Prezident Miloš Zeman omilostnil muže odsouzeného na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost. Část trestu už si podle prezidenta odpykal a poté byl kvůli zdraví podmínečně propuštěn do nemocničního ošetřování. Zeman to řekl při návštěvě Plzeňského kraje. Od ministra spravedlnosti Roberta Pelikána prý obdržel návrh na dvě milosti, druhé ale nevyhověl.
Milost dostal od prezidenta vážně nemocný muž odsouzený za majetkovou trestnou činnost
Události: Miloš Zeman udělil první milost (zdroj: ČT24)
„Jsem rád, že milost, kterými se má šetřit jako se šafránem, jsem mohl, alespoň po třech letech, v jednom případě udělit,“ řekl Zeman. Současně připomněl, že už na začátku svého funkčního období se rozhodl milosti udělovat pouze ve výjimečných případech.
„A to v případě, kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout,“ konstatoval Zeman. Až dosud prý dostával žádosti o milost, které těmto třem podmínkám nevyhovovaly.
Omilostněný muž podnikal a při uzávěrce zkresloval údaje o stavu hospodaření a jmění. Následně byl odsouzen pro podvod ke třem letům ve vězení. Způsobil škodu přes tři miliony korun.
„V žádosti o milost uvedl, že trpí nevyléčitelným autoimunitním onemocněním, kde je nepříznivá prognóza,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Účetní zpronevěřila deset milionů
Prvotní posouzení žádostí má na starosti ministerstvo spravedlnosti. Na Pražský hrad zatím poslalo pět žádostí o milost. Kromě muže, kterému ji teď prezident vzhledem k „velmi vážnému stavu jeho choroby“ udělil, se druhá současná žádost týkala ženy odsouzené na šest let za závažnou majetkovou trestnou činnost.
Žena pracovala jako účetní a zpronevěřila peníze. Převáděla je z firemního účtu na soukromý. Způsobila škodu přes deset milionů korun. „V žádost o milost uvedla, že trpí onkologickým onemocněním, to také potvrdila lékařská služba,“ uvedla Schejbalová.
„Podle lékařských zpráv její zdravotní stav, i když je vážný, ji neohrožuje na životě. Tuto žádost jsem tedy zamítl, protože nesplňuje tři zmíněné podmínky,“ konstatoval ve středu prezident.
Potvrzuji i svoje rozhodnutí neudělovat amnestii – protože amnestie je vlastně plošná, neselektivní milost.
Prezident připomněl jinou žádost, které před dvěma lety nevyhověl. Týkala se řidičky, která v opilosti narazila do stromu a byla v těžkém, avšak život neohrožujícím stavu. V autě zahynula sedmnáctiletá spolujezdkyně. Protože žádost o milost pro řidičku nepodpořila rodina dívky, prezident jí nevyhověl.
Tisková konference prezidenta Miloše Zemana (zdroj: ČT24)
Odsouzený, který dostane milost, opouští věznici bezprostředně po doručení rozhodnutí. Zápis v rejstříku trestů mu ale zůstává.
Na ministerstvo spravedlnosti přijde v průměru za rok kolem 600 žádostí o milost. Pro prezidenta je posuzuje resort spravedlnosti od konce roku 2013.
- Rok 2013 – 566
- Rok 2014 – 690
- Rok 2015 - 588
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Od začátku letošního roku přišlo na ministerstvo už 79 žádostí. Úředníci musí každou prověřit a posoudit hlavně zdravotní stav žadatelů. „Zdravotnická služba vězeňské služby vypracovává lékařskou zprávu, která je součástí žádosti o milost,“ uvedla Schejbalová.
Václav Havel omilostnil například Martina Odložila
Zemanovi porevoluční předchůdci na Pražském hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 téměř 1700 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu, nebo zastavení trestního stíhání. Zhruba tři čtvrtiny z nich připadly na úřadování Václava Havla (1993 až 2003). V letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi lety 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí prezident Havel omilostnil v letech 1994 (407) a 1995 (107).
