Žena přivedla na svět dítě po transplantaci dělohy od mrtvé dárkyně

2 minuty
Žena v Brazílii vůbec poprvé porodila zdravé dítě díky děloze mrtvé dárkyně
Zdroj: ČT24

Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet.

O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.

Tehdy dvaatřicetileté ženě byla podle vedoucího lékaře studie Daniho Ejzenberga z univerzitní nemocnice v Sao Paulu transplantována děloha v září 2016. V prosinci 2017 porodila zdravou holčičku, kterou lékaři přivedli na svět císařským řezem v 36. týdnu, kdy vážila 2550 gramů. Podle Ejzenberga může tento úspěch přinést významné rozšíření počtu transplantací.

Příjemkyně se narodila bez dělohy

Děloha patřila pětačtyřicetileté ženě, která normální cestou porodila tři děti. Zemřela na krvácení do mozku, její děloha byla zcela zdravá. Mohla tak přijmout embryo, které měla příjemkyně dělohy uložené a připravené již předem.

Embryo vzniklo při umělém oplodnění. Žena se sice narodila z genetických příčin bez dělohy, ale k této formě početí mohlo dojít. Po úspěšném císařském řezu pak lékaři dělohu z jejího těla opět vyjmuli.

„Počet lidí ochotných a připravených darovat orgány po své smrti je mnohem vyšší než u živých dárců, což nabízí mnohem širší skupinu dárců,“ uvedl brazilský lékař v prohlášení. Dodal však, že je nutné porovnat výsledky transplantací děloh od živých a mrtvých dárkyň. Techniku transplantací je podle něj možné nadále vylepšovat.

Podle agentury Reuters dosud vědci popsali 11 případů narození živých dětí matkám, jimž darovala dělohu žijící příbuzná. První takový porod se povedl v roce 2013 ve Švédsku. Česko se předloni v dubnu stalo šestou zemí světa, kde lékaři transplantaci dělohy provedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 21 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 23 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...