Z Milovic se stal ráj pro netopýry. Na pastvinách jich tam žije nejméně 18 druhů

V bývalém vojenském prostroru v Milovicích, kde se pasou velcí kopytníci, se nedaří jen vzácným motýlům. Vědci tam teď napočítali celkem 18 druhů netopýrů, což jsou dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celé zemi. Vyplývá to z prvního systematického monitoringu netopýrů v této lokalitě.

Vědecký výzkum ukázal, že netopýrů létá průkazně více nad pastvinami velkých kopytníků než nad nepasenými plochami. Oznámila to ochranářská společnost Česká krajina. 

„Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace poletujících netopýrů. Jde o přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ uvedl Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.

Velmi hlasití netopýři

Na pastvinách bylo zjištěno celkem 15 druhů, které detektory dokážou spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší.

Nadprůměrný podle České krajiny nebyl jen počet zaznamenaných druhů netopýrů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné,“ řekla Anna Koukolíková z Katedry zoologie Univerzity Karlovy.

Kromě obvyklých druhů netopýrů byl zjištěn i hojný výskyt vzácnějších druhů, mimo jiné netopýr stromový nebo netopýr velkouchý. Všem druhům netopýrů prospívají i tůňky, které zde byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky. Zároveň slouží jako napajedla.

Monitoring netopýrů se chystá i v následujícím roce, přičemž v plánu je i více přímých odchytů do sítí, což je podle Lučana jediná cesta, jak ověřit výskyt druhů, které detektory nerozliší. „Je přitom pravděpodobné, že se již pozoruhodně dlouhý seznam milovických netopýrů dále rozroste,“ řekl Lučan.

Celá rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru má kolem 160 hektarů. Mezi Benátkami a Milovicemi žijí dvě stáda divokých koní, stádo zubrů a stádo zpětně šlechtěných praturů. Od roku 2015 se na pastvině narodily tři desítky mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 5 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...