Vůbec poprvé se ke společnému jednání sešli zástupci české a slovenské tripartity a jako hlavní téma si zvolili minimální mzdu. Ta je na Slovensku sice vyšší než v Česku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale prohlásil, že by česká minimální mzda měla růst rychleji, než jeho kabinet původně schválil – chce, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy.
Sobotka chce v minimální mzdě dohnat Slováky
„To, že pravicové vlády šest let nezvyšovaly minimální mzdu, se podepsalo na velkém rozdílu, který je mezi minimálními mzdami v obou zemích. Zatímco na Slovensku bude minimální mzda 1. ledna příštího roku dosahovat úrovně kolem 43 procent průměrného slovenského platu, tak v České republice to bude zhruba 36 procent našeho průměrného platu,“ řekl Sobotka.
Česká vláda v srpnu rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun na 9900 korun. Na Slovensku minimální plat nyní činí 380 eur (10 260 korun), od ledna by podle dostupných informací měl stoupnout na nejméně 400 eur (10 800 Kč).
Podle Sobotky je důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny. „V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů... Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil český premiér.
GALERIE
Minimální mzda na Slovensku
Zaměstnavatelé: Ať minimální mzda odpovídá ekonomice
- Na Slovensku minimální mzdu upravuje zvláštní zákon. Stanovuje minimální přidání, pokud se na obnosu nedohodne tripartita. Ta se řídí ekonomickou situací v zemi - hlavně vývojem cen, zaměstnaností, průměrnou mzdou a životním minimem. Zákoník práce pak zvýšení promítá do ostatních tarifů.
- V Česku nařizuje zvýšení minimální mzdy vláda, vycházet by měla z dohody na tripartitě. Zaměstnavatelé a odboráři se obvykle ale na částce neshodnou.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu. Dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.
Odbory zase poukázaly na stírání rozdílů v platech mezi Českem a Slovenskem. „Česká republika je v situaci, kdy se vůči Slovensku tváří jako země, která podporuje sociální dumping, máme nižší cenu práce, máme nižší minimální mzdu. Slovenské mzdy byly po rozdělení (Československa) o 25 procent v průměru nižší než v České republice. Politika levné práce u nás silně zahnízdila,“ řekl po jednání tripartit předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zvyšování minimální mzdy pokládám za deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.
Slovenská minimální mzda se nelíbí zaměstnavatelům
Zvyšování minimální mzdy je na Slovensku navzdory kritice zaměstnavatelů nakloněna jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. „Slovensko patří i z hlediska produktivity práce k vrcholu v EU. Právě proto jsme toho názoru, že je potřeba zvyšovat minimální mzdu,“ uvedl slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter. Dodal, že se podle něj nenaplnila kritika, že zvyšování minimální mzdy a změny v zákoníku práce negativně ovlivní zaměstnanost. Spolu se zvýšením minimální mzdy slovenská vláda prosadila pro zaměstnance s nízkými platy zavedení úlevy z placení povinných zdravotních odvodů.
Členové české a slovenské tripartity na společné schůzce v Bratislavě jednali také o agenturním zaměstnávání či o zkušenostech se zavedením registračních pokladen, které Slovensko v minulosti prosadilo.
Česká a slovenská tripartita se plánují scházet pravidelně. Uskutečnit by se mohlo i jednání tripartit všech čtyř zemí visegrádské skupiny - ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle české ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by se mohlo konat nejspíš příští rok na jaře.
