Zájem o „mořský kokain“ ohrožuje kalifornské sviňuchy

Rybáři, kteří loví načerno, a také pašeráci jí říkají „mořský kokain“. Smuha MacDonaldova, ryba, jež se vyskytuje v severní části Kalifornského zálivu, je na pokraji vyhubení. Na vině je nelegální lov ryby známé také pod latinským názvem totoaba. Její plovací měchýř je totiž v Číně žádaný jako údajné afrodiziakum a léčivý přípravek. Sítě užívané k jejímu lovení přitom ohrožují nejen smuhu, ale i další mořské živočichy, napsala agentura DPA.

Boj proti lovcům smuhy MacDonaldovy je pro mexického biologa Lorenza Rojase Bracha podobný jako boj proti drogové mafii. „Smuha není žádná droga, ale při těch cenách by jí klidně mohla být,“ říká. Za zhruba kilogramový plovací měchýř dostanou totiž rybáři až 4000 dolarů (88 400 korun). Cena, za kterou se pak měchýř prodá konečným zájemcům v Číně, je ještě mnohonásobně vyšší. Při takových výkupních částkách se rybářům vyplatí podstoupit riziko, že budou při lovu smuhy přistiženi.

Smuha patří do čeledi smuhovitých a svým tvarem se podobá mořčákovi evropskému, známému v gastronomii jako mořský vlk. Dosahuje délky až dvou metrů. Ačkoli je její lov od roku 1975 zakázán a oblast severní části Kalifornského zálivu kontroluje mexické námořnictvo i úřady na ochranu životního prostředí, jsou noc co noc rozprostírány nové a nové sítě.

„Bohužel nové sítě nacházíme každý den,“ říká Claudia Olimónová, která pracuje pro organizaci, jež se snaží nelegálně rozhozené sítě odstraňovat. Ona a její spolupracovníci sítě vyhledávají, větší lodě je pak odstraňují. Jen v roce 2017 tak bylo z moře vytaženo na 50 tun sítí.

Kromě ryb a mořských želv se do sítí určených na chytání smuhy MacDonaldovy chytají i ohrožené sviňuchy kalifornské, kterých žije v současnosti podle odhadů již jen třicet. Pokud by se podařilo zabránit nelegálnímu lovu smuh, měly by malou šanci na přežití i sviňuchy.

Pro rybáře je ale nejdůležitější velký úlovek. Jedna chycená smuha totiž pro mnohé z nich znamená vydělat si tolik, jako jindy za celý měsíc. To platí obzvlášť pro obyvatele přímořského města San Felipe, kde je většina lidí na rybolovu závislá.

Pytláci zabíjí zvířata a sestřelují drony

Boj proti nelegálnímu lovu smuh může být nebezpečný. Pytláci jsou často ozbrojení, napadají i bezpilotní letouny, které oblast výskytu smuh monitorují, a někdy i lodě organizací bojujících za záchranu ohrožených živočichů. Mexické ministerstvo životního prostředí chce proti nelegálnímu rybolovu bojovat zvýšeným dohledem, stejně jako investicí do sádek, ve kterých by se chovaly statisíce smuh. Podle Pabla Konietzka, ředitele firmy Earth Ocean Farm, která již nyní smuhy chová, jsou tyto ryby na umělý odchov vhodné, neboť rychle rostou a mají i kvalitní maso.

Konec nelegálního lovu smuh by mohl být poslední šancí pro přežití sviňuch kalifornských. Americký herec Leonardo DiCaprio loni na setkání s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem osobně žádal o lepší ochranu „mořské kravičky“, jak se ve španělštině sviňuchám říká.

Na osud těchto malých velryb před časem upozornili ochránci životního prostředí v Mexiku i smutečním pochodem. „Nelegální obchod s plovacími měchýři smuh je přímo zodpovědný za klesající počet sviňuch i samotných smuh,“ řekl tehdy ředitel Světového fondu na ochranu přírody v Mexiku Jorge Rickards. „Naděje pro sviňuchy ale ještě existuje – pokud ovšem budeme jednat hned,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 13 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...