Z chutě kapusty se mračí už plody v děloze, zjistil výzkum

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami. Vědci zjistili, že se to děje už v děloze nenarozeným dětem. Popsali to ve studii, podle níž je u dětí výraz podobný zamračení dvakrát pravděpodobnější, pokud ucítí kadeřávek, než když ochutnají mrkev.

Předchozí studie naznačovaly, že potravinové preference mohou začínat již před narozením a může je ovlivnit i strava matky. Nový výzkum je ale podle jeho autorů první, který se zaměřil přímo na reakce dosud nenarozených dětí na různé chutě.

Autoři studie v odborném časopise Psychological Science uvedli, že v plodové vodě jsou přítomny vůně, které pochází z matčiny stravy. Chuťové pohárky jsou schopny detekovat chemické látky související s chutí od čtrnáctého týdne těhotenství a molekuly pachů od 24. týdne těhotenství.

Aby tým zjistil, zda plod rozlišuje specifické chutě, zkoumal ultrazvukové snímky téměř sedmdesáti těhotných žen ve věku 18 až 40 let ze severovýchodní Anglie, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina měla dvacet minut před ultrazvukovým vyšetřením sníst kapsli s práškovou kapustou a druhá užít kapsli s práškovou mrkví. Všechny ženy byly požádány, aby hodinu před snímkováním nejedly nic jiného.

Autoři výzkumu rovněž zkoumali snímky třiceti žen z archivu, kterým nebyly podány žádné kapsle. Tým poté provedl analýzu celé řady různých pohybů obličeje plodů, včetně kombinací, které připomínaly smích nebo pláč, snímek po snímku. Celkem vědci prozkoumali 180 snímků devětadevadesáti plodů, které byly naskenovány buď ve 32. týdnu těhotenství, 36. týdnu nebo v obou.

Vystaveni kapustě

Autoři studie mimo jiné zjistili, že plody měly výraz podobný pláči přibližně dvakrát častěji, když matka konzumovala kapsli kapusty ve srovnání s kapslí mrkve nebo bez kapsle. Když však matka snědla mrkvovou kapsli, nenarozené děti se dvakrát častěji „usmívaly“ než v případě, když spolkla kapustovou nebo žádnou kapsli.

Spoluautor studie Benoist Schaal z Centra pro chuť a potravní chování na Burgundské univerzitě, řekl, že jasnost výsledků byla překvapivá. „Znamenají, že matka ještě nedojedla, a plod již ví nebo je schopen vnímat, co pozřela,“ vyzdvihl.

Jeho kolegyně Beyza Üstünová dodala, že její tým se nyní snaží prozkoumat reakce dětí na různé chutě po narození. „Doufáme, že uvidíme méně negativních reakcí, pokud byly vystaveny kapustě prenatálně,“ řekla.

Podle vědců by studie také mohla nabídnout užitečný způsob, jak mluvit s těhotnými ženami o tom, co jedí. „Z jiných výzkumů víme, že pokud má matka pestrou stravu, jako je zelenina, ovoce a tak dále, děti jsou mnohem méně vybíravé,“ přiblížila Nadja Reisslandová, která se na studii podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 20 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...