Ženské mozky jsou o čtyři roky mladší než ty mužské, odhalil výzkum

Čas běží pro mužské a ženské mozky odlišnou rychlostí. S postupujícím věkem se mozek zmenšuje, ale u mužů tato proměna probíhá rychleji než u žen. Také metabolismus mozku se s věkem zpomaluje. A podle nového výzkumu je i tento proces u obou pohlaví odlišný.

Podle neurologů z Washingtonovy univerzity v St. Louis jsou ženské mozky metabolicky asi o tři až čtyři roky mladší než srovnatelně staré mozky mužů. To může vysvětlovat, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.

„Teprve teď začínáme chápat, jak mohou nejrůznější faktory spojené s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a také to, jaký to má dopad na zranitelnost mozku neurodegenerativními nemocemi,“ uvedl hlavní autor práce Manu Goyal. „Porozumění metabolismu mozku nám umožní lépe pochopit některé rozdíly, které se projevují ve stárnutí mužů a žen,“ dodal.

Cukr je benzinem mozku

Hlavní pohonnou hmotou pro mozek je cukr. Ale jak mozek tento zdroj využívá, se v průběhu života mění. Děti využívají část cukru v procesu, který se jmenuje aerobní glykolýza. Ta pomáhá udržovat vývoj a dospívání mozku. Zbytek cukrů se spálí, aby poháněl běžné myšlení. Také během adolescence mladšího dospělého mozku je část cukrů vyhrazená pro aerobní glykolýzu, ale s přibývajícím věkem jejich množství stále ubývá. Kolem šedesátky je jich už jen zcela minimální množství.

Až doposud vědci příliš nerozlišovali v tom, jestli se tento zásadní proces nějak liší u mužů a u žen. Nová studie, která proběhla pomocí těch nejmodernějších vědeckých metod, zkoumala 205 lidí; 21 žen a 84 mužů. Byli ve věku mezi 20 a 82 roky.

Rozdíly mezi mozky jsou značné

Data pak neurologové analyzovali pomocí umělé inteligence. Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.

„Průměrný rozdíl mezi stářím mužského a ženského mozku je značný,“ ujišťuje Goyal. „Je mnohem silnější než většina ostatních rozdílů mezi pohlavími, o nichž víme, ale není ani zdaleka tak velký jako ty největší rozdíly mezi pohlavími, jako je například výška.“

Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky. „Není to tím, že by mužské mozky stárly rychleji, ale muži už začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. A to pak přetrvává až do dospělosti,“ vysvětluje Goyal. „Zatím ale nevíme, co to znamená. Ale myslím si, že to vysvětluje, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži. Jejich mozky jsou totiž mladší.“

Autoři práce chtějí tento výzkum dále doplňovat o zpřesňující analýzy. Doufají, že by tak mohli přispět ke zlepšení života seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 14 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...