Vzduch žlutý jako síra a horký jako pec. V indické metropoli Dillí se podle jejích obyvatel už nedá žít

Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.

„V tomto případě na sebe prach váže toxické znečišťující látky. Míra znečištění ovzduší je osm až devětkrát vyšší než obvykle. Při dýchání se do nás dostávají toxické látky, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy,“ řekla stanici BBC Anumita Rojčaudhuríová z Centra pro vědu a životní prostředí.

„Dnes ráno bylo v Dillí hrozné počasí. Když jsem se vzbudila, zjistila jsem, že místo vzduchu dýchám prach,“ stěžovala si jedna uživatelka Twitteru. „Právo na čistý vzduch by mělo být součástí ‚práva na život‘ (jak jej zakotvuje ústava),“ napsal další uživatel. V těchto dnech zažívá metropole čtyřicetistupňová vedra, teploty se ve dne dokonce pohybují kolem 45 stupňů Celsia a v noci neklesnou pod třicítku.

Nahrávám video

Nejznečištěnější města světa

Dillí už tak patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking.

Už tak neblahou situaci ale v hlavním městě Indie nyní komplikuje počasí. Prachový povlak nad městem odborníci přičítají prachovým bouřím v nedalekém indickém státě Rádžasthán, který z velké části pokrývá poušť.

A monzuny nepřichází

„Před monzunovou sezonou to není nijak nezvyklý jev,“ myslí si o situaci v indické metropoli meteorolog Kuldíp Srivastava. „Prachové mračno se letos drží nezvykle dlouho, protože se opozdil příchod monzunových dešťů,“ dodal.

V důsledku znečištění ovzduší umírá každoročně na celém světě kolem sedmi milionů lidí. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil.

Vzduch, voda, smrt

Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Uvedl to nedávno  zdravotnický týdeník The Lancet.

  • Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی‎‎, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie (po Bombaji). Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 milionů). Leží v severní části země na rozloze 1483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 metrů nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 kilometrů.
  • Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. (Wikipedia)

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přestože zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...