Zubařský zákrok z doby kamenné byl extrémně bolestivý. Archeologové na stopě prvního dentisty

Mezinárodní vědecký tým našel důkazy, že dentální péče byla překvapivě pokročilá už v době kamenné. Mezi nálezy byly například zuby vyvrtané pomocí ostrých nástrojů a zaplněné plombou z hmoty podobné asfaltu.

Zuby, které vědci studovali, pocházejí z Itálie; byly nalezeny v hornaté části Toskánska před asi 20 lety. Při detailním rozboru, na němž se podíleli vědci z mnoha oborů, se ukázalo, že díry v zubu nevytvořil kaz, ale nástroje zubaře.

Ten je do zubů vyvrtal pomocí ostrých, zřejmě kamenných nástrojů – celá procedura musela být výjimečně bolestivá. Neznámý pravěký zubař se dostal vrtákem až k nervu. Ze škrábanců nalezených uvnitř zubu se povedlo zjistit, že zákroků na zubu muselo být více, tyto stopy nemohly vzniknout pouhým žvýkáním.

První plomba, nebo něco jiného?

Vědci prokázali, že dutina v zubu byla vyplněna živicí, nějakou její organickou variantou. Výraz živice je označení pro organické kapaliny černé barvy a vysoké viskozity – jejich nejčastějšími formami jsou dehet a asfalt. Není náhodou, že živice se nazývala dříve i bitumen, což je slovo, ze které vznikl dnešní výraz beton. Živice mají totiž schopnost „vybetonovat“ jakékoliv místo – podobně jako dnešní plomby.

Tato práce vyšla v odborném časopise American Journal of Physical Anthropology. Majitel zubu musel žít v době před asi 13 000 lety, tedy v době kamenné. Kromě živice byly v zubu nalezeny zbytky slámy a vlasů nebo žíní. Co přesně na tom místě dělaly, není jasné – mohly však hrát nějakou roli jako antiseptická látka anebo anestetikum.

Vědci nevědí, proč otvor v zubu vznikl. Základní hypotézou je, že šlo o odstranění zkažené části zubu, ale nemohou vyloučit ani další možnosti – například tu, že byl vyvrtán úmyslně, aby se do zubu daly implantovat nějaké ozdoby. Majitelem zubu byl muž, s velkou pravděpodobností starší muž významného postavení. Teorii o zubu jako místě pro šperk podporuje i fakt, že tento nález pocházel z doby, kdy ještě lidé nepřešli ke stravě založené na obilí, která kvůli vysokému obsahu sacharidů přinesla lidstvu problémy s chrupem a kazy.

Jediný nález je samozřejmě jen velmi malý vzorek, ale v archeologii může i jediný nález znamenat přelom; v tomto případu jde o jedinečný doklad toho, že lidé i v tak vzdálené minulosti již dokázali i s velmi primitivními nástroji provádět poměrně náročné zákroky, jako je právě vrtání zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled