Americká geologická služba USGS uvedla, že od čtvrtka v oblasti Yellowstonského národního parku probíhal zemětřesný roj; největší koncentrace otřesů přitom byla pod Yellowstonským jezerem. Přístroje zaznamenaly čtyřicet zemětřesení silnějších než druhý stupeň a dvě zemětřesení měla sílu vyšší než třetí stupeň, uvedla USGS.
Yellowstonský národní park zasáhl roj více než 141 zemětřesení. Erupce supervulkánu nehrozí, říkají geologové
Pak došlo podle USGS v dalších dnech k dalším zemětřesením o síle 2,5 magnituda nebo více. Nejsilnější z nich bylo zemětřesení o síle 3,1 stupně, které se odehrálo pod jezerem Yellowstone v pátek v 8:12. Podle geologů ale není třeba se tohoto zemětřesného roje obávat.
„Zemětřesení jako tato jsou běžná a tvoří zhruba polovinu celkové seismické činnosti v Yellowstonské oblasti,“ uvedla USGS na Twitteru. „Tento roj je podobný tomu, který se vyskytl přibližně na stejném místě během prosince 2020,“ popsali vědci.
Experti tak vyvracejí obavy, že zemětřesení v Yellowstonu jsou známkou brzké erupce „supervulkánu“, který leží pod parkem. Většina modelů totiž předpovídá, že až k tomu dojde, mělo by to závažné dopady.
„Taková obří erupce by měla dopady regionální, jako je padající popel, a v podobě krátkodobé (roky až desetiletí) změny globálního klimatu,“ uvedla USGS na svých internetových stránkách. „Ty části okolních států Montana, Idaho a Wyoming, které jsou nejblíže Yellowstonu, by byly zasaženy pyroklastickými proudy, zatímco ostatní místa ve Spojených státech by byla ovlivněna padajícím popelem – množství popela by se snižovalo se vzdáleností od místa erupce.“
Erupce supervulkánu zatím nehrozí
USGS se ale na základě studia vývoje v této oblasti domnívá, že erupce v Yellowstonu není pravděpodobná ještě po tisíce let. I při současné situaci byl stupeň výstrahy na Yellowstonské vulkanické observatoři zelený, což je normální.
K zemětřesením v Yellowstonu obvykle dochází v rojích, uvedl park. Takové seismické roje se objevují po celém světě, kde je sopečná nebo silná geologická činnost, a dochází k nim z řady důvodů. Nejčastějším je, když se voda dostane do zlomů v zemské kůře, uvádí USGS.
V České republice jsou seismické roje nejčastější v oblasti Chebska.
Supervulkán je reálná hrozba
Supervulkán vybuchuje zhruba každých 500 tisíc let, přičemž exploze jsou rozsáhlé a ničivé. „Vytvoří se ohromný sopečný oblak, který zahalí na nějaké období nejjemnějším popelem celou planetu Zemi. Vytvoří i sopečný popel v nějaké vrstvě, která by pokryla velké území Spojených států. V dnešní době by to mělo katastrofické následky. V moderní historii jsme se ještě s takovým výbuchem nesetkali,“ popisuje Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„Nevíme, kdy nejdřív může vybuchnout, z geologických záznamů a geofyzikálních přístrojových pozorování ale víme, že je to aktivní oblast a že k výbuchu zřejmě dojde – nevíme ale, jestli za tisíc let nebo deset tisíc let,“ poznamenal geofyzik.
Vědci proto bedlivě sledují, jak dochází k vertikálnímu pohybu dna kráteru a jaké je složení plynů, jež vypouštějí fumaroly, tedy otevřené spojnice zemského povrchu a zemského podloží, které produkují páru a plyny.