Vzduch žlutý jako síra a horký jako pec. V indické metropoli Dillí se podle jejích obyvatel už nedá žít

Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.

„V tomto případě na sebe prach váže toxické znečišťující látky. Míra znečištění ovzduší je osm až devětkrát vyšší než obvykle. Při dýchání se do nás dostávají toxické látky, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy,“ řekla stanici BBC Anumita Rojčaudhuríová z Centra pro vědu a životní prostředí.

„Dnes ráno bylo v Dillí hrozné počasí. Když jsem se vzbudila, zjistila jsem, že místo vzduchu dýchám prach,“ stěžovala si jedna uživatelka Twitteru. „Právo na čistý vzduch by mělo být součástí ‚práva na život‘ (jak jej zakotvuje ústava),“ napsal další uživatel. V těchto dnech zažívá metropole čtyřicetistupňová vedra, teploty se ve dne dokonce pohybují kolem 45 stupňů Celsia a v noci neklesnou pod třicítku.

Nahrávám video
Obyvatele Dillí dusí obří smogový mrak
Zdroj: ČT24

Nejznečištěnější města světa

Dillí už tak patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking.

Už tak neblahou situaci ale v hlavním městě Indie nyní komplikuje počasí. Prachový povlak nad městem odborníci přičítají prachovým bouřím v nedalekém indickém státě Rádžasthán, který z velké části pokrývá poušť.

A monzuny nepřichází

„Před monzunovou sezonou to není nijak nezvyklý jev,“ myslí si o situaci v indické metropoli meteorolog Kuldíp Srivastava. „Prachové mračno se letos drží nezvykle dlouho, protože se opozdil příchod monzunových dešťů,“ dodal.

V důsledku znečištění ovzduší umírá každoročně na celém světě kolem sedmi milionů lidí. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil.

Vzduch, voda, smrt

Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Uvedl to nedávno  zdravotnický týdeník The Lancet.

  • Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی‎‎, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie (po Bombaji). Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 milionů). Leží v severní části země na rozloze 1483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 metrů nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 kilometrů.
  • Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. (Wikipedia)

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přestože zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 2 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 3 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...