Zájem o marihuanu má v USA dramatický dopad na růst emisí skleníkových plynů

Marihuana se stala ve Spojených státech rozsáhlým odvětvím, ve kterém se ročně protočí 13 miliard dolarů. Vědci nyní upozorňují na to, že tento byznys má ale neviditelnou ekologickou daň v podobě emisí skleníkových plynů, které pocházejí z komerčního pěstování konopí.

O emisních dopadech pěstíren konopí dosud existovala jen nejasná představa. Experti z Coloradské státní univerzity nyní upozorňují, že se s nimi do budoucna bude muset počítat – poptávka po konopí je v současnosti obrovská a nevykazuje žádné známky toho, že by měla ustat. Spíše naopak, protože stále více amerických států přistupuje k legalizaci této drogy.

Coloradskou studii, publikovanou v časopise Nature Sustainability, vedla Hailey Summersová. Její tým vypracoval hodnocení životního cyklu pěstování a konzumace konopí po celých Spojených státech; v této práci analyzovali energii a materiály potřebné k jeho pěstování a vypočítali z nich odpovídající emise skleníkových plynů.

Zjistili, že emise skleníkových plynů z produkce konopí pocházejí z velké části z výroby elektřiny a spotřeby zemního plynu v pěstírnách. Jedná se zejména o svícení, topení a další úkony, které jsou k rychlému a rozsáhlému pěstování konopí zapotřebí.

„Věděli jsme, že emise budou velké, ale protože nebyly předtím plně kvantifikovány, byla to pro nás úžasná příležitost,“ řekla Summersová. V USA se pěstování marihuany legalizuje teprve v několika posledních letech – první studie na toto téma pocházejí jen z malých vzorků, protože prvním státem, který konopí povolil, bylo Colorado roku 2012. V současné době už legalizovalo lékařské využití konopí 36 států a rekreační užívání 15 států USA.

Klimatické dopady se značně liší

Výzkum ukazuje, že pěstování konopí ve vnitřních prostorách USA má za následek emise skleníkových plynů mezi 2283 a 5184 kilogramy oxidu uhličitého na kilogram sušených rostlin. Pokud se pěstuje ve venkovních prostorách nebo sklenících, pak je uhlíková stopa mnohem nižší – podle zprávy New Frontier Data 2018 o spotřebě konopí činí mezi 22,7 a 326,6 kilogramů oxidu uhličitého.

Největší část emisí jde na úkor tří systémů: vytápění, větrání a klimatizace. Poměr se přitom liší podle oblastí a jejich lokálního klimatu: na vlhké Floridě je vyšší spotřeba za větrání, v Coloradu je zase větší spotřeba energie kvůli nutnosti topit.

Tým se snaží získat více finančních prostředků na další práci v oblasti modelování a doufá, že ji rozšíří i na detailnější srovnání mezi pěstováním marihuany v interiéru a exteriéru. V konečném důsledku by rádi pomohli průmyslu řešit otázky životního prostředí. „Rádi bychom se pokusili zlepšit dopady na životní prostředí co nejdříve, aby se daly zahrnout do tohoto podnikání,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 14 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 21 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 22 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 23 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
včera v 08:01‌‌

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.