Žena přivedla na svět dítě po transplantaci dělohy od mrtvé dárkyně

2 minuty
Žena v Brazílii vůbec poprvé porodila zdravé dítě díky děloze mrtvé dárkyně
Zdroj: ČT24

Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet.

O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.

Tehdy dvaatřicetileté ženě byla podle vedoucího lékaře studie Daniho Ejzenberga z univerzitní nemocnice v Sao Paulu transplantována děloha v září 2016. V prosinci 2017 porodila zdravou holčičku, kterou lékaři přivedli na svět císařským řezem v 36. týdnu, kdy vážila 2550 gramů. Podle Ejzenberga může tento úspěch přinést významné rozšíření počtu transplantací.

Příjemkyně se narodila bez dělohy

Děloha patřila pětačtyřicetileté ženě, která normální cestou porodila tři děti. Zemřela na krvácení do mozku, její děloha byla zcela zdravá. Mohla tak přijmout embryo, které měla příjemkyně dělohy uložené a připravené již předem.

Embryo vzniklo při umělém oplodnění. Žena se sice narodila z genetických příčin bez dělohy, ale k této formě početí mohlo dojít. Po úspěšném císařském řezu pak lékaři dělohu z jejího těla opět vyjmuli.

„Počet lidí ochotných a připravených darovat orgány po své smrti je mnohem vyšší než u živých dárců, což nabízí mnohem širší skupinu dárců,“ uvedl brazilský lékař v prohlášení. Dodal však, že je nutné porovnat výsledky transplantací děloh od živých a mrtvých dárkyň. Techniku transplantací je podle něj možné nadále vylepšovat.

Podle agentury Reuters dosud vědci popsali 11 případů narození živých dětí matkám, jimž darovala dělohu žijící příbuzná. První takový porod se povedl v roce 2013 ve Švédsku. Česko se předloni v dubnu stalo šestou zemí světa, kde lékaři transplantaci dělohy provedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.
před 1 hhodinou

„Nultý den“ se blíží. Zoufalí Íránci se modlí a osévají mraky

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.
před 3 hhodinami

Listopadový sníh není až taková rarita. Ve městech bývaly i desítky centimetrů

V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.
před 19 hhodinami

Archeologové v Budapešti odhalili sarkofág z antického Říma

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.
před 21 hhodinami

Olomoučtí vědci vymysleli levný filtr, který z vody odstraní bakterie i těžké kovy

Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány znamenat zlom v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích i oblastech zasažených katastrofami.
před 21 hhodinami

Před 120 lety Einstein stručnou rovnicí změnil svět

Rovnici, která obsahuje pouhá tři písmena a jediné číslo, zná i většina malých dětí. Spousta lidí si ale neuvědomuje její epochální význam a co všechno díky ní lidstvo získalo.
před 22 hhodinami

Archeologové odkryli podivné pravěké „Město sedmi roklin“

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.
20. 11. 2025

Veterináři zachytili u zajíce brucelózu. Nemoc může nakazit člověka

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.
20. 11. 2025
Načítání...