Zemřel James Lovelock, otec hypotézy Gaia. Odešel v den svých 103. narozenin

Klimatolog James Lovelock zemřel v úterý doma obklopen svými blízkými, uvedla jeho rodina. Vědec se proslavil svou teorií, podle níž je Země samoregulujícím se společenstvím organismů.

Lovelock byl jedním z nejuznávanějších nezávislých britských vědců. Pracoval nejraději sám a v tomto jednočlenném týmu se věnoval analýzám klimatu a vývoje planety – a také rád předvídal nejrůznější scénáře vývoje.

Nejvíce se proslavil hypotézou Gaia. Ta předpokládá, že život na Zemi je samoregulující se společenství organismů, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují své okolí. Před dvěma lety pak prohlásil, že biosféra se nachází v posledním procentu svého života.

Deník The Guardian k jeho významu uvedl: „Bez Lovelocka by ekologická hnutí na celém světě začala později a vydala by se zcela jinou cestou. V šedesátých letech dvacátého století jeho ultrasenzitivní detektor zachycující elektrony poprvé odhalil, jak se toxické chemikálie plíživě dostávají do vzduchu, který dýcháme, do vody, kterou pijeme, a do půdy, v níž pěstujeme potraviny. Jako první potvrdil přítomnost fluorovaných uhlovodíků ve stratosféře a vydal jedno z prvních varování, že ropné produkty destabilizují klima a poškozují mozky dětí.“

„Jasněji než kdokoli z jeho kolegů také varoval před nebezpečím, které lidstvo představuje pro mimořádnou síť vztahů, díky nimž je Země v našem vesmíru jedinečně živá,“ píše deník.

Propagátor opatření v oblasti klimatu

O úmrtí Lovelocka v den jeho 103. narozenin informovala rodina. „Světu byl znám především jako průkopník vědy, klimatický prorok a tvůrce teorie Gaia. Pro nás byl ale hlavně milujícím manželem a skvělým otcem s bezmezným smyslem pro zvídavost, rošťáckým smyslem pro humor a vášní pro přírodu.“

Rodina dodala, že poslední část života Lovelock prožil v klidu a až do posledních okamžiků aktivně: „Ještě před šesti měsíci byl schopen procházet se po pobřeží nedaleko svého domova v Dorsetu a účastnit se rozhovorů, ale po těžkém pádu na začátku tohoto roku se jeho zdravotní stav zhoršil.“

Lovelock se celý život snažil prosazovat a propagovat nejrůznější opatření v oblasti klimatu. Předběhl v tom svou dobu, protože to dělal celé desítky let předtím, než se environmentální a klimatická krize stala známým tématem. V době, kdy zemřel, už ale nevěřil, že existuje naděje, jak se vyhnout některým z nejhorších dopadů klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...