Ztracená raketa Falcon během několika týdnů narazí do Měsíce

Ztracená raketa společnosti SpaceX už sedm let bloudí vesmírem. Během několika týdnů by měla podle posledních dat narazit do Měsíce v oblasti jeho rovníku.

Nosná raketa společnosti SpaceX odstartovala z Floridy v únoru 2015 jako součást mise, jejímž cílem bylo vyslat na milion kilometrů dlouhou cestu vesmírnou meteorologickou družici.

Mise byla úspěšná, raketa do vesmíru vypustila družici NOAA Deep Space Climate Observatory, která má studovat pozemské klima. Družice pak zamířila bez problémů na místo svého určení, jímž je takzvaný Lagrangeův bod, místo, které je asi čtyřikrát vzdálenější od Země než Měsíc a má ideální gravitační vlastnosti. 

Deep Space Climate Observatory
Zdroj: NOAA

Druhý stupeň rakety se ale v ten moment ocitl v zajímavé situaci: neměl dost paliva na bezpečný návrat na Zemi spojený s přistáním, ale současně mu podle meteorologa Erica Bergera chyběla energie na to, aby unikl pozemské gravitaci a zamířil do hlubin vesmíru. Berrger osud rakety popsal na webu Ars Technica.

„Od února 2015 se tedy pohybuje po poněkud chaotické dráze,“ uvedl Berger. Asi čtyřtunová raketa letí rychlostí asi 2,58 kilometrů za sekundu a nabrala směr na Měsíc. Touto rychlostí a po této dráze by ho měla zasáhnout přibližně během několika týdnů. 

Bill Gray, který je autorem softwaru pro sledování blízkozemních objektů, asteroidů, menších planet a komet, uvedl pro britský deník Guardian, že horní stupeň Falconu 9 velmi pravděpodobně narazí do odvrácené strany Měsíce, poblíž rovníku, zřejmě 4. března.

Na svém blogu popsal, že tento vesmírný odpad už jednou málem do Měsíce narazil, těsně ho minul 5. ledna, „ale 4. března už určitě narazí“. Tato situace bude pro lidstvo nová. „Jedná se o první neúmyslný případ (dopadu vesmírného smetí na Měsíc), o kterém vím,“ dodal Gray.

Vidět nebude nic

Přesné místo, kam raketa dopadne, zůstává zatím nejasné. Přesně spočítat dráhu rakety, na niž působí spousta vlivů, je nemožné, zejména kvůli slunečnímu větru, jehož vliv se jen špatně počítá, a také proto, že raketa velmi chaoticky rotuje a to nevypočitatelně mění některé její letové vlastnosti. 

„Tyto nepředvídatelné efekty jsou velmi malé. Budou se ale kumulovat v období až do 4. března,“ napsal Gray a dodal, že k upřesnění přesného času a místa dopadu jsou zapotřebí další pozorování. Až do Měsíce opravdu narazí, nejspíš to nebude pozorovatelné.

Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvardovy univerzity je odhadované datum velmi pravděpodobné, nicméně náraz bude tak slabý, že na něm vlastně nebude nic příliš zajímavého. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 17 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...