Miloš Zeman podotkl, že v minulosti v regionálních volbách vítězily strany parlamentní opozice a že tentokrát ANO vyhrálo jako opozice ve vládní koalici. Prezident také hnutí a jejímu předsedovi Andreji Babišovi k vítězství ve volbách poblahopřál. „Myslím, že si to zaslouží i za práci, kterou odvádí jako ministr financí,“ uvedl.
Hnutí ANO zvítězilo v devíti krajích, ČSSD obhájila první místo jen ve dvou. Nezopakovala sedm triumfů. „Já bych ten důvod opravdu neviděl ve špatné práci krajů. Mohu zodpovědně říci, že dosavadní vedení krajů si zaslouží úctu za svoji práci. Ale není-li teď důvod ve špatné práci krajů, a tedy i sociálnědemokratických hejtmanů, pak musí být podle mého názoru na celostátní úrovni,“ řekl prezident.
Krajské volby mohly podle Miloše Zemana předznamenat, jak dopadne hlasování v příštím roce. „Výsledky měly charakter jakéhosi celostátního hlasování. A v tomto smyslu mohou být i předzvěstí výsledku parlamentních voleb,“ uvedl.
I v krajských volbách lidé podle něho hlasovali na základě celostátních úvah. Osobně takové výsledky neočekával.
Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podle něj vydrží. „Do voleb je zhruba rok a to už nestojí za to rozbíjet koalici,“ podotkl Zeman. Připomněl, že sám apeloval na setrvání ANO ve vládě i při nedávné krizi kolem reorganizace celostátních policejních útvarů.
Podobný názor má i někdejší sociálnědemokratický premiér a stávající šéf Sobotkových poradců Vladimír Špidla. „Žádná krize vlády nevznikne,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce. „Každá politická sezona se podobá zemědělské sezoně. Okamžik žní nastane od dubna příštího roku, kdy strany přejdou do politické kampaně. V současné době mají všechny strany vládní koalice celou řadu věcí, které potřebují dotáhnout, aby mohly vstupovat do předvolebního střetu jako představitelé úspěšné vlády. Hašteřit se mimo cyklus je politicky neproduktivní.“
Politolog Just: Zemanovo hodnocení souvisí s jeho vztahy s hejtmany
Podle politologa Petra Justa zapadá Zemanovo hodnocení propadu ČSSD ve volbách do kontextu vztahů prezidenta s vybranými představiteli ČSSD. „Není to překvapivé, vzhledem k tomu, jak měl Zeman blízko k sociálnědemokratickým hejtmanům, včetně pana Haška, pana Běhounka, pana Zimoly a podobně, a jaké jsou určité chladnější vztahy mezi ním a předsedou ČSSD Sobotkou,“ upřesnil Just.
Právě jihomoravský hejtman Michal Hašek byl hlavní postavou takzvaného lánského puče, schůzky části vedení ČSSD s prezidentem Zemanem krátce po volbách do sněmovny v říjnu 2013. Po ní se předsednictvo strany pokusilo odstavit předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku od vyjednávání o vládě. Hašek tehdy proti sobě část veřejnosti popudil i lhaním v přímém přenosu.
Podle politologa Justa je neúspěch ČSSD výsledkem kombinace jak vládnutí v celostátní politice, tak toho, co se děje v regionech. „Jenom to svádět na celostátní politiku a říkat, že kraje vlády po celou dobu dobře a kazila jim to centrální vláda a premiér, který seděl ve Strakovce, není úplně korektní“, myslí si Just.
Uvedl pak příklad právě jihomoravského hejtmana. „Kolem něj vlastně celé poslední čtyři roky bylo tolik kauz a afér, že spíš bylo podivné, že si tak dlouho udržoval pozici“, uzavřel Just.
I sociolog agentury Median Daniel Prokop interpretuje výsledek voleb jako odraz ztráty důvěry v sociální demokracii v těch krajích, kde měla strana problém s konáním svých hejtmanů. „Je to nutné vnímat regionálně. Nevinil bych z toho neúspěchu centrum a ideologii sociální demokracie, ale spíš regionální struktury v některých krajích,“ uvedl.
