (na jihu Moravy skončila ČSSD třetí) přicházel na grémium v Lidovém domě, nezdálo se, že by se měla taková situace opakovat. „Není to o tom, že by měly dnes večer nebo v příštích dnech v krajích padat hlavy, sociální demokracie to musí vyhodnotit s chladnou hlavou a vzít si velké poučení před velkými volbami do Poslanecké sněmovny – tam už opravdu půjde o všechno.“
Problém: Odliv voličů k ANO
Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Nováčka sociální demokracie ze svých interních průzkumů věděla, že jí v posledních dnech před volbami prudce ubývají voliči. „Je známá věc, že sociální demokraté nemají pevný voličský kmen, třetina voličského zázemí jim fluktuuje. ČSSD dokáže zkraje vybudit voličský zájem, ale když se blíží D-Day, začnou část voličů ztrácet,“ dovysvětlil Nováček v rozhlasovém povolebním vysílání.
Uskupením, ke kterému se potenciální sociálnědemokratičtí voliči přiklonili, bylo podle všeho hnutí ANO, druhá nejsilnější vládní strana. Z průzkumu agentury Median pro Českou televizi vyplývá, že upevnilo svou pozici zejména u lidí nad 55 let (což vysvětluje odliv elektorátu nejen pro ČSSD, ale i pro komunisty, kteří tratili ještě výrazněji) a od sociálních demokratů k němu podle sociologa Daniela Prokopa přešla asi desetina podpory.
Šéf strany Bohuslav Sobotka to vysvětluje tím, že Babišova formace, přestože už tři roky spolurozhoduje o dění v zemi, zároveň umně vzbuzuje dojem, že je stranou opoziční – a za pravdu mu dává i politolog ze Západočeské univerzity Lukáš Valeš, podle kterého sociální demokracie na rozdíl od ANO „shrnula lógr“ vládní zodpovědnosti.
Paradoxní ale je, že v Lidovém domě podle všeho už desítky měsíců vědí, kdo pro ně hlavní ohrožení představuje. „Úspěšní populisté vždy musí zasahovat do levé části politického spektra, je vyloučené, že by jinak vytvořili úspěšný subjekt,“ prohlásil na adresu ANO někdejší premiér a stávající šéf Sobotkových poradců Vladimír Špidla, který byl hostem Otázek Václava Moravce. „Tendenci Andreje Babiše zasahovat do levé části spektra jsem vypozoroval už měsíc před parlamentními volbami. Bylo zřejmé, že změnil hesla a zcela zřetelně směřoval na levicový elektorát.“
Jak hlasovali voliči stran z roku 2013
Úkol: Najít hlasy
Volebním ztrátám nezabránily ani intenzivní předvolební výjezdy stranických špiček do českých a moravských krajů. Před ČSSD, které si klade ambici příští rok obhájit vítězství ve sněmovních volbách, tak nyní leží úkol odčerpávání hlasů zastavit a současně najít i jiné rezervoáry. Její podpora pro sněmovní volby se totiž podle volebních modelů dlouhodobě pohybuje kolem dvaceti procent – a to by na vítězství za stávajícího rozložení sil a Babišovy hegemonie nestačilo.
O potřebě přinést nová témata a jejich prostřednictvím oslovit také nové voliče ostatně den po oznámení krajských výsledků promluvil i Sobotka. Potenciál podle všeho vidí v městských liberálech a v mladé levici, protože v rozhovoru pro Seznam zprávy jako možná nová témata jmenoval ochranu životního prostředí, kulturu a problematiku virtuálního prostoru – což jsou oblasti, na kterých se profilují především Zelení a Piráti. Navíc uvedl, že cílem ČSSD není bodovat jen na venkově, ale i ve velkých městech typu Brna a Ostravy.
Změna by ale mohla přijít i ve způsobu tvorby kandidátek. „Nemůžeme je sestavovat tak, že se podpoří naši jednotliví okresní funkcionáři,“ řekl Sobotka Seznamu. „Tam, kde teď kandidovali naši funkcionáři, se ukázalo, že nejsou schopni mobilizovat voliče ani ve svém volebním okrsku. Takže musíme zvýšit konkurenci při sestavování kandidátních listin, dostat na ně lidi zvenčí,“ dodal.
A o nestranických kandidátech coby novém léku předseda ČSSD hovořil i po jednání stranických špiček. Otevření kandidátky nestraníkům se podle něj vyplatilo například v Pardubickém a Jihočeském kraji, maximálně by ČSSD tuto možnost měla využít i ve volbách do dolní komory Parlamentu.