Plzeň - Odvolací soud, který dnes mimořádně zasedal v Plzni, rozhodl, že Ludmila Brožová-Polednová, bývalá prokurátorka z procesu s Miladou Horákovou, má jít za účast na justiční vraždě na šest let do vězení. Proces s Ludmilou Brožovou-Polednovou, prokurátorkou, která v 50. letech žalovala Miladu Horákovou, začal dnes za obrovského zájmu médií. Téměř sedmaosmdesátiletá žena, jež dosud na žádná jednání nechodila, se dnes v jednací síní krajského soudu skutečně objevila. Státní zástupce Zdeněk Topinka nebyl s rozhodnutím spokojen, pro Brožovou žádal trest nejméně 12 let. Zatím se nevyjádřil, zda podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Podle vrchních soudců pražský městský soud, který původně bývalou prokurátorku odsoudil k osmi rokům vězení, postupoval správně. Bylo prokázáno, že o vině i trestu Horákové bylo rozhodnuto ještě před hlavním líčením.
Účast Brožové-Polednové byla podle vrchního soudu nesporná. "Muselo jí být zřejmé, že šlo o politický proces a že o vině i trestu obžalovaných předem rozhodl politický orgán komunistické strany spolu se státní bezpečností. Dopustila se vraždy jako přímý účastník," uvedl dnes v odůvodnění soudce Martin Zelenka. K účasti na procesu byla vybrána nejen proto, že se osvědčila, ale byla i dobrou řečnicí. Podle soudu se Brožová-Polednová účastnila vypracování obžaloby, navíc emotivně působila na veřejnost, aby akceptovala trest, spolu s dalším prokurátorem se přímo účastnila popravy. „Podepsala také hodnocení procesu s uvedením díků státní bezpečnosti,“ řekl soudce.
Soud se konal v Plzni právě proto, že prokurátorka se chtěla jednání zúčastnit. Bývalá komunistická žalobkyně vinu před soudem popřela a její obhájce navrhl rozsudek zrušit. Státní zástupce je naopak pro zamítnutí odvolání.
Obhájce tvrdí, že čin je promlčen
Obhájce Vladimír Kovář řekl, že Brožová-Polednová má být posuzována podle zákona platného v roce 1950, podle něhož je dnes skutek promlčen. Proto by měl být podle něj rozsudek nad Brožovou-Polednovou zrušen. Přitom odkázal na stejný případ u prokurátora Karla Vaše, který byl odsouzen za smrt generála Heliodora Píky, ale nakonec skončil bez trestu. Podle advokáta neexistují důkazy, že by se Brožová-Polednová podílela na vraždě. Státní zástupce navrhl zamítnout odvolání.
Brožová: Nejsem žádná vražedkyně
„Za tři měsíce mi bude 87 let. Myslíte, že mám chuť teď lhát?“ řekla roztřeseným hlasem. Prý snažila dělat vše, aby pomohla republice. „Kdybyste si přečetli, co psaly noviny od roku 1945 do roku 1948, tak byste zjistili, že se mi zdálo, že se bude opakovat vše, co jsem zažila u první republiky a tu jsem nechtěla. Nechtěla jsem tu bídu. Moje vina je v tom, že jsem bezmezně věřila všem právníkům, kteří u toho seděli. Co jsem mohla vědět o nějaké manipulaci. Nevím, jak bych mohla odmítnout. Chci jen, abyste věděli, že vražedkyní se člověk stává třeba jen okolnostmi, které jsou kolem něho,“ řekla Brožová-Polednová. Dodala ještě, že dnes si prokurátor ručí za svojí práci sám, kdežto za dobu jejího působení musel člověk poslouchat, co mu bylo nařízeno. „Vyčítám si jen to, že jsem poslouchala a měla úctu ke kapacitám,“ prohlásila někdejší prokurátorka.
Brožová-Polednová je podle svých slov připravena jít do vězení. Podle ní si v roce 1950 přál smrt Horákové kdekdo. „Samí erudovaní právníci se tehdy dívali na to stejně jako já. A já mám nyní nést vinu za všechny, co se na tom podíleli?“ Popravy se zúčastnila prý proto, že musela. „Nechtěla jsem se na to dívat, bylo mi z toho zle, odvrátila jsem hlavu,“ řekla.
Za podíl na vraždě dostala původně 8 let
Brožová-Polednová byla městským soudem v Praze odsouzena za podíl na vraždě k osmi letům vězení. Podle odvolacího senátu však nebyla její role v procesu s Horákovou natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Její čin označil za napomáhání k vraždě. Stíhání Brožové zastavil kvůli promlčení skutku. Proti rozhodnutí se postavila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která trvala na potrestání bývalé prokurátorky. Nejvyšší soud jí dal za pravdu.
Milada Horáková
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
