Sobotka chce v minimální mzdě dohnat Slováky

Vůbec poprvé se ke společnému jednání sešli zástupci české a slovenské tripartity a jako hlavní téma si zvolili minimální mzdu. Ta je na Slovensku sice vyšší než v Česku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale prohlásil, že by česká minimální mzda měla růst rychleji, než jeho kabinet původně schválil – chce, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy.

„To, že pravicové vlády šest let nezvyšovaly minimální mzdu, se podepsalo na velkém rozdílu, který je mezi minimálními mzdami v obou zemích. Zatímco na Slovensku bude minimální mzda 1. ledna příštího roku dosahovat úrovně kolem 43 procent průměrného slovenského platu, tak v České republice to bude zhruba 36 procent našeho průměrného platu,“ řekl Sobotka.

Česká vláda v srpnu rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun na 9900 korun. Na Slovensku minimální plat nyní činí 380 eur (10 260 korun), od ledna by podle dostupných informací měl stoupnout na nejméně 400 eur (10 800 Kč).

Podle Sobotky je důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny. „V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů... Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil český premiér.

Zaměstnavatelé: Ať minimální mzda odpovídá ekonomice

  • Na Slovensku minimální mzdu upravuje zvláštní zákon. Stanovuje minimální přidání, pokud se na obnosu nedohodne tripartita. Ta se řídí ekonomickou situací v zemi - hlavně vývojem cen, zaměstnaností, průměrnou mzdou a životním minimem. Zákoník práce pak zvýšení promítá do ostatních tarifů.
  • V Česku nařizuje zvýšení minimální mzdy vláda, vycházet by měla z dohody na tripartitě. Zaměstnavatelé a odboráři se obvykle ale na částce neshodnou.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu. Dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.

Odbory zase poukázaly na stírání rozdílů v platech mezi Českem a Slovenskem. „Česká republika je v situaci, kdy se vůči Slovensku tváří jako země, která podporuje sociální dumping, máme nižší cenu práce, máme nižší minimální mzdu. Slovenské mzdy byly po rozdělení (Československa) o 25 procent v průměru nižší než v České republice. Politika levné práce u nás silně zahnízdila,“ řekl po jednání tripartit předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvyšování minimální mzdy pokládám za deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.
Miroslav Kalousek

Slovenská minimální mzda se nelíbí zaměstnavatelům

Zvyšování minimální mzdy je na Slovensku navzdory kritice zaměstnavatelů nakloněna jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. „Slovensko patří i z hlediska produktivity práce k vrcholu v EU. Právě proto jsme toho názoru, že je potřeba zvyšovat minimální mzdu,“ uvedl slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter. Dodal, že se podle něj nenaplnila kritika, že zvyšování minimální mzdy a změny v zákoníku práce negativně ovlivní zaměstnanost. Spolu se zvýšením minimální mzdy slovenská vláda prosadila pro zaměstnance s nízkými platy zavedení úlevy z placení povinných zdravotních odvodů.

Členové české a slovenské tripartity na společné schůzce v Bratislavě jednali také o agenturním zaměstnávání či o zkušenostech se zavedením registračních pokladen, které Slovensko v minulosti prosadilo.

Česká a slovenská tripartita se plánují scházet pravidelně. Uskutečnit by se mohlo i jednání tripartit všech čtyř zemí visegrádské skupiny - ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle české ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by se mohlo konat nejspíš příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...