Dnes ve 14. hodin začala v Jihoafrické republice první dražba rohů nosorožců. Soud to povolil letos v dubnu, jde o první možnost koupit legálně tuto vzácnou surovinu.
Začala první dražba rohů ohrožených nosorožců. Přes protest expertů i kritiků
Dražba se koná mezi 23. a 25. srpnem na webových stránkách největšího soukromého chovatele nosorožců, Jihoafričana Johna Huma. Ten chová stádo o přibližně 1500 kusech, do dražby jde 264 rohů. Další aukce by se měla konat v září, kdy už bude v reálném světě.
Původně se měla konat už v pondělí, ale organizátoři ji o dva dny odložili. Do poslední chvíle jí pokoušeli zabránit aktivisté i ochránci zvířat, svůj nesouhlas vyjádřili i experti z celého světa. Namítají, že prodej rohů, byť omezený jen na vnitrostátní jihoafrický trh, jen zvýší poptávku po tomto materiálu.
Chovatelé nosorožců věří, že to pomůže
Podle chovatelů nosorožců je jediným způsobem, jak omezit pytláctví a tedy zachránit nosorožce, zavedení volného trhu. „Jsme naprosto nadšení,“ uvedl pro deník Guardian Pelham Jones, předseda asociace, která majitele nosorožců sdružuje.
JAR povolila obchod s rohy nosorožců (zdroj: ČT24)
Stejné argumenty používá i web Johna Huma. Věří, že legalizace obchodu s rohy utiší zájem o rohovinu, nasytí se tak poptávka a zvířata budou vlastně ve větším bezpečí. Žádný nosorožec kvůli tomu ani nezahyne – rohy jsou jim v chovech odstraňovány za živa a zvířata žijí dál, rohy jim dorostou. Hlavním argumentem pro chovatele nosorožců je, že se tak zasadí těžká rána černému trhu – cena rohoviny by měla klesnout, což postihne pytláky i pašeráky.
Ochránci zvířat nesouhlasí
Ochránci zvířat s tím nesouhlasí. Světový fond na ochranu přírody v reakci uvedl: „Už deset let se zvyšuje počet upytlačených nosorožců a Jižní Afrika tímto způsobem každý den přichází o tři zvířata. Nevěřím, že úřady mají systém a kapacitu, aby zvládaly kontrolovat obchod na území státu. Rozhodnutím soudu jsme velmi znepokojeni.“
- „Jsem přesvědčen, že by to mohlo urychlit úplné vyhubení nosorožců,“ uvedl již při oznámení záměru na svém facebookovém účtu ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Záměr se podle něj týká jak bílých, tak černých nosorožců a nejde jen o lovecké trofeje, nýbrž také o zpeněžení zásob odřezaných rohů a jejich částí. V čem vidí Miroslav Bobek největší problém? „Návrh se tváří, jak bude skvěle ošetřen systémem povolení a kontrol, ale má několik háčků.“
• Nechává rozhodovací pravomoc na provinciálních úřadech, s nimiž jsou vzhledem k rozšířené korupci velmi špatné zkušenosti.
• Obchází pravidla úmluvy CITES (předměty osobní potřeby nejsou to, co popisuje). Legalizace obchodu se má týkat i prášku z rohů a odřezků, chtějí povolit aukce rohů.
• Přímo se mluví o cizích státních příslušnících cestujících do JAR za účelem nákupu rohů. Chtějí stanovit limit dva rohy na osobu, ale neříkají, jak často je může člověk vyvážet, takže by mohlo nastat i to, že kurýři si budou každý týden jezdit pro nové rohy.
• Přenáší zodpovědnost na státy importu, které se mají zaručit, že jejich legislativa je taková, aby nedovolila zneužívání.
• Jde zcela proti snahám obchod s rohy tlumit a potlačovat poptávku. Nikdo pak už nedokáže rozlišit legální a nelegální rohy; půjde o dokonalé krytí pro nezákonný obchod.
Proti argumentům chovatelů nosorožců staví tezi, že se uvolněním rohoviny na trh naopak zvýší zájem o ni; ani ty stovky legálně dostupných rohů nepokryjí zájem všech, kdo by chtěli mít doma něco z tohoto materiálu. Černý trh jen zaznamená větší poptávku, kterou se logicky pokusí nasytit.
Kdo to povolil?
Jihoafrický ústavní soud rozhodl, že končí moratorium na obchod s rohy nosorožců, již první dubnový týden tohoto roku. Otevřel tak dveře tomu, aby se toto zboží smělo na území Jižní Afriky prodávat a kupovat. Nejvyšší justiční orgán Jihoafrické republiky tímto rozhodnutím reagoval na sdružení majitelů soukromých nosorožčích farem, kteří kvůli zákazu obchodování zažalovali vládu. Světový zákaz obchodu s rohy ohrožených zvířat však nadále zůstává v platnosti.
Jihoafrické ministerstvo životního prostředí se k tomu rozhodlo poté, co byla zveřejněna čísla o počtu upytlačených nosorožců v roce 2016. Pytláci totiž v loňském roce v Jihoafrické republice zabili „jen“ 1054 nosorožců, tedy o 10,3 procenta méně než v roce 2015.
Nosorožci a problém rohu
V JAR žije více než 80 procent všech nosorožců na světě. Asi 18 tisíc z nich jsou nosorožci tuponosí a 2000 nosorožci černí. Organizace na ochranu přírody TRAFFIC tvrdí, že situace se sice zlepšila, ale počet zabitých nosorožců zůstává „nepřijatelně vysoký“.
O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Vietnamské přírodní léčitelství považuje prášek z rohu nosorožce za prostředek k léčení rakoviny. Takový účinek však zatím nebyl prokázán. Rohy jsou také hojně využívány na Blízkém východě jako ozdobné rukojeti pro dýky. Roh nosorožců je zrohovatělým výrostkem z pokožky, podobně jako nehty nebo kopyta obsahuje převážně keratin.