Závěrečným hlasováním prošel nový zákon o zadávání veřejných zakázek, dál o něm bude rozhodovat Senát. Změny zřejmě nastanou také ve školství, poslanci odsouhlasili novelu školského zákona. Přináší povinný poslední rok mateřské školy, maturitu z matematiky pro všechny a jednotnou podobu přijímacích zkoušek na střední školy.
Směnovna schválila změny v zadávání zakázek i školskou novelu
Poslanci krátce po začátku jednání schválili ve třetím čtení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. S jeho schvalováním totiž začali už minulý pátek. Sešly se k němu ale asi tři stovky pozměňovacích návrhů, a tak museli absolvovat zhruba 80 hlasování a závěrečné hlasování o zákonu už tehdy nestihli.
Proti hlasovaly opoziční kluby ODS, TOP 09 a Starostů a většina Úsvitu. Podle opoziční TOP 09 je zákon prokorupční. Umožní vládě vynakládat více peněz bez kontroly, řekli zástupci klubu TOP 09 a Starostů. „Zákon v této podobě vrací systém hluboko do 90. let a zcela záměrně rozšiřuje korupční prostředí,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nad zakázkami dohlíží, schválení novely vítá. „Je pozitivní, že nová právní úprava veřejných zakázek prošla další fází legislativního procesu, neboť se blíží termín pro transpozici unijních směrnic. Zákon však čeká ještě projednávání v Senátu, proto s komentářem počkáme až na jeho definitivní podobu,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Více kritérií k hodnocení, nejen cena
Zadavatelům má zákon umožnit mimo jiné vyloučit nespolehlivé uchazeče. Dostanou více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset soutěžit výhradně na nejnižší cenu. Vítězné firmy budou muset odkrývat své skutečné vlastníky. Zákon nyní dostane k projednání Senát, poté ho obdrží k podpisu prezident.
Sněmovní většina odmítla sledovaný pozměňovací návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové), který měl znemožnit účast v soutěžích takovým firmám, v nichž vlastní nejméně desetiprocentní podíl člen vlády. Návrh původně podpořil i ústavně-právní výbor. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by to bylo v rozporu s evropským právem. Opatření by dopadlo hlavně na skupinu Agrofert, kterou vlastní předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.
GALERIE
Třetí čtení zadávání zakázek
Poslanci rozhodli, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10 tisíc korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů na zahájení správního řízení.
Poslanci také doporučili zvýšit proti vládnímu návrhu limit na vícepráce z 30 na 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Neprošel návrh Jiřího Petrů (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky tak v zákoně bude a bude to podmínka pro uzavření smlouvy.
Limit pro zakázky malého rozsahu, které se nemusí soutěžit, ponechává zákon na nynější úrovni. U zakázek na služby nebo dodání zboží půjde i nadále o dva miliony korun a u stavebních prací o šest milionů korun. Podle vlády jde o přijatelný kompromis, který nezatěžuje zadavatele administrativou.
Ministryně Šlechtová již v pátek řekla, že u menších zakázek zůstávají pravidla víceméně stejná, a zadavatelé tak budou moci využívat svých zkušeností z dřívějška.
Vláda předložila návrh nového zákona kvůli nutnosti převzít pravidla tří nových evropských směrnic. Členské státy je musí převzít tak, aby začaly platit nejpozději od letošního 18. dubna. Ministryně Šlechtová už v pátek řekla, že udělá vše, aby Evropská komise nezahájila s Českou republikou řízení. To hrozí proto, že Česko nestihlo zákon přijmout včas.
O důchodu rozhodne vláda?
Sněmovna v úvodním kole také podpořila návrh na vládní zvyšování důchodů nad zákonný rámec, pokud by byl jejich růst podle pravidel velmi nízký. Předloha, která míří do sociálního výboru, předpokládá, že kabinet by mohl mimořádně valorizovat nejvýše o 1,7 procenta.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) zdůraznila, že navrhovaná praxe už v Česku fungovala. „Vracíme se ke schématu, který tu platil 15 let,“ uvedla. V minulosti byl navíc bez limitu. Marksová upozornila také na to, že předloha dá vládě jen možnost mimořádně zvýšit důchod.
Kluby TOP 09 a Starostů a ODS vetovaly žádost vlády, aby poslanci rozhodli o normě zrychleně už v úvodním kole. Zamítnutí ale nepožadovaly. „Nemyslíme si, že by toto rozhodnutí měla mít v rukou vláda,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanujra. Kabinet by mohl podle něho tuto pravomoc zneužívat před volbami, měli by ji proto mít zákonodárci.
Školská novela, trestní odpovědnost firem, elektronické náramky
Sněmovna pak odsouhlasila několik dalších věcí. Například novelu o zdravotních službách, která zřizuje registr hrazených zdravotních služeb a modernizuje další databáze.
Místo vazby by pak mohla být část obviněných lidí hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, schválili poslanci. Tento způsob monitoringu ale v Česku zatím nefunguje. Několik výběrových řízení v minulosti zkrachovalo. Zákon nicméně už nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného.
Společnosti s ručením omezeným asi budou osvobozeny od soudního poplatku za první zápis do obchodního rejstříku. Náklady nutné k založení takovéto společnosti zřejmě budou sníženy z 11 300 korun na 100 eur (2700 korun). Novelu o soudních poplatcích schválila sněmovna. Snížení nákladů nutných k založení společností je jednou z podmínek Evropské komise, které jsou členské státy EU povinny splnit pro čerpání peněz ze strukturálních a investičních fondů.
V prvním čtení pak sněmovna také podpořila vznik centrální evidence účtů a novelu, podle které by spotřebitelé mohli splatit dluhy z úvěrů kdykoliv a sankce za pozdní splátku by byly také omezeny.