Ženám hrozí dvojnásobné riziko onemocnění depresí než mužům. Tento problém se ještě prohlubuje, pokud trpí dalšími chorobami, píše italský deník La Repubblica. Snížit riziko může zdravý životní styl, tedy cvičení, vyvážená strava a nekouření.
Deprese a kardiovaskulární nemoci budou ve světě hlavní příčinou neschopnosti postarat se o sebe nebo pracovat již v roce 2020. Riziko u žen bude dvojnásobné: 9,1 procenta proti 4,8 procenta u mužů. Také mezi pacienty s kardiovaskulárními chorobami je dvakrát více žen trpících zároveň depresí, než je tomu v případě mužů. Deprese je zase rizikovým faktorem pro infarkt a úmrtí na selhání srdce.
Tímto problémem se zabývají četné mezinárodní studie. Poslední byla zveřejněna na stránkách španělského vědeckého časopisu Revista Española de Cardiología.
„Pokud jde o kardiovaskulární nemoci, je nám známo, že na ně umírá více než třetina žen a že rizikovými faktory jsou především u žen kouření a cukrovka,“ uvádí šéf oddělení neurověd na milánské klinice Fatebenefratelli-Sacco Claudio Mencacci.
Ženy v ohrožení
Ženám hrozí více rizika, pokud jde o spojení deprese se všemi chorobami srdce. Mezi kardiologickými pacienty je zjištěna deprese dvakrát častěji u žen než u mužů. Také takotsubo syndrom, akutní syndrom srdečního selhání, je rozhodně více přítomen u žen. Jde o klinický obraz, který napodobuje infarkt myokardu. Projevuje se pouze u žen v období menopauzy a je způsoben psychickým stresem.
Abychom zabránili tomu, že se deprese stane rizikovým faktorem pro onemocnění srdce, je velmi důležité spoléhat se na správný životní styl, shodují se experti. Doporučují vyhnout se kouření, zdravě se stravovat a vyvíjet fyzickou aktivitu. Je však dobré mít pod kontrolou i další faktory, které mohou ohrozit zdraví a které, zejména po menopauze, ohrožují zdraví žen. Patří mezi ně narušení neurobiologických mechanismů reagujících na stres, záněty a sklony k trombóze.
Počítač předpoví depresi
Psychickým problémům lze předcházet i tím, že se získávají první signály deprese z toho, co lidé píší, sdílejí či umísťují na sociální sítě, a to prostřednictvím algoritmu umožňujícího vyhledávat první příznaky nemoci ještě před oficiální lékařskou diagnózou. Ukázal to výzkum Pensylvánské univerzity publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Při tomto výzkumu vědci analyzovali údaje ze sociálních médií s diagnózou deprese u skupiny 1200 lidí, kteří souhlasili se zveřejněním svých údajů. Odhalili, že tento počítačový model může s jistou přesností předvídat budoucí depresi.
„To, co lidé píší v sociálních médiích, odhaluje stránku života, kterou je velmi obtížné analyzovat s použitím nástrojů lékařství a výzkumu,“ vysvětluje H. Andrew Schwartz, hlavní autor World Well-Being Project (Wwbp, Projekt světového blahobytu). Jde o skupinu počítačových expertů, psychologů a statistiků, kteří spolupracují na vývoji nových technik pro měření psychické a zdravotní pohody založené na jazyce používaném v sociálních médiích.
„Tyto techniky se zatím využívají málo. Například když se projevují příznaky deprese, úzkosti a posttraumatického stresu, nalezneme více signálů ve světě sociálních sítí, kde se lidé vyjadřují svobodněji,“ dodává Schwartz.
