Předseda vlády Bohuslav Sobotka odmítl možnost vytvoření středoevropské unie v rámci evropského společenství. Pro „unii v Unii“ se při pondělním setkání vyslovil prezident Miloš Zeman a rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer, Hrad celý koncept interpretuje jako případné rozšíření visegrádské skupiny o Rakousko.
Zeman Hofera v pondělí přijal na Pražském hradě. Po skončení schůzky prezidentský kandidát nacionálně-populistických Svobodných řekl, že s českým prezidentem mluvili o tom, zda by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci EU. „Chceme vytvořit unii v Unii,“ uvedl Hofer.
Zeman v minulosti už několikrát mluvil o možnosti užší spolupráce Visegrádu s Rakouskem nebo Slovinskem; spolupráce by se tak (s výjimkou většiny polského území) fakticky odehrávala v rozměrech někdejšího Rakouska-Uherska.
Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka projekt unie v Unii zhruba koresponduje s představou rozšíření stávající visegrádské skupiny tvořené Českem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Obdobně mluvil také ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček.
„Obě strany se dohodly, že mají zájem na tom, aby Rakousko sblížilo svojí spolupráci s Visegrádskou čtyřkou – a zároveň si (Rakousko) uvědomuje, jak je obtížné dosáhnout, aby Visegrádská čtyřka byla Visegrádskou pětkou,“ prohlásil ve vysílání ČT24. „Klíčová bude samozřejmě role největšího státu z Visegrádské čtyřky, Polska.“ To v současnosti V4 předsedá.
Sobotka: Nebudeme stavět zdi kolem Visegrádu
Předseda vlády Bohuslav Sobotka ale zemanovsko-hoferovskou vizi unie v Unii odmítl. V reakci na výroky lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který požaduje vyloučení Maďarska z EU kvůli jeho přístupu k migraci, prohlásil: „Nebudeme vytvářet žádné unie v Unii, ani nikoho vylučovat. Evropa musí spolupracovat a zůstat soudržná.“
Ve svém komentáři k nadcházejícímu bratislavskému summitu potom na stávajícím pojetí V4 ocenil, že je flexibilní a nezatížené formalismy ani přílišnou byrokracií. „Jakékoliv snahy dělat z Visegrádu formální instituci či experimentovat s 26 let fungujícím formátem čtyř velmi blízkých zemí, jdou proti našim zájmům,“ uvedl premiér. „Nebudeme tedy vytvářet žádnou unii v Unii a stavět zdi kolem Visegrádu. Sami bychom se jen odsouvali na okraj dění v EU a ztráceli vliv na to, co se v EU 27 děje.“
Obdobně negativní postoj k hradní vizi zaujal i zahraničněpolitický expert ANO Pavel Telička. „To je zase poněkud chybná hypotéza a chybný záměr, protože pokud Česká republika chce ošetřovat své zájmy a zároveň být spolehlivým aktivním členem EU, musí především hledat spojence napříč EU, a nikoliv se soustřeďovat na nějakou unii uvnitř Unie,“ sdělil Českému rozhlasu.
