Zemřel James Lovelock, otec hypotézy Gaia. Odešel v den svých 103. narozenin

Klimatolog James Lovelock zemřel v úterý doma obklopen svými blízkými, uvedla jeho rodina. Vědec se proslavil svou teorií, podle níž je Země samoregulujícím se společenstvím organismů.

Lovelock byl jedním z nejuznávanějších nezávislých britských vědců. Pracoval nejraději sám a v tomto jednočlenném týmu se věnoval analýzám klimatu a vývoje planety – a také rád předvídal nejrůznější scénáře vývoje.

Nejvíce se proslavil hypotézou Gaia. Ta předpokládá, že život na Zemi je samoregulující se společenství organismů, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují své okolí. Před dvěma lety pak prohlásil, že biosféra se nachází v posledním procentu svého života.

Deník The Guardian k jeho významu uvedl: „Bez Lovelocka by ekologická hnutí na celém světě začala později a vydala by se zcela jinou cestou. V šedesátých letech dvacátého století jeho ultrasenzitivní detektor zachycující elektrony poprvé odhalil, jak se toxické chemikálie plíživě dostávají do vzduchu, který dýcháme, do vody, kterou pijeme, a do půdy, v níž pěstujeme potraviny. Jako první potvrdil přítomnost fluorovaných uhlovodíků ve stratosféře a vydal jedno z prvních varování, že ropné produkty destabilizují klima a poškozují mozky dětí.“

„Jasněji než kdokoli z jeho kolegů také varoval před nebezpečím, které lidstvo představuje pro mimořádnou síť vztahů, díky nimž je Země v našem vesmíru jedinečně živá,“ píše deník.

Propagátor opatření v oblasti klimatu

O úmrtí Lovelocka v den jeho 103. narozenin informovala rodina. „Světu byl znám především jako průkopník vědy, klimatický prorok a tvůrce teorie Gaia. Pro nás byl ale hlavně milujícím manželem a skvělým otcem s bezmezným smyslem pro zvídavost, rošťáckým smyslem pro humor a vášní pro přírodu.“

Rodina dodala, že poslední část života Lovelock prožil v klidu a až do posledních okamžiků aktivně: „Ještě před šesti měsíci byl schopen procházet se po pobřeží nedaleko svého domova v Dorsetu a účastnit se rozhovorů, ale po těžkém pádu na začátku tohoto roku se jeho zdravotní stav zhoršil.“

Lovelock se celý život snažil prosazovat a propagovat nejrůznější opatření v oblasti klimatu. Předběhl v tom svou dobu, protože to dělal celé desítky let předtím, než se environmentální a klimatická krize stala známým tématem. V době, kdy zemřel, už ale nevěřil, že existuje naděje, jak se vyhnout některým z nejhorších dopadů klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 1 hhodinou

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.