Za úbytek spermií u moderních mužů mohou insekticidy, naznačuje rozsáhlá studie

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

Mezinárodní tým vědců z Univerzity George Masona a Northeastern University prošel data o úbytku spermií za posledních pět desítek let, které popsalo 25 různých výzkumů. Výsledky všech sjednotil a shrnul v metastudii, která podle autorů představuje vůbec nejúplnější zdroj poznání tohoto fenoménu. Vědce zajímal hlavně možný vliv insekticidů, které byly v podezření už dříve. Jen chyběly silnější důkazy.

„Pochopit, jak insekticidy ovlivňují koncentraci spermií u lidí, je vzhledem k jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a zdokumentovaným reprodukčním rizikům zásadní. Insekticidy představují problém pro veřejné zdraví a všechny muže, kteří jsou jim vystaveni především konzumací kontaminovaných potravin a vody,“ uvedla profesorka Lauren Ellisová, která výzkum vedla.

Její tým se věnoval dvěma třídám insekticidů –⁠ organofosfátům a N-metylkarbamátům. Sledoval, jaká je souvislost s poklesem počtu spermií u mužů podle jejich profese a blízkosti těmto chemikáliím. Zjistili, že právě u těch, kteří jsou jim vystaveni nejvíc, dochází k největšímu poklesu koncentrace mužských pohlavních buněk. Podle autorů by to mělo být důvodem k obavám, zejména kvůli trendu stále klesající kvality spermatu. „Dostupné důkazy dospěly do bodu, kdy musíme přijmout regulační opatření ke snížení expozice insekticidům,“ dodává Melissa J. Perryová, hlavní autorka článku o studii. 

Přiznává ovšem také, že studie má i slabiny, které ale mohou pomoci odstranit další navazující výzkumy. Tou největší je fakt, že mezi vystavení insekticidům a počtem spermií se dá prokázat jen korelace, ale ne jasný vztah příčiny a následku. Pro vědce je ale vždy důležité, jak silná taková korelace je – pokud silná je, je výsledek důležitý i přesto, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. A v tomto případě je podle vyjádření autorů pro web Gizmodo dokonce velmi silná.

Vědci také ještě nevědí, jak by měl u lidí vypadat mechanismus, kterým by insekticidy spermie poškozovaly. Také není jasné, jestli má úbytek spermií v ejakulátu nějaký negativní dopad na reálnou mužskou plodnost. Protože jde o eticky složitý výzkum, existují dostupné důkazy zatím jen na zvířecích modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Desítky nobelistů brojí proti Kennedymu v čele resortu zdravotnictví USA

Robert Kennedy mladší, který by se měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát ministrem zdravotnictví, se snaží před očekávaným potvrzovacím slyšením získat podporu amerických senátorů. Téměř osmdesát nositelů Nobelovy ceny za chemii, lékařství nebo fyziku ale Trumpa vyzvalo, aby Kennedyho ministrem nejmenoval. Důvodem je například to, že šíří konspirační teorie o údajné škodlivosti očkování.
27. 12. 2024

V Baltu vznikl nový druh sledě. Místo planktonu žere ryby

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.
27. 12. 2024

Ptačí chřipka se dle CDC učí nakazit lidské dýchací cesty

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.
27. 12. 2024

Ladovskou zimu na Marsu tvoří oxid uhličitý

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nové snímky Rudé planety, která na nich ale působí jako planeta Bílá. Za krajinou připomínající zasněženou louku ale nestojí klasický sníh, nýbrž oxid uhličitý,
27. 12. 2024

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024
Načítání...