Některé případy byly mediálně sledované. Milost dostal třeba syn Věry Čáslavské a Josefa Odložila Martin Odložil, který při potyčce svého otce udeřil a ten po pádu na zem následně zemřel. Havel měl pochybnosti o vině Martina Odložila. Havlovi kritici zároveň poukazovali na to, že Čáslavská byla prezidentovou spolupracovnicí.
Milost prezident udělil i Martě Chadimové, stíhané za restituční podvod. Jedním z důvodů byl její zdravotní stav. Chadimová milost ale přijala až po osmi letech.
Václav Havel uděloval milosti ještě jako federální prezident, celkem jich bylo 601. Pro srovnání - poslední komunistický prezident Gustáv Husák udělil jen v roce 1988 dokonce 2028 milostí.
Václav Klaus dal milost otci popálené Natálky
Václav Klaus udělil za desetiletého úřadování na Pražském hradě (2003 až 2013) individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, ve druhém sáhnul ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí, 69, udělil Klaus v roce 2009.
Mezi mediálně známé případy patří milost pro šéfku soukromé Metropolitní univerzity v Praze Annu Benešovou, která byla odsouzená za korupci. Prezident udělení zdůvodnil tím, že se musí se starat o vážně nemocného člena rodiny. Média spekulovala o tom, že Benešová měla bližší vztah k Livii Klausové. Prezident Klaus ale jakékoliv souvislosti odmítl.
Nikdo naopak nezpochybňoval milost, kterou Václav Klaus udělil Pavlu Kudrikovi, otci popálené Natálky. Ten měl ve vězení strávit rok kvůli podmínce za krádež a řízení auta bez dokladů.
Prezident ho nechal propustit čtyři dny po žhářském útoku ve Vítkově v dubnu 2009. Jeho dvouletá dcera v té době bojovala o život – měla popáleniny na osmdesáti procentech těla. Kudrik pak Natálku mohl doprovázet na operace. Dívka se stále léčí, už ale chodí do školy.
Milost pro Brožovou - Polednovou
Jiná milost prezidenta Klause ale vyvolala hodně vášní. V prosinci 2010 ji udělil Ludmile Brožové – Polednové, která se jako někdejší dělnická prokurátorka podílela na justiční vraždě Milady Horákové. A nikdy toho nelitovala.
Soud v září 2008 Brožovou - Polednovou poslal na šest let do vězení. Strávila tam rok a osm měsíců – milost Václav Klaus zdůvodnil jejím stářím a zdravotním stavem.
Kontrasignaci milostí premiérem teď strany odmítají
Právě kvůli kontroverzním milostem prosazovala ČSSD návrh, aby milosti, stejně jako amnestie, musel podepsat i premiér. Teď ho ale, podobně jako ostatní strany, odmítá. „Jsem přesvědčen, že není dobře, kdyby ta pravomoc byla sdílená,“ uvedl poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).
Poslanec Marek Benda (ODS) si myslí, že má jít o výlučnou pravomoc prezidenta. „Myslím si, že není nutné v této věci měnit ústavu,“ konstatoval Martin Plíšek, poslanec za TOP 09. Podle poslankyně Heleny Válkové (ANO) je institut milosti, jak je nyní zakotvený, dostatečný. „Není to na pořadu dne,“ konstatoval poslanec Stanislav Grospič (KSČM).
Podle prezidenta je jedno, jestli milosti podepisuje sám nebo s předsedou vlády: „Nemám nic proti tomu, aby to kontrasignoval premiér, alespoň bude dělat užitečnou práci,“ uvedl Zeman ve středu při návštěvě Plzeňského kraje.
Mezi mediálně nejznámější žadatele o milost patří Jiří Kajínek, který se na Hrad obrátil už několikrát. Prezident Zeman řekl, že mu milost neudělí, podpořil by ale obnovu celého procesu. O té však rozhoduje ministr spravedlnosti, který o ní neuvažuje.