Zemřel muž, který zachránil planetu. Stanislav Petrov odvrátil jadernou válku

Události: Člověk, který zachránil svět před jadernou válkou (zdroj: ČT24)

Ruská média informovala, že zemřel bývalý příslušník sovětské armády Stanislav Petrov. Roku 1983 zabránil tomu, aby vypukla jaderná apokalypsa.

Roku 1983 byly vztahy mezi východním a západním blokem velmi napjaté – došlo k několika mezinárodním incidentům, americký prezident Ronald Reagan nazval sovětský blok říší zla. Ve skutečnosti se ale dokonce svět ocitl nejblíže globální jaderné válce za celou dobu existence atomových zbraní. Mezi stisknutím „červeného tlačítka“ a apokalypsou stál jediný muž.

Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla. ,A co jsi udělal?‘ zeptala se mě. ,Neudělal jsem nic.‘
Stanislav Petrov

„Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle,“ komentoval později situaci podplukovník Stanislav Jevgrafovič Petrov – obyčejný voják, který jen plnil své úkoly.

Petrov - muž, který zachránil Zemi (zdroj: ČT24)

Dělal to i 26. září 1983, když velel směně na velitelském stanovišti Serpuchov-15. Tato stanice na tehdy přísně utajovaném místě necelých 100 kilometrů od Moskvy sloužila k vyhodnocování zpráv o riziku z území NATO.

Čtyři minuty po půlnoci se rozezněl alarm. „Podali jsme hlášení a najednou třetí, čtvrtá, pátá. Jedna za druhou, pět raket,“ vzpomínal Petrov, který musel rozhodnout, zda odpálí stovky jaderných hlavic.

„Analyzoval jsem data z počítače. Sbíhaly se u mě všechny informace a já jsem musel rozhodnout, jestli se nejedná o falešný poplach. Navíc jsem musel informovat vedení armády v Moskvě. V předpisech se nepsalo, kdy přesně mám útok hlásit, ale věděl jsem, že mi nezbývá mnoho času, jen pár minut. Trvalo by méně než půl hodiny, než by raketa dorazila na naše území. A já musel velení nechat dostatek času k odvetnému útoku,“ vzpomínal Petrov na noc z 25. na 26. září.

Petrov se rozhodoval „nekonečných“ osmnáct minut

Na monitoru se satelitními snímky se ovšem neobjevila žádná raketa putující k sovětskému území. Petrov začal pochybovat - po osmnácti nejtěžších minutách ve svém životě vyhodnotil, že šlo o falešný poplach. Později se ukázalo, že družice zmátly sluneční paprsky odražené od vysoké oblačnosti.

  • Zřejmě nejblíže celosvětovému válečnému konfliktu se svět ocitl v rámci tzv. karibské krize v roce 1962, kdy Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety středního doletu (v reakci na podobný krok Spojených států v Turecku). Washington vyhlásil blokádu Kuby a po horkých jednáních došly nakonec obě země ke kompromisu a k oboustrannému stažení raket.
  • Podobně vypjatá situace proběhla i rok předtím v důsledku tzv. druhé berlínské krize, kdy NDR za noc rozdělila východní a západní část německé metropole. Na hraničním přechodu Checkpoint Charlie v centru města tehdy proti sobě stály sovětské a americké tanky. O třetí světové válce prý uvažoval i Stalin a konflikt se Západem plánoval na rok 1955, v důsledku čehož také po celou první polovinu 50. let militarizoval státy východního bloku. Přípravy odvrátila jeho smrt v roce 1953.

„Mohla za to zvláštní konstelace Slunce a satelitů. Paprsky se od zemského povrchu odrazily tak nešťastně, že to vypadalo jako start jaderné rakety. A bohužel se to stalo zrovna v místech, kde stojí americká vojenská základna,“ uvedl Petrov. 

Neznámý hrdina

Až do roku 1990 se o příběhu Stanislava Petrova nic netušilo, teprve po pádu východního bloku se o něm začalo více mluvit. Stejně nenápadně odešel ze světa. Většinu stáří žil sám s rodinou v malém městě nedaleko Moskvy a s médii ani veřejností příliš nekomunikoval. Na začátku září mu telefonoval německý aktivista Karl Schumacher, který v minulosti pomáhal s popularizací jeho příběhu.

Chtěl mu popřát k narozeninám, ale k telefonu dostal jen Petrovova syna Dimitrije, který Schumacherovi oznámil, že jeho otec zemřel již 19. května 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 8 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 9 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 13 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 14 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...