V hlubinách poblíž Havaje se zřejmě odehrál souboj dvou vrcholných oceánských predátorů: žraloka dlouhoploutvého a krakatice. Důkazy o něm odhalil fotograf Deron Verbeck.
Žralok proti krakatici. Mořští biologové našli důkazy o podivném souboji v hlubinách
Na konci roku fotil Verbeck mořský život u pobřeží Havaje. Všiml si, že na těle jednoho ze žraloků dlouhoploutvých se nachází podivné jizvy. Měly tvar kruhů a nepodobaly se ničemu, co by kdy předtím viděl. A to si myslel, že ví o mořských tvorech, které fotografuje celý život, téměř všechno.
Snímky později ukázal mořským biologům z Floridské mezinárodní univerzity, kteří je analyzovali. Dospěli k názoru, že se jedná zřejmě o zranění způsobená velkým hlavonožcem, pravděpodobně krakaticí. Výsledky zkoumání zveřejnili v odborném časopise Journal of Fish Biology na začátku června.
„Když jsem uviděl tu fotku, tak mě úplně zaskočila. Okamžitě mě napadlo, že původcem zranění je zřejmě nějaké velký hlavonožec, ale sám na tyto tvory nejsem odborníkem,“ uvedl Yannis Papastamatiou, expert na mořské predátory a jeden z autorů studie. Naštěstí ve stejném výzkumném ústavu pracuje i Heather Bracken-Grissomová, jedna z nejlepších světových expertek na hlavonožce.
„Myslím, že je to první zdokumentovaný případ,“ uvedl vědec. Nejde ale rozhodně o případ jediný. Jakmile tato studie vyšla, vzbudila velkou pozornost a floridským přírodovědcům začali lidé z celého světa posílat další snímky žraloků s podobnými jizvami, ale výrazně menších rozměrů. „Teď bych řekl, že to asi není zdaleka tak výjimečné, jak bychom si mohli myslet,“ doplnil Papastamatiou v rozhovoru pro web IFLS.
Stopy boje
Žralok na fotografii měřil asi 2,2 metru a několika vrstvami jeho kůže byly proražené stopy zranění ve tvaru kruhů. Zajímavé je, že tento žralok se normálně pohybuje v hloubkách mezi sto až dvěma sty metry, kde se tyto krakatice nevyskytují – za běžných okolností se objevují až v hlubinách kolem jednoho kilometru pod hladinou.
Vědcům se sice nepodařilo ze stop po přísavkách na žraločí kůži poznat přesný druh hlavonožce, hlavními podezřelými jsou ale krakatice druhů Architeuthis nebo Thysanoteuthis, případně kalmar Megalocranchia. Vždy jde o značně velké tvory, krakatice Architeuthis mohou dorůstat délky až 13 metrů (včetně chapadel). Jizvy naznačují, že tvor, který žralokovi tato zranění způsobil, musel být přibližně takhle velký.
Vzhledem ke znalostem o krakaticích a žralocích se experti domnívají, že útočníkem byl spíše žralok a velká krakatice byla zřejmě kořistí. „Podobné stopy totiž nacházíme také na vorvaních, kteří jsou dobře známými predátory velkých hlavonožců,“ popsali vědci ve studii.
