Omezení sankcí za pozdní splácení úvěru a přísnější podmínky pro ty, kteří se rozhodnou lidem peníze půjčovat. Takovými zásadními změnami souvisejícími s poskytováním peněz se nyní zabývají poslanci. Omezit by se měl také trh s nebankovními poskytovateli úvěrů. Zákon, který má ochránit spotřebitele před nevýhodnými půjčkami, měl původně platit už v březnu. Tak rychle ho ale poslanci schválit nestihnou. S největší pravděpodobností tak nová pravidla zákon zavede až během roku.
Vytopil souseda, dnes se kvůli tomu sám topí v dluzích. Pan Bedřich musel zaplatit za poškození sousedova bytu škodu asi deset tisíc. „Žijeme celkem od -do, v důchodu, takže jsme tu částku neměli. Kolega mi poradil, že zná nějakou firmu, která půjčuje velmi rychle,“ vysvětluje zadlužený Bedřich, jak to vše začalo.
Půjčku měl splatit do třiceti dnů. Nestihl to a přišlo první penále. „Další měsíc taky problém, tak dalších tisíc korun, no a tak to jede a dneska už mám dluh 17 tisíc,“ dodává.
Omezení pro vysoké pokuty za nesplácení půjčky
Právě vysoké pokuty za pozdní splácení by měla novela zákona omezit. Spotřebitelé by tak za úroky a sankce měli dát maximálně sedmdesát procent dlužné částky. Konkrétně: Pokud dlužím 10 tisíc korun, mohu věřiteli zaplatit maximálně 17 tisíc. „Sankce při tom, když se člověk dostane do nějakých obtíží, by neměla být likvidační. Proto tam chceme trošku zmírnit, zjemnit ty smluvní pokuty,“ vysvětluje místopředseda poslaneckého klubu Václav Votava (ČSSD).
- Úrok z prodlení 8,05 procenta
- Smluvní pokuta max. 0,1 procenta z dlužné částky
- Do 70 procent celkové dlužné částky
- Maximálně 200 tisíc korun
Věřitelé budou muset nově své klienty také víc prověřovat. Například ve firmě Provident, která poskytuje půjčky, odmítnou až polovinu žadatelů o úvěr. Jejich systém jim totiž vyhodnotí, že by nespláceli, a jsou tak pro firmu rizikoví. V oddělení, které žadatele hodnotí, pracuje i Markéta Mikulková. Systémem tu denně projde až 1400 zákazníků. Hodnotí se u nich věk, rodinný stav, pohlaví a hlavně jejich schopnost splácet.
„Tento zákazník zrovna má zesplatněný úvěr, takže toto je situace, kdy už je to pro nás vykřičník, že klient už má problémy,“ říká specialistka řízení úvěrových rizik Provident Markéta Mikulková. Půjčku tak zřejmě nedostane.
Kdo si žadatele podobně neprověří, ten na to nově doplatí. „V případě, kdy by k takovému prověření nedošlo, tak smlouva je neplatná, sice dlužník bude muset splácet jistinu, ale nebude vlastně splácet žádné náklady, penále a další,“ zdůrazňuje náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
- Celkový objem úvěrů byl podle údajů ČNB v roce 2005 ve výši 369 136 milionů korun a v roce 2014 ve výši 1 093 994 milionů korun.
- Průměrná mzda byla podle ČSÚ v roce 2005 ve výši 18 344 korun a v roce 2014 ve výši 25 607 korun.
- Celkový objem úvěrů pro spotřebitele se za posledních 10 let navýšil o 196 procent, ale mzdy za stejné období vzrostly pouze o 47 procent.
Půjčovat už nebude moci každý
Podle statistik ČNB poskytují v Česku 70 až 75 procent objemu spotřebitelských úvěrů banky a jen 25 až 30 procent objemu těchto půjček je od nebankovních poskytovatelů. Půjčovat peníze ale už nebude moct skoro každý jako dnes. K takovému podnikání bude třeba licence a základní jmění alespoň 20 milionů. To by mohlo snížit počet nebankovních věřitelů až o osmdesát procent. „O to více můžeme nejchudší lidi v zoufalství nahnat do neřešitelné situace, ten problém se přesune do šedé zóny, kde už nebude vůbec pod kontrolou,“ upozorňuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Zákon by měl chránit ty, kteří kvůli malým půjčkám často končí v dluhové pasti. Třeba jako pan Bedřich, ten teď uvažuje, že prodá auto, aby se z dluhů dostal.
Nedůvěryhodnou půjčku je možné poznat už z inzerátu
Rozpoznat, že se jedná o nevýhodnou půjčku, je možné už z dikce inzerátu. Podezřelá nabídka může vypadat třeba takto: „Půjčím Vám 5 až 250 tisíc.“ Nebo: „Peníze dostanete bez papírování ještě dnes, i bez nahlížení do registru.“ Případně: „Peníze půjčíme každému.“
Zájemci o půjčku by měli v inzerátech vždy hledat informace o poskytovateli, jako například adresu firmy. Často se v nabídkách totiž objevuje jen telefonní číslo. Důležité je i zda jsou jasné podmínky, za kterých bude probíhat splácení a na kolik zapůjčení například deseti tisíc ve výsledku vyjde - to se skrývá pod zkratkou RPSN. Varováním může být i třeba půjčka za zástavu nemovitosti.
- Chybí adresa firmy, IČ
- Poskytovatel nemá webovou stránku
- Neúplné informace o půjčce
- Chybí podmínky splácení a údaj o RPSN
