Vzduch žlutý jako síra a horký jako pec. V indické metropoli Dillí se podle jejích obyvatel už nedá žít

Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.

„V tomto případě na sebe prach váže toxické znečišťující látky. Míra znečištění ovzduší je osm až devětkrát vyšší než obvykle. Při dýchání se do nás dostávají toxické látky, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy,“ řekla stanici BBC Anumita Rojčaudhuríová z Centra pro vědu a životní prostředí.

„Dnes ráno bylo v Dillí hrozné počasí. Když jsem se vzbudila, zjistila jsem, že místo vzduchu dýchám prach,“ stěžovala si jedna uživatelka Twitteru. „Právo na čistý vzduch by mělo být součástí ‚práva na život‘ (jak jej zakotvuje ústava),“ napsal další uživatel. V těchto dnech zažívá metropole čtyřicetistupňová vedra, teploty se ve dne dokonce pohybují kolem 45 stupňů Celsia a v noci neklesnou pod třicítku.

Nahrávám video
Obyvatele Dillí dusí obří smogový mrak
Zdroj: ČT24

Nejznečištěnější města světa

Dillí už tak patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking.

Už tak neblahou situaci ale v hlavním městě Indie nyní komplikuje počasí. Prachový povlak nad městem odborníci přičítají prachovým bouřím v nedalekém indickém státě Rádžasthán, který z velké části pokrývá poušť.

A monzuny nepřichází

„Před monzunovou sezonou to není nijak nezvyklý jev,“ myslí si o situaci v indické metropoli meteorolog Kuldíp Srivastava. „Prachové mračno se letos drží nezvykle dlouho, protože se opozdil příchod monzunových dešťů,“ dodal.

V důsledku znečištění ovzduší umírá každoročně na celém světě kolem sedmi milionů lidí. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil.

Vzduch, voda, smrt

Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Uvedl to nedávno  zdravotnický týdeník The Lancet.

  • Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی‎‎, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie (po Bombaji). Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 milionů). Leží v severní části země na rozloze 1483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 metrů nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 kilometrů.
  • Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. (Wikipedia)

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přestože zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 23 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...