Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) letos nenavrhne zvýšení životního ani existenčního minima. Většina sociálních dávek tak příští rok neporoste. Stejné to bude i s porodným nebo mateřskou dovolenou. Marksová by ale ráda zvýšila přídavky na děti o 100 korun měsíčně. Zatím ale nemá podporu v koalici ani u většiny opozice. Koalice se zatím neshodla ani na tom, jak se vypořádat s dluhy na výživném. Zavázala se přitom, že bude problém řešit.
Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek
Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek (zdroj: ČT24)
Životní minimum je nyní 3410 korun, existenční jen 2200 korun. Příští rok zůstanou obě sumy stejné. „Jdeme cestou minimální mzdy, protože se domníváme, že by co nejvíc měl růst rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami,“ zdůvodnila zamrazení dávek Marksová.
V Česku je 130 tisíc volných míst
S ministryní v tomto souhlasí i další dvě koaliční strany. Podle hnutí ANO i lidovců je v Česku práce dost a lidé na dávkách zůstávat nemusejí. Zaměstnavatelé nyní mají téměř 130 tisíc volných pracovních míst.
„Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a naše firmy nemají pracovníky. Na druhé straně je tady 400 tisíc kvazi nezaměstnaných,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Životní a existenční minimum by nezvyšoval ani předseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Vzhledem k minimální inflaci to není třeba,“ dodal. Obě dávky jsou zmrazené od roku 2012.
ČSSD chce minimální mzdu 11 tisíc
Na rozdíl od dávek má příští rok růst právě minimální mzda. Nyní je 9900 korun a ČSSD chce, aby se zvýšila na 11 tisíc korun. Zatím ale nemá podporu ve vládě. „Jsou sektory, kde to není problém, jsou ale také sektory, kde to může ohrozit podnikání,“ obává se Babiš.
Vývoj minimální mzdy v ČR
Kromě životního a existenčního minima nechá vláda příští rok zamrazené například i dávky pro nemocné, rodičovský příspěvek, mateřskou dovolenou nebo porodné. Jedinou dávkou, kterou by ministerstvo příští rok rádo zvýšilo, jsou přídavky na děti. Vláda je naposledy zvyšovala v lednu 2008.
U přídavků ministryně narazila
Marksová chce také zvýšit okruh rodin, které by na tyto přídavky měly nárok. Ministerstvo navrhuje od příštího roku růst o 100 korun měsíčně. Nově by navíc na dávky měli nárok lidé až do 2,7násobku životního minima. Dnes je hranice o tři desetiny nižší. Zvýšení dávek pro chudší rodiny podporují i komunisté.
Příspěvky na děti
Plán za víc než jednu a půl miliardy ročně ale zatím nemá podporu ve vládní koalici. Babiš žádné dávky navyšovat nechce, lidovci by peníze místo vybírání a přerozdělování raději nechali v rodinách. Podobně by postupovala i pravicová opozice. „Lidem bychom raději snižovali daně. To více pomůže,“ poznamenal předseda ODS Petr Fiala.
Rodinám s dětmi pomáhají vyšší daňové úlevy už nyní a letos dokonce rostly. Příští rok by úleva za druhého potomka měla navíc stoupnout o dalších 200 korun měsíčně a za třetího a každého dalšího o nových 300 korun.
Češi dluží na alimentech 13 miliard
Rodiče s dětmi ale stále trápí dluhy na výživném. Koalice se problém zavázala řešit, zatím ale shodu nenašla. Návrhů je totiž mezi politiky několik a jistou podporu nemá žádný. Marksová chce, aby výživné nejchudším lidem posílal stát. Dávat by jim měl až dva a půl tisíce měsíčně. Peníze by pak od dlužníků vymáhal přes Úřad práce.
Alimenty nedostává až čtvrt milionu rodičů (zdroj: ČT24)
Z veřejného rozpočtu chtějí rodičům pomoci i komunisté. TOP 09 by dlužníky stíhala už po dvou měsících neplacení. ANO zase navrhuje, aby rodiče měli možnost pohledávku převést například na banku, která by dluh odkoupila a vymáhala.
Peníze od bývalých partnerů nedostává až čtvrt milionu rodičů. Loni byl průměrný dluh kolem 80 tisíc. Celkový dluh za alimenty v Česku odhaduje Asociace neúplných rodin, která samoživitelům pomáhá, na 13 miliard. Návrhy na změny tak sice vítá, je ale podle ní potřeba, aby změny přišly hlavně rychle. Zlepšit by se mělo i povědomí rodičů o možnostech vymáhání dluhu.