Legalizace marihuany může omezit případy předávkování opiáty, tvrdí dvě studie

Legalizace marihuany může pomoci řešit problém drogové závislosti a může snížit počet smrtelných případů předávkování. Podle agentury AP to naznačují dva průzkumy publikované na začátku dubna v odborném časopisu JAMA Internal Medicine. Jiní vědci ale varují, že legalizace měkkých drog může drogovou epidemii v USA zhoršit.

Nové studie se přímo nezabývají vlivem legalizace marihuany na zneužívání drog. Dokazují ale údajně, že legalizace může omezit předepisování opiátů, jejichž nadměrné užívání je považováno za klíčový faktor drogové epidemie.

Z jedné studie vyplývá, že v amerických státech, kde bylo povoleno užívání marihuany k léčebným účelům, se množství předpisovaných opiátů tlumících bolest snížilo o šest procent. V těch státech, kde bylo navíc povoleno používat marihuanu k „rekreačním“ účelům, byl zaznamenán pokles počtu předpisů o dalších šest procent.

Zatím víme jen málo

Podle kritiků studie nepotvrzuje, že lidé nežádali o předpis na opiáty skutečně proto, že měli místo nich přístup k marihuaně. Druhá studie navíc zkoumala jen vzorek osob starších 65 let a neprokázala, že se zjištěné poznatky vztahují na celou populaci. Pro zjištění hodnověrných výsledků proto odborníci doporučují další výzkum.

  • Marihuana se získává z konopí. Zejména díky psychoaktivní látce THC (tetrahydrocannabinol) má analgetické účinky, pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou zmírňovat svalové napětí a třes a osobám s Tourettovým syndromem snižuje četnost tiků.
  • Ulevuje i lidem po chemoterapii větší chutí k jídlu a snížením pocitu nevolnosti. Velmi slibné jsou pak nejnovější práce, které prokazují její léčebné účinky při tlumení symptomů Alzheimerovy choroby.

Některé americké státy marihuanu legalizovaly v několika uplynulých letech. Státy, které v USA pěstování marihuany legalizovaly, mají většinou velmi pozitivní odezvu, zejména ekonomickou. Například v Coloradu již státní příjmy z marihuany přesáhly miliardu dolarů ročně, což je suma srovnatelná s příjmy z obilí. Očekává se, že do 2020 zisky ještě výrazně narostou a jen v Coloradu překonají příjmy z celé americké National Football League.

Přitom kriminalita ani další stránky spojené s užíváním rekreačních drog se nijak nezvýšily. První výsledky přišly devět měsíců po legalizaci: například data FBI o kriminalitě vůbec neprokázala jakékoliv její zvýšení. Má to však i stinnou stránku, na niž upozornili ve zprávě vědci v odborném časopise Environmental Science and Technology.

Bez údajů se nic neví

Vyzývají v ní americké federální agentury, aby se pokusily minimalizovat škody, které pěstování marihuany způsobuje a jež budou v dalších letech zřejmě ještě mnohem větší než nyní. Hlavní autor práce William Vizuete varuje, že dopad pěstování marihuany na životní prostředí je enormní. Ve studii zdůrazňuje, že konopí, z něhož se droga získává, je rostlina velmi náročná na podmínky i péči.

Rostlinky potřebují vysokou teplotu (25–30 stupňů, aby mohly být pěstovány pod střechou), silné světlo, vysoce úrodnou půdu a především obrovské množství vody – asi dvojnásobek toho, co spotřebují například hrozny. Podle autorů má marihuana i další environmentální dopady způsobené velkou spotřebou vody a energií i kontaminací okolí hnojivy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 20 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...