Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na sněmu odborů prohlásil, že ministerstvo práce připraví a předloží vládě návrh, podle něhož by už od ledna poskočila minimální mzda ze současných 9900 na 11 tisíc korun. Samotní odboráři by rádi viděli růst až o 1600 korun, podle zaměstnavatelů je reálné, aby se minimální mzda zvýšila o 600 až 700 korun.
„Měli jsme tu vlády, které se chlubily tím, že nezvyšovaly minimální mzdu ani o korunu. Prohlubovala se propast mezi tím, co měli lidé na sociálních dávkách a ti, kteří přijali nejhůř placenou práci,“ uvedl Sobotka s tím, že ministerstvo práce na návrhu na 11tisícovou minimální mzdu pracuje už od ledna.
Koalice ale prozatím není v tomto ohledu jednotná. Sobotka uvedl, že se bude snažit vládní partnery přesvědčit. „Nemůžeme se ve vládě přehlasovávat,“ dodal premiér.
Podle odborů je to stále málo
Odbory ale poukazují na to, že nejnižší výdělek musí přesahovat sociální dávky i hranici chudoby. „Stačilo by, kdyby vláda zvážila takové navýšení, které se rovná tomu, co si dala do programového prohlášení, tedy 40 procent průměrné mzdy,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. Ta se v koaliční dohodě skutečně zavázala, že bude nejnižší výdělek zvedat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosáhla 28 152 korun, dvěma pětinám tak odpovídá 11 261 korun.
Na druhou stranu zaměstnavatelé vyžadují pro zvyšování minimální mzdy jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaký bude růst a náklady. Podle Svazu průmyslu a dopravy by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.
O vytvoření pravidel usilovala ostatně i Hospodářská komora ČR. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům, podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka tlak na základní službu pak zmenšuje pohyblivou motivační část.
Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.
A co platy zdravotníků?
Vedle minimální mzdy mluvili odboráři se Sobotkou i o platech zdravotníků. Podle premiéra vláda plánuje právě o zvýšení výdělků v nemocnicích uzavřít s kraji memorandum. Chce tak zajistit, aby desetiprocentní růst tarifů měli od ledna i zdravotníci v krajských zařízením, nejen ve státních.
„Nemůžeme v tuto chvíli ostatním zaměstnavatelům (krajům a soukromým společnostem) nařizovat, aby mzdy zvýšili taky. Nemáme dostatek hlasů, které by mohly tuto změnu prosadit,“ uvedl Sobotka.
Letos se tarifní platy ve státních nemocnicích zvedly o pět procent. Stejně se přidávalo i loni. Od ledna mají lékaři, sestry a ostatní zdravotníci slíbeno zvýšení tarifů o deset procent.
