Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce zpřísnit dohled nad soudními znalci – ten je teď totiž prakticky nulový. U soudů se přitom v poslední době objevila řada případů, kde hrál znalecký posudek zcela klíčovou roli, jenomže si každá strana sporu přinesla svůj, který tvrdil opak toho druhého. Podle Pelikánova návrhu by noví znalci skládali povinné vstupní zkoušky, ti stávající by pak byli jednou za pět let pravidelně kontrolováni. Zákon by měl být účinný od ledna 2018.
Jmenování soudních znalců v současnosti záleží na vůli předsedů krajských soudů. Zákony ani neurčují kvalifikační předpoklady, které by znalec musel splňovat.
„Pro odbornou veřejnost je dlouho známé tajemství, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé. Ve sporných případech dochází k tomu, že si každá strana přinese vlastní posudek, který tvrdí něco naprosto jiného. Pak se zpracovává třetí a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom v řadě případů vitálně závislé na možnosti spolehnout se na odborné vyjádření z jiného oboru,“ kritizoval Pelikán.
Toto byl třeba případ lobbisty Romana Janouška, který byl obžalován kvůli sražení ženy v opilosti. Jenže znalecký posudek obžaloby se naprosto lišil od posudku, který předložila obhajoba, a musel se zpracovávat třetí - revizní - posudek.
Na nové znalce by čekaly přísné zkoušky
Podle návrhu zákona by měly být pro znalce jasně definované podmínky ohledně vzdělání či praxe. Vyhláška ministerstva by stanovila nejen jednotlivé znalecké obory a jejich specializace, ale i přesné požadavky na ně kladené.
Zájemci o post znalce by pak museli skládat přísné zkoušky k ověření odborné způsobilosti, které by se skládaly z obecné části a ze zvláštní části pro konkrétní obor.
Jinak by tomu bylo v případě znalců, kteří už jsou na seznamu zapsáni: ti by zkoušky skládat nemuseli, ministerstvo by je ale pravidelně jednou za pět let kontrolovalo podle náhodně vybraného vzorku z jejich posudků.
Pro zpracování posudků by navíc měly být nově stanoveny jednotné metodologické postupy. Pokud by pak kontrolní komise zjistila závažné nedostatky, se znalcem bude zahájeno přestupkové řízení, které může skončit i jeho vyškrtnutím ze seznamu.
Návrh také definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění obdobně jako advokátům. Zároveň zvyšuje odměny pro znalce ze současných 100 až 350 korun za hodinu práce na 300 až 550 korun. Právě na nízké honoráře za znalecké posudky upozorňovala v Interview ČT24 exministryně spravedlnosti Helena Válková: „Protože ty příliš honorované nejsou a někteří znalci to kompenzují tím, že jich zpracovávají nepřiměřené množství, ale v nedobré kvalitě.“
Posudky v případu Janoušek: Každý pes jiná ves
Podle ministra Pelikána se musí systém změnit z toho důvodu, že ještě vychází z předrevoluční doby, kdy znalec zásadně pracoval pro soud – tudíž nevznikaly obavy z nějaké nestrannosti. Jenže teď si může znalecký posudek objednat žalobce i protistrana.
Třeba v kauze Janoušek dokonce znalec čelí obvinění, že schválně předložil hrubě zkreslený posudek, za což mu hrozí až tři roky vězení a také zákaz činnosti. Podnět k prověření znalců obhajoby podal přímo soudce Tomáš Kubovec, který případ řešil.
Janoušek se hájil tím, že řidičku v okamžiku střetu neviděl a že ji zřejmě zachytil jen zpětným zrcátkem. A tuto verzi potvrzoval právě posudek dopravního znalce Jiřího Dolečka a společnosti Dekra Automobil. To, zda Janoušek mohl, či nemohl ženu vidět, bylo přitom s ohledem na výši trestu naprosto klíčové.
Jenže Janouškovu verzi vyvrátil jak revizní znalecký posudek z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, tak i odposlechy lobbistova telefonu.
Autoři revizního posudku zkritizovali i teorii společnosti Dekra Automobil, podle níž se žena sama zachytila zpětného zrcátka a nechala se následně Janouškovým vozem vléct. Program, který Dekra při zpracování simulací použila, se prý pro analýzu dopravních nehod obvykle nepoužívá a není běžně přezkoumatelný. Výpočty tak podle Ústavu soudního inženýrství nebyly korektní, protože je nebylo možné exaktně potvrdit.
Zdravotní sestra podle znalce vraždila draslíkem – revizní posudek mluví o diletanství
Rovněž v případu zdravotní sestry Věry Marešové se u soudu sešly dva znalecké posudky, které byly v zásadním rozporu. Na základě prvního z nich byla sestra obžalovaná – podle soudního znalce a lékaře Radka Matlacha bylo jasné, že pacienti zemřeli po podání vysoké dávky draslíku. Marešové kvůli tomu hrozilo doživotí. Jenže podle posudku, který si nechala udělat obhajoba, byli pacienti ve velmi špatném zdravotním stavu, a proto zemřeli.
Také v této kauze musel soud objednat ještě třetí znalecký posudek, který ovšem zcela odmítl závěry obžaloby. „Komise nesouhlasí se závěry MUDr. Radka Matlacha, že křivka EKG nasvědčuje podání vysoké dávky draslíku,“ zopakoval v souvislosti se všemi případy lékař Martin Dobiáš z Fakultní nemocnice v Olomouci, který s dalšími kolegy revizní posudek zpracovával.
- Na základě prvního znaleckého posudku byla Věra Marešová obžalovaná. Soudní znalec tehdy řekl, že ze zdravotních záznamů je jasné, že pacienti zemřeli po podání vysoké dávky draslíku.
- Druhý posudek si nechala udělat obhajoba. Podle jejího soudního znalce byli pacienti ve velmi špatném zdravotním stavu, a proto zemřeli.
- Soud si proto nechal udělat ještě třetí, takzvaný revizní posudek. V něm znalci potvrdili, že smrt pacientů byla očekávatelná, a první posudek obžaloby označili za diletantský.
Znalci ostře odsoudili Matlachovu práci v případě úmrtí poslední pacientky z června 2014. Té naměřil lékař půl hodiny po smrti v krvi vysokou hodnotu draslíku – jenže interpretaci znalce Matlacha označil Dobiáš za diletantskou: „To, že se mění vnitřní prostředí v době nástupu smrti a po smrti, je obecně známá věc. Na to nemusíte být ani soudní lékař,“ doplnil.
Soud nakonec sestru podle zatím nepravomocného rozsudku osvobodil, revizní posudek totiž ukázal, že nešlo o otravy draslíkem.
Znalec Matlach sporně rozhodl i v případě Kramného
U Matlacha je to v krátké době druhý sporný posudek. V případě Petra Kramného, kterého ostravský krajský soud zatím nepravomocně poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery, zpracoval posudek pro obhajobu a odmítl v něm tvrzení, že by oběti zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem. Podle jeho verze u soudu šlo o otravu. Jenomže stejně jako v případě Věry Marešové i tehdy jeho závěry zcela odmítl revizní znalecký posudek.
