Yellowstonský národní park zasáhl roj více než 141 zemětřesení. Erupce supervulkánu nehrozí, říkají geologové

Americká geologická služba USGS uvedla, že od čtvrtka v oblasti Yellowstonského národního parku probíhal zemětřesný roj; největší koncentrace otřesů přitom byla pod Yellowstonským jezerem. Přístroje zaznamenaly čtyřicet zemětřesení silnějších než druhý stupeň a dvě zemětřesení měla sílu vyšší než třetí stupeň, uvedla USGS.

Pak došlo podle USGS v dalších dnech k dalším zemětřesením o síle 2,5 magnituda nebo více. Nejsilnější z nich bylo zemětřesení o síle 3,1 stupně, které se odehrálo pod jezerem Yellowstone v pátek v 8:12. Podle geologů ale není třeba se tohoto zemětřesného roje obávat. 

„Zemětřesení jako tato jsou běžná a tvoří zhruba polovinu celkové seismické činnosti v Yellowstonské oblasti,“ uvedla USGS na Twitteru. „Tento roj je podobný tomu, který se vyskytl přibližně na stejném místě během prosince 2020,“ popsali vědci.

Experti tak vyvracejí obavy, že zemětřesení v Yellowstonu jsou známkou brzké erupce „supervulkánu“, který leží pod parkem. Většina modelů totiž předpovídá, že až k tomu dojde, mělo by to závažné dopady.

„Taková obří erupce by měla dopady regionální, jako je padající popel, a v podobě krátkodobé (roky až desetiletí) změny globálního klimatu,“ uvedla USGS na svých internetových stránkách. „Ty části okolních států Montana, Idaho a Wyoming, které jsou nejblíže Yellowstonu, by byly zasaženy pyroklastickými proudy, zatímco ostatní místa ve Spojených státech by byla ovlivněna padajícím popelem – množství popela by se snižovalo se vzdáleností od místa erupce.“

Erupce supervulkánu zatím nehrozí

USGS se ale na základě studia vývoje v této oblasti domnívá, že erupce v Yellowstonu není pravděpodobná ještě po tisíce let. I při současné situaci byl stupeň výstrahy na Yellowstonské vulkanické observatoři zelený, což je normální. 

K zemětřesením v Yellowstonu obvykle dochází v rojích, uvedl park. Takové seismické roje se objevují po celém světě, kde je sopečná nebo silná geologická činnost, a dochází k nim z řady důvodů. Nejčastějším je, když se voda dostane do zlomů v zemské kůře, uvádí USGS.
V České republice jsou seismické roje nejčastější v oblasti Chebska.

10 minut
Geofyzik: Vědci zatím nevědí, kdy supervulkán v Yellowstonu vybuchne
Zdroj: ČT24

Supervulkán je reálná hrozba

Supervulkán vybuchuje zhruba každých 500 tisíc let, přičemž exploze jsou rozsáhlé a ničivé. „Vytvoří se ohromný sopečný oblak, který zahalí na nějaké období nejjemnějším popelem celou planetu Zemi. Vytvoří i sopečný popel v nějaké vrstvě, která by pokryla velké území Spojených států. V dnešní době by to mělo katastrofické následky. V moderní historii jsme se ještě s takovým výbuchem nesetkali,“ popisuje Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

„Nevíme, kdy nejdřív může vybuchnout, z geologických záznamů a geofyzikálních přístrojových pozorování ale víme, že je to aktivní oblast a že k výbuchu zřejmě dojde – nevíme ale, jestli za tisíc let nebo deset tisíc let,“ poznamenal geofyzik.

Vědci proto bedlivě sledují, jak dochází k vertikálnímu pohybu dna kráteru a jaké je složení plynů, jež vypouštějí fumaroly, tedy otevřené spojnice zemského povrchu a zemského podloží, které produkují páru a plyny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experiment nastínil neblahý vliv AI na mozek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.
před 3 hhodinami

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 7 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 8 hhodinami

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 9 hhodinami
Načítání...