Z chutě kapusty se mračí už plody v děloze, zjistil výzkum

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami. Vědci zjistili, že se to děje už v děloze nenarozeným dětem. Popsali to ve studii, podle níž je u dětí výraz podobný zamračení dvakrát pravděpodobnější, pokud ucítí kadeřávek, než když ochutnají mrkev.

Předchozí studie naznačovaly, že potravinové preference mohou začínat již před narozením a může je ovlivnit i strava matky. Nový výzkum je ale podle jeho autorů první, který se zaměřil přímo na reakce dosud nenarozených dětí na různé chutě.

Autoři studie v odborném časopise Psychological Science uvedli, že v plodové vodě jsou přítomny vůně, které pochází z matčiny stravy. Chuťové pohárky jsou schopny detekovat chemické látky související s chutí od čtrnáctého týdne těhotenství a molekuly pachů od 24. týdne těhotenství.

Aby tým zjistil, zda plod rozlišuje specifické chutě, zkoumal ultrazvukové snímky téměř sedmdesáti těhotných žen ve věku 18 až 40 let ze severovýchodní Anglie, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina měla dvacet minut před ultrazvukovým vyšetřením sníst kapsli s práškovou kapustou a druhá užít kapsli s práškovou mrkví. Všechny ženy byly požádány, aby hodinu před snímkováním nejedly nic jiného.

Autoři výzkumu rovněž zkoumali snímky třiceti žen z archivu, kterým nebyly podány žádné kapsle. Tým poté provedl analýzu celé řady různých pohybů obličeje plodů, včetně kombinací, které připomínaly smích nebo pláč, snímek po snímku. Celkem vědci prozkoumali 180 snímků devětadevadesáti plodů, které byly naskenovány buď ve 32. týdnu těhotenství, 36. týdnu nebo v obou.

Vystaveni kapustě

Autoři studie mimo jiné zjistili, že plody měly výraz podobný pláči přibližně dvakrát častěji, když matka konzumovala kapsli kapusty ve srovnání s kapslí mrkve nebo bez kapsle. Když však matka snědla mrkvovou kapsli, nenarozené děti se dvakrát častěji „usmívaly“ než v případě, když spolkla kapustovou nebo žádnou kapsli.

Spoluautor studie Benoist Schaal z Centra pro chuť a potravní chování na Burgundské univerzitě, řekl, že jasnost výsledků byla překvapivá. „Znamenají, že matka ještě nedojedla, a plod již ví nebo je schopen vnímat, co pozřela,“ vyzdvihl.

Jeho kolegyně Beyza Üstünová dodala, že její tým se nyní snaží prozkoumat reakce dětí na různé chutě po narození. „Doufáme, že uvidíme méně negativních reakcí, pokud byly vystaveny kapustě prenatálně,“ řekla.

Podle vědců by studie také mohla nabídnout užitečný způsob, jak mluvit s těhotnými ženami o tom, co jedí. „Z jiných výzkumů víme, že pokud má matka pestrou stravu, jako je zelenina, ovoce a tak dále, děti jsou mnohem méně vybíravé,“ přiblížila Nadja Reisslandová, která se na studii podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 8 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...