Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.
Vzduch žlutý jako síra a horký jako pec. V indické metropoli Dillí se podle jejích obyvatel už nedá žít
„V tomto případě na sebe prach váže toxické znečišťující látky. Míra znečištění ovzduší je osm až devětkrát vyšší než obvykle. Při dýchání se do nás dostávají toxické látky, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy,“ řekla stanici BBC Anumita Rojčaudhuríová z Centra pro vědu a životní prostředí.
„Dnes ráno bylo v Dillí hrozné počasí. Když jsem se vzbudila, zjistila jsem, že místo vzduchu dýchám prach,“ stěžovala si jedna uživatelka Twitteru. „Právo na čistý vzduch by mělo být součástí ‚práva na život‘ (jak jej zakotvuje ústava),“ napsal další uživatel. V těchto dnech zažívá metropole čtyřicetistupňová vedra, teploty se ve dne dokonce pohybují kolem 45 stupňů Celsia a v noci neklesnou pod třicítku.
Obyvatele Dillí dusí obří smogový mrak (zdroj: ČT24)
Nejznečištěnější města světa
Dillí už tak patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking.
Už tak neblahou situaci ale v hlavním městě Indie nyní komplikuje počasí. Prachový povlak nad městem odborníci přičítají prachovým bouřím v nedalekém indickém státě Rádžasthán, který z velké části pokrývá poušť.
A monzuny nepřichází
„Před monzunovou sezonou to není nijak nezvyklý jev,“ myslí si o situaci v indické metropoli meteorolog Kuldíp Srivastava. „Prachové mračno se letos drží nezvykle dlouho, protože se opozdil příchod monzunových dešťů,“ dodal.
V důsledku znečištění ovzduší umírá každoročně na celém světě kolem sedmi milionů lidí. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil.
Vzduch, voda, smrt
Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Uvedl to nedávno zdravotnický týdeník The Lancet.
- Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie (po Bombaji). Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 milionů). Leží v severní části země na rozloze 1483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 metrů nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 kilometrů.
- Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. (Wikipedia)
Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.
Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.
Přestože zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.