Zájem o marihuanu má v USA dramatický dopad na růst emisí skleníkových plynů

Marihuana se stala ve Spojených státech rozsáhlým odvětvím, ve kterém se ročně protočí 13 miliard dolarů. Vědci nyní upozorňují na to, že tento byznys má ale neviditelnou ekologickou daň v podobě emisí skleníkových plynů, které pocházejí z komerčního pěstování konopí.

O emisních dopadech pěstíren konopí dosud existovala jen nejasná představa. Experti z Coloradské státní univerzity nyní upozorňují, že se s nimi do budoucna bude muset počítat – poptávka po konopí je v současnosti obrovská a nevykazuje žádné známky toho, že by měla ustat. Spíše naopak, protože stále více amerických států přistupuje k legalizaci této drogy.

Coloradskou studii, publikovanou v časopise Nature Sustainability, vedla Hailey Summersová. Její tým vypracoval hodnocení životního cyklu pěstování a konzumace konopí po celých Spojených státech; v této práci analyzovali energii a materiály potřebné k jeho pěstování a vypočítali z nich odpovídající emise skleníkových plynů.

Zjistili, že emise skleníkových plynů z produkce konopí pocházejí z velké části z výroby elektřiny a spotřeby zemního plynu v pěstírnách. Jedná se zejména o svícení, topení a další úkony, které jsou k rychlému a rozsáhlému pěstování konopí zapotřebí.

„Věděli jsme, že emise budou velké, ale protože nebyly předtím plně kvantifikovány, byla to pro nás úžasná příležitost,“ řekla Summersová. V USA se pěstování marihuany legalizuje teprve v několika posledních letech – první studie na toto téma pocházejí jen z malých vzorků, protože prvním státem, který konopí povolil, bylo Colorado roku 2012. V současné době už legalizovalo lékařské využití konopí 36 států a rekreační užívání 15 států USA.

Klimatické dopady se značně liší

Výzkum ukazuje, že pěstování konopí ve vnitřních prostorách USA má za následek emise skleníkových plynů mezi 2283 a 5184 kilogramy oxidu uhličitého na kilogram sušených rostlin. Pokud se pěstuje ve venkovních prostorách nebo sklenících, pak je uhlíková stopa mnohem nižší – podle zprávy New Frontier Data 2018 o spotřebě konopí činí mezi 22,7 a 326,6 kilogramů oxidu uhličitého.

Největší část emisí jde na úkor tří systémů: vytápění, větrání a klimatizace. Poměr se přitom liší podle oblastí a jejich lokálního klimatu: na vlhké Floridě je vyšší spotřeba za větrání, v Coloradu je zase větší spotřeba energie kvůli nutnosti topit.

Tým se snaží získat více finančních prostředků na další práci v oblasti modelování a doufá, že ji rozšíří i na detailnější srovnání mezi pěstováním marihuany v interiéru a exteriéru. V konečném důsledku by rádi pomohli průmyslu řešit otázky životního prostředí. „Rádi bychom se pokusili zlepšit dopady na životní prostředí co nejdříve, aby se daly zahrnout do tohoto podnikání,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
17:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 6 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 14 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
včera v 16:16

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
včera v 13:20

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
včera v 11:08
Načítání...