Klimatolog James Lovelock zemřel v úterý doma obklopen svými blízkými, uvedla jeho rodina. Vědec se proslavil svou teorií, podle níž je Země samoregulujícím se společenstvím organismů.
Lovelock byl jedním z nejuznávanějších nezávislých britských vědců. Pracoval nejraději sám a v tomto jednočlenném týmu se věnoval analýzám klimatu a vývoje planety – a také rád předvídal nejrůznější scénáře vývoje.
Nejvíce se proslavil hypotézou Gaia. Ta předpokládá, že život na Zemi je samoregulující se společenství organismů, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují své okolí. Před dvěma lety pak prohlásil, že biosféra se nachází v posledním procentu svého života.
Deník The Guardian k jeho významu uvedl: „Bez Lovelocka by ekologická hnutí na celém světě začala později a vydala by se zcela jinou cestou. V šedesátých letech dvacátého století jeho ultrasenzitivní detektor zachycující elektrony poprvé odhalil, jak se toxické chemikálie plíživě dostávají do vzduchu, který dýcháme, do vody, kterou pijeme, a do půdy, v níž pěstujeme potraviny. Jako první potvrdil přítomnost fluorovaných uhlovodíků ve stratosféře a vydal jedno z prvních varování, že ropné produkty destabilizují klima a poškozují mozky dětí.“
„Jasněji než kdokoli z jeho kolegů také varoval před nebezpečím, které lidstvo představuje pro mimořádnou síť vztahů, díky nimž je Země v našem vesmíru jedinečně živá,“ píše deník.
Propagátor opatření v oblasti klimatu
O úmrtí Lovelocka v den jeho 103. narozenin informovala rodina. „Světu byl znám především jako průkopník vědy, klimatický prorok a tvůrce teorie Gaia. Pro nás byl ale hlavně milujícím manželem a skvělým otcem s bezmezným smyslem pro zvídavost, rošťáckým smyslem pro humor a vášní pro přírodu.“
Rodina dodala, že poslední část života Lovelock prožil v klidu a až do posledních okamžiků aktivně: „Ještě před šesti měsíci byl schopen procházet se po pobřeží nedaleko svého domova v Dorsetu a účastnit se rozhovorů, ale po těžkém pádu na začátku tohoto roku se jeho zdravotní stav zhoršil.“
Lovelock se celý život snažil prosazovat a propagovat nejrůznější opatření v oblasti klimatu. Předběhl v tom svou dobu, protože to dělal celé desítky let předtím, než se environmentální a klimatická krize stala známým tématem. V době, kdy zemřel, už ale nevěřil, že existuje naděje, jak se vyhnout některým z nejhorších dopadů klimatické změny.
