Takzvaný Visegrád plus (V5) i s Rakouskem by mohl do budoucna vytvořit v rámci EU jakousi blokační minoritu. V pořadu ČT Události, komentáře to uvedl po setkání Miloše Zemana s rakouským prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. „Pro Českou republiku je podstatné vědět, s kým můžeme mít co do činění během několika málo měsíců, až Rakousko najde obálky, které lepí,“ podotkl v souvislosti s přesunem říjnových voleb na prosinec.
„V zásadě to byla z obou stran zvídavá diskuse,“ okomentoval Kmoníček prezidentovo setkání s Hoferem. „V Rakousku hrají takovou hru, že pokud se Hofer v zahraničí s někým setkává, dělá to proto, aby ukázal, že ho v zahraničí přijmou, a když o to požádá, tak o to požádat nesmí, protože tak vlastně zneužívá své třetiny hlavy státu. Ať udělá jedno nebo druhé, je tam story, jak ho za to správně napadnout na domácím rakouském trhu,“ konstatoval Kmoníček.
Podle něj je logické, že Zeman přijal jednoho ze dvou kandidátů na hlavu státu, s nímž řeší Česko řadu složitých problémů, jako je jaderná energetika nebo migrace. „Myslím, že nemá velký vliv na voliče, jestli kandidáti jdou, nebo nejdou získávat nějaké body do zahraničí. Je to vedlejší hlas, ale není to určující,“ míní.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn nedávno kritizoval evropské krajně pravicové a populistické politiky včetně kandidáta na šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, ale i českého prezidenta za to, že používají podobnou rétoriku jako teroristé z Islámského státu.
Hrad to tehdy označil za vměšování se do svobodných voleb v USA. „V jednom balíku se objevili politici, kteří jsou aktivní, politici, kteří by rádi byli aktivní, a do toho ještě Islámský stát,“ vysvětlil Kmoníček.
V případě Hofera by šlo ale o vměšování jen v případě, že by jej Zeman pozval, tudíž si vybral jednoho ze dvou prezidentských kandidátů, kdyby druhému setkání zamítl. A navíc kdyby Hofera veřejně podpořil třeba v rakouské televizi, konstatoval Kmoníček.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Kdyby o to požádal, měl by Zeman přijmout i bývalého šéfa rakouských Zelených Alexandera Van der Bellena, je přesvědčen Kmoníček. „Česká republika musí fungovat tak, že nemůže předem vědět, který ze dvou kandidátů bude příštím prezidentem a měla by s ním mít co nejlepší a nejužší kontakty dopředu, pokud možno s oběma. Jen tak můžeme získat analýzu toho, co je nejlepší pro české národní zájmy,“ konstatoval Kmoníček.
Zeman kupříkladu Hoferovi zdůraznil, že Benešovy dekrety budou nadále pevnou součástí českého právního řádu. Hofer je označil za bezpráví. Podle Kmoníčka je to ale do určité míry dáno tím, že politici v předvolební době hájí radikálnější názory, než je tomu po volbách.
Zeman i Hofer se shodovali v otázce migrace a rádi by posílili roli středoevropských zemí. V rámci Evropské unie proto chtějí vytvořit společnou „unii v Unii“. Podle Kmoníčka jde o jakýsi Visegrád plus – i s Rakouskem, které by s V4 blížeji spolupracovalo.
„Uvědomuje si, jak je obtížné, aby V4 byla V5. Klíčová v tom bude role největšího státu V4 Polska, což si Rakušané dobře uvědomují,“ podotkl Kmoníček. Společně by střední Evropa mohla v rámci EU vytvořit jakousi blokační minoritu.
