Několik renomovaných českých i zahraničních vědců má radit státu s budoucností českého výzkumu. Zatím neformální zahraniční radu připravuje úřad vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), seznam jejích členů není uzavřený.
Předběžně už přislíbili účast například chemik Josef Michl, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo německý biolog Peter Gruss. Někteří by se s vicepremiérem měli setkat již ve čtvrtek. Jednat budou o postavení české vědy ve světě a mají doporučit, jak posílit mezinárodní spolupráci.
„V radě budou lidé, kteří jsou zvenčí a kteří znají náš systém, nejlépe Češi působící v zahraničí. Je tam například profesor Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu nebo profesor Pomahač. Zároveň tam chceme mít jednoho dva zahraniční vědce,“ uvedl vicepremiér.
Doporučení nejlepších českých mozků
Rada by podle něj měla být několikačlenným orgánem, kterému by vládní úřad pro výzkum a Rada pro výzkum, vývoj a inovace každoročně představovaly své plány a vědci by se k nim vyjadřovali. „Myslím si, že očekávání jsou spíše doporučující v tom smyslu, že nám budou určité věci komentovat a oponovat a sami budou eventuálně přicházet s tím, co si myslí, že je dobré,“ vysvětlil Bělobrádek. Členství v radě bude pravděpodobně čestné. Nepředpokládáme, že by jezdili jednou za měsíc, minimálně však jednou za rok. V dnešní době je komunikace různá, jsou to nesmírně vytížení vědci, doplnil.
O členství v radě podle Bělobrádka projevil zájem také ekonom Jakub Kastl z Princetonské univerzity, lékař Karel Pacák, který v americkém Národním institutu zdraví vede prestižní oddělení zaměřené na vzácné neuroendokrinní nádory, a také Peter Gruss, bývalý prezident Společnosti Maxe Plancka. Na seznamu je rovněž italský ekonom Pier Luigi Sacco z milánské univerzity, chemik Dalibor Sameš z Columbijské univerzity a tchajwanský vědec Ding-Ming Wang.
Kromě směřování českého výzkumu by osobnosti měly diskutovat i o způsobu hodnocení vědy a nové metodice hodnocení. Jako podklad už obdržely aktuální dokumenty tuzemského výzkumu, mimo jiné dokončovanou metodiku hodnocení vědeckých výsledků či analýzu stavu výzkumu z roku 2014. Ve čtvrtek se mají s Bělobrádkem potkat na večeři, v pátek už pracovně, v ten den také zasedá vládní vědecká rada.
Naplnění roky staré vize
Pokud by začal platit nový zákon o výzkumu, jehož paragrafové znění se v současnosti připravuje, možná by zahraniční rada spadala pod nové ministerstvo pro vědu. Aby byla poradním orgánem ministra. „Ale to není ještě dořešeno, je to velmi syrové. My je v podstatě nyní zveme a chceme si s nimi o tom ještě popovídat,“ dodal Bělobrádek.
O vzniku rady se zahraničními odborníky se uvažovalo už před několika lety, když byla součástí návrhu na vládní výzkumnou nadaci.
