Za úbytek spermií u moderních mužů mohou insekticidy, naznačuje rozsáhlá studie

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

Mezinárodní tým vědců z Univerzity George Masona a Northeastern University prošel data o úbytku spermií za posledních pět desítek let, které popsalo 25 různých výzkumů. Výsledky všech sjednotil a shrnul v metastudii, která podle autorů představuje vůbec nejúplnější zdroj poznání tohoto fenoménu. Vědce zajímal hlavně možný vliv insekticidů, které byly v podezření už dříve. Jen chyběly silnější důkazy.

„Pochopit, jak insekticidy ovlivňují koncentraci spermií u lidí, je vzhledem k jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a zdokumentovaným reprodukčním rizikům zásadní. Insekticidy představují problém pro veřejné zdraví a všechny muže, kteří jsou jim vystaveni především konzumací kontaminovaných potravin a vody,“ uvedla profesorka Lauren Ellisová, která výzkum vedla.

Její tým se věnoval dvěma třídám insekticidů –⁠ organofosfátům a N-metylkarbamátům. Sledoval, jaká je souvislost s poklesem počtu spermií u mužů podle jejich profese a blízkosti těmto chemikáliím. Zjistili, že právě u těch, kteří jsou jim vystaveni nejvíc, dochází k největšímu poklesu koncentrace mužských pohlavních buněk. Podle autorů by to mělo být důvodem k obavám, zejména kvůli trendu stále klesající kvality spermatu. „Dostupné důkazy dospěly do bodu, kdy musíme přijmout regulační opatření ke snížení expozice insekticidům,“ dodává Melissa J. Perryová, hlavní autorka článku o studii. 

Přiznává ovšem také, že studie má i slabiny, které ale mohou pomoci odstranit další navazující výzkumy. Tou největší je fakt, že mezi vystavení insekticidům a počtem spermií se dá prokázat jen korelace, ale ne jasný vztah příčiny a následku. Pro vědce je ale vždy důležité, jak silná taková korelace je – pokud silná je, je výsledek důležitý i přesto, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. A v tomto případě je podle vyjádření autorů pro web Gizmodo dokonce velmi silná.

Vědci také ještě nevědí, jak by měl u lidí vypadat mechanismus, kterým by insekticidy spermie poškozovaly. Také není jasné, jestli má úbytek spermií v ejakulátu nějaký negativní dopad na reálnou mužskou plodnost. Protože jde o eticky složitý výzkum, existují dostupné důkazy zatím jen na zvířecích modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 2 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...